Klimatické změny vyvolané lidmi zřejmě způsobily, že teplota při nedávné vlně veder byla o celé čtyři stupně vyšší, než by byla za normálních okolností. Vyplývá ze studie klimatologů, podle níž je navíc pravděpodobnost výskytu takto extrémního počasí pětkrát vyšší než před sto lety.
Šest čtvrtí města Guadalajara na západě Mexika pokryla silná vrstva ledu po prudké bouřce s intenzivním krupobitím. Na některých místech se vytvořil až půldruhého metru vysoký ledový krunýř.
"To se máme všichni přesunout do Německa?" ptá se Jeroen Kramer, který provádí návštěvníky podél velké mořské bariéry Maeslant. Ta dokáže zabránit moři, aby při silných bouřích zaplavilo pobřeží jižního Nizozemska, kde leží i přístavní město Rotterdam. Vlivem klimatických změn ale hrozí, že do konce století stoupne hladina oceánu a obří bariéra nebude stačit. Nizozemci proto neustále zdokonalují systém na kontrolu vody. Velká část jejich území totiž leží pod úrovní hladiny moře.
Každý rok od léta do zimy se moře u delty americké řeky Mississippi v Mexickém zálivu zbarví do zelena. Neznačí to nic dobrého, zelená barva znamená, že z oblasti vymizel veškerý mořský život. Podobná situace má nastat i letos, podle vědců je však možné, že se oblast rozšíří nejvíce v historii.
Tři ze čtyř členů Visegrádské skupiny se podíleli na zablokování návrhu, aby EU do roku 2050 zásadně změnila svoji klimatickou politiku. Slovensko s novou prezidentkou Zuzanou Čaputovou zůstalo stranou, zatímco Polsko nebo Česko jsou víc závislé na fosilních palivech. Německá kancléřka Angela Merkelová jim ale nakonec vyšla vstříc. Komu tedy zmírnění klimatických cílů EU vyhovuje? "Když Polsko, Maďarsko, Česko a Estonsko byly proti cílům pro rok 2050, tak to byla Angela Merkelová, kdo změkčil pozice. Je tedy otázkou: čí zájmy tyto země opravdu chrání?" ptá se například Dániel Bartha z budapešťského think-tanku Centrum pro euroatlantickou integraci a demokracii.
Obyvatele sibiřského města Norilsk tento týden překvapila vyhladovělá samice ledního medvěda, která se procházela po rušné ulici plné aut a hledala potravu. Podle místních ochránců přírody se podobný případ stal ve městě naposledy před 40 lety. Zoolog z Přírodovědné fakulty Karlovy univerzity Pavel Hulva říká, že událost souvisí s klimatickými změnami. A tento trend bude v budoucnu stále častější. Netýká se přitom jen ledních medvědů, ale všech zvířat žijících v oblasti severního pólu. "Arktida je složitý ekosystém, kde jsou oteplováním ovlivněny stovky tisíc druhů," říká Hulva v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
První lidé přicházejí k veřejným kohoutkům ještě v noci, aby se vyhnuli frontám, které se na ulicích jihoindického města Čennaí každý den tvoří. I tak si musí počkat, než se dostanou k jedinému zdroji pitné vody. Šestému největšímu indickému městu s pěti miliony obyvatel totiž vyschly téměř všechny zdroje.
Češi ve čtvrtek zničili snahu evropských států napsat si závazek, že sníží do roku 2050 evropskou uhlíkovou bilanci na nulu.
Rodinná firma LIKO-S otevřela ve Slavkově u Brna průmyslovou halu za šedesát milionů korun. Tvrdí o ní, že je budoucností stavebnictví. Proč? Zdi a střecha jsou porostlé víc než čtvrt milionem rostlin, vodu si čistí sama, téměř nepotřebuje klimatizaci a energii přitom spotřebuje jako rodinný dům. "Tradiční postupy ve stavebnictví prohlubují klimatickou změnu a přispívají k vysušování krajiny. Myslím, že je zapotřebí stavební revoluce," je přesvědčený šéf společnosti Libor Musil při otevření svého nového průmyslového a přitom ekologického dítka. "Pro mě jako pro podnikatele se stala nejvyšším cílem ochrana přírody," říká Musil. Podívejte se, jak "revoluční" hala vypadá a funguje.
Sezona tání letos zasáhla Grónsko dříve, než je obvyklé. Ostrov přišel minulý čtvrtek během jediného dne o dvě miliardy tun ledu, což se v prostředku června nestává. Pokud bude situace pokračovat, může letošní rok překonat dosud naměřené rekordy.
