Černé houby rostoucí v troskách černobylského reaktoru. Bakterie schopné během několika hodin znovu poskládat roztříštěnou DNA. A mikroskopičtí „medvídci“, kteří přežívají i kosmické záření. Příběhy organismů, jež obstály tváří v tvář jaderným katastrofám, odhalují, jak funguje evoluce v extrému - a otevírají dveře k biotechnologiím, které by před desetiletími zněly jako science fiction.
Sumatra a více než dvě stě tisíc mrtvých, jaderná havárie ve Fukušimě nebo půl kilometru vysoká vodní stěna na Aljašce. Všechny události spojuje jeden společný jmenovatel: ničivá vlna. Na 5. listopadu připadá Světový den tsunami – den, kdy se zamýšlíme nad silou, kterou dokáže uvolnit planeta, a nad obrovskými ztrátami na lidských životech, které takové katastrofy v minulosti způsobily.
V září 1957 došlo v přísně utajovaném komplexu Majak k mohutné explozi nádrže s radioaktivním odpadem. Nešlo o havárii reaktoru, ale o chemický výbuch, který zamořil tisíce kilometrů čtverečních. Třetí nejhorší jaderná katastrofa v dějinách přitom zůstala desítky let mimo pozornost světa. Sověti mlčeli. CIA také. Téměř tři dekády bylo ticho. Objevte příběh apokalypsy, která není pouze minulostí.
V japonském městě Fukušima bude místní radnice od března prohledávat pytle s odpadky, které neodpovídají pravidlům, a v některých případech veřejně zostuzovat jejich majitele.
Japonská vláda se v úterý rozhodla, že začne do dvou let vypouštět do moře více než milion tun kontaminované vody z jaderné elektrárny Fukušima, kterou před deseti lety zničilo silné zemětřesení a následná vlna tsunami. Podle zahraničních médií to oznámil premiér Jošihide Suga.
V roce 2011 zůstal v radioaktivní zóně, aby se postaral o divoká i domácí zvířata, která jiní opustili po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima. Ani po deseti letech nechce odejít. "Zůstanu tu, dokud se nepostarám i o to poslední zvíře. Až pak chci umřít," říká Sakae Kato z kontaminované zóny. Doposud pohřbil 23 koček, o 41 se ještě stará.
Když se všichni ostatní evakuovali, on zůstal. Acufumi Jošizawa byl jedním ze skupiny inženýrů, techniků, vojáků a hasičů, kteří riskovali své životy a byli na místě nejhorší jaderné havárie v historii Japonska. Média skupině přezdívala 50 z Fukušimy, ačkoliv ve skutečnosti u jaderné elektrárny zůstalo mnohem více lidí. Před deseti lety se stali hrdiny. Japonci na ně ale vzpomínají jen neradi.
Pobřeží japonské prefektury Fukušima zasáhlo zemětřesení o síle 7,3 stupně, které si vyžádalo nejméně čtyři zraněné. Téměř milion domácností je bez proudu, informuje agentura Kjódó. Epicentrum zemětřesení se nacházelo u pobřeží prefektury Fukušima v hloubce 60 km, uvedla Japonská meteorologická agentura.
Předpokládá se, že by se lidé mohli do svých domovů vrátit za třicet let, je tam stále vysoká radiace. Jsou tam části, které byly zničeny tsunami, domy zůstaly v hrozném stavu. Lidé přišli o všechno, nejvíce jim chybí jejich kultura, říká fotografka Ai Iwane, která mapuje osudy lidí zasažených tsunami a tragédií v jaderné elektrárně ve Fukušimě v roce 2011.
Soud v Tokiu ve čtvrtek zprostil viny tři bývalé vedoucí pracovníky společnosti TEPCO, provozovatele jaderné elektrárny Fukušima. Byli obžalovaní z nedbalosti v souvislosti s havárií v této elektrárně z března 2011.
Nyní už bývalý japonský ministr životního prostředí Jošiaki Harada vzbudil rozruch, když poslední den ve funkci oznámil, že by Japonsko mělo vypustit do moře radioaktivní vodu z poškozené jaderné elektrárny Fukušima. Jeho slova vyvolala obavy jak uvnitř císařství, tak za hranicemi. Naposledy se ozvali japonští rybáři, kteří se bojí o svůj úlovek.
První plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov pluje pod ruskou vlajkou přes Severní ledový oceán na 7500 kilometrů vzdálenou Čukotku. Před dvěma týdny se vydala z přístavu v Murmansku poblíž hranic s Finskem a Norskem a ještě v září by měla doplout k nejsevernějšímu ruskému městu Pevek, kde bude elektřinou zásobit až 100 tisíc domácností. Norsko s Finskem si vyžádaly, aby jaderné palivo naložila posádka až poté, co se plavidlo vzdálí od společných hranic. Elektrárna plovoucí na moři vyvolává obavy.
"Vždycky jsem miloval, že jsem horníkem," vysvětluje s nostalgií 47letý Dirk Tomke. "Bylo to těžké. Bylo to vyčerpávající. Ale bylo to také zvláštní. Nikdy jsem nechtěl dělat nic jiného." Havířem je už třicet let, od roku 1988. V podzemních tunelech černouhelného dolu Prosper Haniel v německém Porúří byl snad tisíckrát. Pracuje s výbušninami, pomocí kterých se rozšiřuje místní systém tunelů dlouhý těžko uvěřitelných 160 kilometrů a pospojovaný řadou šachet.
Vědci v některých lahvích našli až dvakrát více cesia, než bylo běžné před fukušimskou tragédií. Zjištěné množství je však pro člověka stále neškodné.
Japonsko je energeticky závislé na dovozu uhlí, ropy i zemního plynu. Usilovně proto pracuje na vývoji technologie, díky které by šlo ve velkém těžit takzvaný hořlavý led. Je to jediný zdroj energie, kterého mají Japonci dostatek.
Už druhý soud rozhodl, že za havárii elektrárny Fukušima v roce 2011 mohla mimo jiné i japonská vláda. Právě ona spolu s provozovatelem jaderné elektrárny, firmou TEPCO, musí nyní vyplatit tisícům lidí celkem 500 milionů jenů. Vláda a společnost TEPCO podle soudu neposílily bezpečnostní opatření v elektrárně, přestože už od roku 2002 věděly o možném riziku tsunami v regionu. Žalobu podalo 3800 lidí, převážně bývalých obyvatel oblasti. Požadovali odškodné za to, že přišli o obživu.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové zůstává jasným favoritem německých parlamentních voleb, které proběhnou v neděli 24. září. Podle sociologů jde především o sázku na jistotu. Němci populární kancléřku za dvanáct let její vlády velmi dobře znají. A věří, že dokáže s ledovým klidem zvládat i složité situace. Jako třeba finanční krizi po roce 2008 nebo tu migrační z let 2014-15. Merkelová ale umí i překvapit a zabodovat nečekanými rozhodnutími. Třeba úplným odmítnutím jaderné energie po havárii v japonské Fukušimě.
Poblíž poškozené jaderné elektrárny ve Fukušimě byla nalezena nevybuchlá bomba, která nejspíš pochází ještě z období druhé světové války. S odkazem na úřední místa to napsala agentura AFP. Asi 85 centimetrů dlouhý předmět nalezli dělníci, kteří rekonstruují parkoviště poblíž fukušimských reaktorů. Zřejmě se jedná o americkou bombu shozenou během války na japonskou půdu. Oblast kolem nálezu byla uzavřena. Fukušimská elektrárna je odstavená od března 2011, kdy tam došlo k havárii spojené se zemětřesením a následnou vlnou tsunami.
Od jaderné havárie v japonské Fukušimě uplynulo už šest let. Vzpamatovat se z ní se dodnes snaží i nedaleké město Naraha. Její vedení ukončilo teprve po 4 letech od incidentu evakuaci obyvatel a dovolilo lidem vrátit se do místa postiženého radiací. V městečku teď dokonce vznikla základní škola, do jejíchž tříd zasedla víc než stovka žáků. Do kdysi liduprázdné Narahy se tak postupně vrací život.
