V Grónsku v těchto dnech začíná letní sezona, během které kvůli vysokým teplotám a intenzivnějšímu slunečnímu svitu každý rok tají masy ledu. Grónský ledovec dělá klimatologům starosti už několik let. Teď se ale ukázalo, že ubývá tak rychle, že už nyní významně přispívá ke zvyšování hladiny světového oceánu. Taje šestkrát rychleji než před 40 lety.
Největší grónský ledovec Jakobshavn, který řada odborných studií označovala za vůbec nejrychleji tající na světě, se nečekaně zvětšuje. Zjistili to vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA). Podle nich začalo přírodní těleso růst v roce 2016 díky chladnějším vodám oceánu.
Klimatické změny mohou přinášet i příležitosti. Grónský ledovec taje enormní rychlostí a kromě už mnohokrát opakovaných hrozeb to pro obyvatele největšího ostrova na světě znamená vidinu náhlého ekonomického růstu.
Život obyvatel města Tasiilaq na jihovýchodě Grónska se v posledních deseti letech výrazně mění. Důvodem jsou klimatické změny, kvůli nimž tají ledovce a moře nezamrzá. Lidé tak pomalu přicházejí o možnost lovu pod ledem, který je tradičním způsobem obživy v Grónsku.
Na paradoxní proces u grónského kontinentálního ledovce zaviněný uvolňováním metanu přišel mezinárodní vědecký tým. Nechyběli v něm ani čeští zástupci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studie ukazuje, že biologické procesy pod ledem mohou ovlivňovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a následně i celoplanetární klima. Studie vyšla 3. ledna v prestižním světovém časopise Nature.
Vědci z NASA určili tři příčiny, které můžou za vychýlení zemské osy. Podle studie to z části způsobuje i člověk.
V červnu se od ledovce Helheim v Grónsku odlomil ledovec o velikosti dolního Manhattanu. Jev se podařilo zachytit americkému fotografovi Lucasi Jacksonovi. Ledovce v Grónsku dlouhodobě trpí vlivem klimatických změn. Jejich proměny zkoumá od roku 2015 i projekt NASA.
Oslnivě bílý kus ledu je stále v pohybu a nikdo neví, jakým směrem popluje.
Vědci z newyorské univerzity natočili velkolepé oddělení masy ledu od ledovce Helheim ve východní části Grónska. Celá akce trvala asi 30 minut. Příčinou oddělení ledovce byl vliv globálního oteplování, které způsobilo nárust hladiny moře.
Zatímco Evropu trápí silné mrazy, na severním polárním kruhu jsou dny, během nichž nějakou dobu vůbec nemrzne. "Je to anomálie mezi anomáliemi," říkají vědci.
Snaha propagovat Grónsko jako domov vánočního skřítka nebyla finančně úspěšná a Grónsko se propříště chce prezentovat raději jako země s přírodními krásami.
V patnácti letech zhlédla Patrícia Pečnerová seriál Evoluce a touha zkoumat světovou biodiverzitu ji pohltila natolik, že se dala na studium ekologické a evoluční biologie. V diplomové práci se zabývala výzkumem veverek. Před čtyřmi lety se za doktorským studiem přestěhovala do Stockholmu, kde působí v Muzeu přírodní historie a zkoumá mamuty. Díky tomu se jako jediná Slovenka zúčastnila arktických výzkumných expedic na sever Grónska a severovýchodní Wrangelův ostrov. Před expedicí absolvovala pobyt ve švédských horách a učila se střílet. "Pokud vědec rozumí svému výzkumu, měl by být schopen vysvětlit jej jednoduchými slovy, které každý pochopí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Kampaň ochránců zvířat a zapojení světových celebrit vedly k zásadnímu omezení komerčního lovu tuleňů. Kanadští Eskymáci jsou ale na lovu těchto zvířat ekonomicky závislí. Podle režisérky Alethey Arnaquqové-Barilové není lov tuleňů o nic víc škodlivý než běžný lov zvířat v Evropě. Její film "Tichý hněv Inuitů" je k vidění na festivalu Jeden svět, který začal v pondělí 6. března v Praze.
Island má nejnižší, nebo téměř nejnižší kriminalitu na světě. V průměru se tam stane jedna až dvě vraždy ročně. Smrt dvacetileté ženy Birny Brjánsdóttirové z pátku na sobotu 15. ledna proto vyvolala velké emoce, do pátrání se zapojily stovky dobrovolníků. Podezřelé dopadl policejní tým vrtulníkem na moři.
Vlivem klimatických změn stoupá teplota oceánů a na severní polokouli klesá množství ledu. Na krách plujících po moři přitom závisí životy ledních medvědů, kteří na nich loví potravu. Těch je kvůli globálnímu oteplování stále méně. V současnosti žije ve volné přírodě jen zhruba 25 tisíc jedinců.
Sedmatřicetiletý Dán za tři roky urazil 125 tisíc kilometrů a navštívil 122 zemí, aniž by použil letadlo. Po světě křižuje na obchodních kontejnerových lodích a vystačí si s dvaceti dolary na den. Razí teorii, že poznávat svět lze i bez milionů na účtu. Nejvíc ho dosud okouzlila kultura na Kubě, lidé v Grónsku a v Íránu. "Enormní pozornost se věnuje informování o terorismu, nemocech nebo korupci, i když většina lidí na celé planetě vlastně žije poměrně triviálním, mnohdy až nudným životem," dodává.
Rok 2016 bude podle OSN nejteplejším rokem v historii měření. Projevuje se to mimo jiné masivním táním mořských ledovců nebo běláním korálových útesů. Ledové kry na severním pólu mizí nebývalou rychlostí a ledová krusta obklopující Antarktidu se tenčí. Vědecká analýza navíc odhalila, že ani ledy v Grónsku, které by v případě roztání zvýšily hladinu oceánu o celých sedm metrů, nejsou tak stabilní, jak se předpokládalo. Zvyšování teploty moří má ničivé dopady i na jejich ekosystém. Na postupné odumírání korálů doplácejí i miliony lidí.
Australský tým v oblasti Isua na jihozápadě Grónska nalezl na skalách odhalených díky tání takzvané stromatolity, což jsou kupolovité usazeniny vytvořené koloniemi bakterií a sinic. Mikrobi tvořící zkameněliny obývali planetu již před 3,7 miliardy let, píší vědci v novém vydání časopisu Nature. Objev podle nich naznačuje, že se život na Zemi mohl zformovat dříve a jednodušeji.
V dalším díle Cest do neznáma navštívil Radka Jaroše seakajakář Ondřej Nikl, který se plavil kolem Aljašky, Grónska a Špicberk.
Odlehlý ostrov získal samostatnost na Dánsku definitivně v roce 1944. Od této doby se stal státem s jednou z nejvyšších životní úrovní na světě.
