Fantazii se meze nekladou. Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b – podivného kosmického tělesa ve tvaru citronu. Právě tu pozorovali vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba a přiznávají, že nic podobného dosud neviděli.
Na první pohled působí jako úplně normální puberťák. Jenže stačí pár vět a je jasné, že patnáctiletý Belgičan Laurent Simons rozhodně není obyčejný kluk. Přezdívku "mladý Einstein" si nevysloužil náhodou. Před pár dny znovu ohromil svět: obhájil doktorát z kvantové fyziky a stal se jedním z nejmladších lidí v historii, kteří to dokázali. A tím příběh pro chlapce s IQ 145 teprve začíná.
Před půl miliardou let se Země chovala velmi nezvykle a zvláštně – alespoň podle geologických záznamů ukrytých v horninách. Kontinenty jako by tehdy po planetě poskakovaly neobvyklou rychlostí. Nový výzkum vědců z Yaleovy univerzity ale ukázal, že viníkem nebyly pevninské desky, ale samotné magnetické pole Země. To tehdy totiž kolísalo a měnilo se chaotickým a nepředvídatelným způsobem.
Jedna z největších archeologických záhad padla. Nová americká studie potvrzuje, že český inženýr Pavel Pavel byl před čtyřiceti lety na správné stopě. Několik tun vážící sochy moai z Velikonočního ostrova opravdu "chodily". A to díky obyčejné fyzice a neuvěřitelné důmyslnosti domorodců.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Čtyři století se vědci snažili rozluštit záhadu, proč sluneční skvrny zůstávají stabilní celé měsíce. Teď se jim to konečně podařilo. Nová metoda, která odstranila rušivé vlivy zemské atmosféry, odhalila, že skvrny drží pohromadě křehká rovnováha tlakových a magnetických sil. Tento objev může pomoci lépe předpovídat nebezpečné sluneční bouře.
Nedaleko obce Mirotice na Písecku zaznamenaly ve čtvrtek večer přístroje zemětřesení o síle 3,2 stupně. Na webu o tom informoval Geofyzikální ústav Akademie věd ČR. Otřesy byly cítit v širším okolí epicentra a zaznamenaly je všechny stanice České regionální seismické sítě.
Osmnáctiletý Čech Tomáš Čermák společně s devatenáctiletou Annou Podmanickou ze Slovenska získali letošní evropské ocenění Earth Prize. Cenu pro studenty středních škol udělovanou švýcarskou nadací za udržitelnost životního prostředí dostali za projekt PURA určený k čistění vody pomocí studeného plazmatu. O ocenění na svém webu informovala Akademie věd.
Kyvadla, zázračně vyléčení z rakoviny, kvantoví mágové. Některé ezoterické praktiky na první pohled "zavánějí". Aktuálně.cz před několika dny popsalo zvláštní nákup přístroje na "živou vodu", který pořídilo vedení domova pro seniory. Podezřelých "udělátek" přitom existuje víc. "Strašlivou obětí je psychosomatická medicína," popisuje lékař Jaromír Šrámek, člen českého klubu skeptiků Sisyfos.
Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava získal letos fyzik Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Ocenění mu bylo uděleno za jeho celoživotní přínos vědeckému výzkumu a úspěchy v oboru spintroniky.
Čína postavila na jihu svého území novou podzemní laboratoř. Nachází se 700 metrů pod zemí a má pomoci lépe poznat vlastnosti extrémně malých částic, kterým se říká neutrina, jež jsou často považována za jedny z nejzáhadnějších částic v našem vesmíru.
Skupina studentů přírodovědných oborů se před 15 lety rozhodla dokázat, že fyzika a chemie jsou všechno, jenom ne nuda, poučky a výpočty. Založila Úžasné divadlo fyziky, s jehož inscenacemi objíždí školky, školy i akce pro dospělé. "Výuku stále tvoří hlavně učebnice, fakta a pojmy. Méně už jsou školáci vedeni k tomu, aby viděli fyziku v běžném životě," říká jedna z členek spolku Barbora Mikulecká.
Sociální sítě obletělo video s pozoruhodným optickým klamem. Cestující William Madinis zachytil v letadle, které mířilo na letiště v San Francisku, jak nedaleko od nich letí stejným směrem další letoun. Kvůli fyzikálnímu jevu to ale na záběrech vypadá, že se druhé letadlo zdánlivě vznáší ve vzduchu a vůbec se nepohybuje.
Další krok na cestě k potvrzení existence páté základní síly hlásí američtí vědci z fyzikální laboratoře Fermilab nedaleko Chicaga, píše web stanice BBC. Od roku 2021, kdy poprvé výsledky oznámili, sesbírali vědci více dat a dvakrát snížili pravděpodobnost, že jde o statistickou chybu.
Jak moc se dá zneužít vědy a jak snadno lze zničit člověka? Nový film režiséra Christophera Nolana Oppenheimer ukazuje, co všechno dokáže atomová energie, a vypráví příběh muže, který vymyslel tu nejcennější zbraň. Nakolik hollywoodský snímek s Cillianem Murphym v hlavní roli odpovídá skutečnosti, hodnotí v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
Ne každý musí vědět, že Albert Einstein strávil rok a půl v Praze, natož co tu dělal. Byl to jen hluchý prostor, kdy se připravoval na budoucí epochální objevy? Málo zmapované životní období nejslavnějšího vědce 20. století zaujalo amerického historika Michaela D. Gordina. Jeho knihu nazvanou Einstein v Čechách nedávno v překladu Jiřího Kasla vydalo nakladatelství Argo.
Když se řekne fyzika, znamená to vědu o zákonitostech přírodních jevů kolem nás. Je jich ale tolik a k pochopení jsou tak složité, že se předmětu ve školách žáci často bojí. Zvlášť když učitel na tabuli před nimi sype další a další vzorečky, rovnice a nákresy. Zaujmout naopak může nadšenec, který výuku pojímá jako kouzlení s předměty. Ty zázračně ožívají, pohybují se a mění barvy i tvar.
Kdyby se ta kniha jmenovala Stručné dějiny fyziky se zvláštním zřetelem k jejím omylům, čtenářský zájem by asi nebyl takový. Slavný americký astrofyzik Michio Kaku proto svou novinku nazval Božská rovnice. Po jejím přečtení se nabízejí dvě zprávy, obě dobré. Ta první zní, že tahle učebnice moderní fyziky působí sdělně a zábavně. Druhá zpráva je snad ještě lepší: kniha není dlouhá.
Jaderná elektrárna v Černobylu obsazená ruskými vojáky je bez proudu. Pokud se jeho dodávky včas neobnoví, hrozí únik radiace, varovala ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Práci na obnovení dodávek ale znemožňují pokračující boje. Proč by případný únik radiace znamenal jen lokální problém, vysvětluje Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
Přesně před 100 lety Jaroslav Heyrovský v laboratoři provedl sérii experimentů a učinil průlomový objev polarografie, diagnostické metody, za niž v roce 1959 získal Nobelovu cenu. V odkazu prvního českého nobelisty dále pokračují vědci z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. V pražské Libni vyvíjejí materiály budoucnosti a účastní se světových výzkumů vesmíru.