V tomhle ročním období by mělo v Grónsku tát čtyřikrát méně ledu, upozorňuje ekolog Alexander Ač. Svět obletěl snímek psí smečky, která vypadá, jako kdyby běžela po hladině moře. Ve skutečnosti se spřežení na fotce dánského vědce brodí vodou z tajícího ledovce na severozápadě ostrova. Průměrná teplota v Grónsku je teď asi o jeden a půl stupně vyšší než průměrná teplota v minulém století, říká Ač. Bez vlivu člověka by téměř neexistoval důvod pro to, aby globální teplota rostla. Odhady klimatických i ekologických modelů se spíše zhoršují, dodává.
Smrtelně vysoké teploty, miliardy lidí v pohybu, nedostatek potravin a kolaps ekosystémů. Australský think-tank představil černý scénář blízké budoucnosti lidstva, který sestavil na základě vědeckých studií o změně klimatu.
Náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN) na příštím zastupitelstvu hlavního města navrhne vyhlášení stavu klimatické nouze v Praze. Aby však neděsil Pražany a opoziční politiky, vynechá slovo "nouze " a opatření bude nazývat "klimatickým závazkem". Expertní skupina má do roka vypracovat obsáhlý plán změn, díky kterému bude město mít v roce 2030 o 45 procent nižší emise CO2 a do roku 2050 nulové. S plánem pomáhá i bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.
Obyvatelé ruského Ojmjakonu na Dálném východě jsou v zimních měsících zvyklí i na teploty minus 50 stupňů Celsia. Tuhých mrazů ale v posledních letech ubývá. Vesnice, která se označuje za nejchladnější trvale obydlené místo na světě, už pociťuje klimatické změny.
Avatar a jeho kanadský režisér James Cameron před 10 roky postavili na nohy enviromentální hnutí po celém světě. Lidé tehdy dokonce začali trpět avatarskou depresí z krásy Pandory a z šedého života na Zemi, zničené lidstvem. Avatar 2 přijde v době, kdy už se pozemšťané smiřují s tím, že boj o život na planetě prohráli a je čas myslet na evakuační plán, tvrdí britský filmový historik Peter Krämer.
Ekologičtí aktivisté z hnutí Extinction Rebellion na šest dní obsadili most Waterloo Bridge v Londýně a několik dalších významných míst. Zásadně tím zkomplikovali dopravu ve městě. Jejich cílem bylo upozornit na globální oteplování a přimět politiky jednat. Policie zatkla zhruba tisíc lidí a zátarasy nakonec v neděli odstranila. Byli jsme přímo na místě - fotky ukazují, jak to tam vypadalo.
Čtvrtina území Evropské unie je postižena vodní erozí. A do roku 2050 budou až čtyři miliardy lidí na světě žít v suchých oblastech, což může způsobit mnohem větší migrační vlnu, než jakou Evropa zažila v roce 2015. To je jen několik důvodů, proč by změna klimatu měla zajímat i Evropu, ačkoliv drtivější důsledky pocítí jiné kontinenty.
Ruská vesnice na Kamčatce má od tohoto týdne nového obyvatele. Vyčerpaný lední medvěd urazil 700 kilometrů z poloostrova Čukotka na severozápadní výspě Ruska až do vesnice Tiličiki v severní části Kamčatky. Podle ekologických aktivistů je na vině globální oteplování a s ním spojený úbytek přirozeného prostředí ledních medvědů.
I kdybychom okamžitě přestali produkovat emise skleníkových plynů, do roku 2050 ztratí alpské ledovce téměř polovinu svého objemu. Švýcarští vědci navíc předpovídají, že pokud se bude situace vyvíjet nejhorším možným scénářem, Alpy mohou do konce století přijít o všechny své ledovce.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odmítá kritiku, která minulý týden zazněla na protestech studentů. Podle nich politické elity nedělají dost pro odvrácení klimatické katastrofy. Brabec tvrdí, že důležité změny odstartovaly právě za jeho vedení resortu, zatímco začal bojovat s pozůstatky minulosti - přesvědčením, že globální oteplování neexistuje, které podle něj v Češích vyvolal bývalý prezident Václav Klaus. Dodává ale, že záchrana klimatu začíná u každého z nás. Lidé musí přestat nezřízeně nakupovat a například rodiny se musí vzdát více aut.
