


Německo: Martin Schulz možná zastíní Merkelovou, ale volební řež skončí velkou koalicí
Letošní německé volby podtrhují, jak je důležitý prezident, který má závazek sjednocovat zemi a nemusí vést volební boje, píše Jaroslav Šonka.



Letošní německé volby podtrhují, jak je důležitý prezident, který má závazek sjednocovat zemi a nemusí vést volební boje, píše Jaroslav Šonka.



Nový německý prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval ve svém prvním projevu Němce k tomu, aby sjednocené Evropě nenechali vzít svobodu a demokracii. "Tento základ chceme, musíme ho společně bránit. Není nezranitelný, ale jsem přesvědčený, že je silný," dodal jedenašedesátiletý sociální demokrat. V neděli ho za nového prezidenta Německa zvolilo jasnou většinou Spolkové shromáždění. V převážně reprezentativní funkci nahradí Joachima Gaucka, který odstoupí 18. března.



Novým německým prezidentem bude bývalý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. V neděli ho jasnou většinou zvolilo Spolkové shromáždění. V převážně reprezentativní funkci jedenašedesátiletý sociální demokrat nahradí Joachima Gaucka, který odstoupí 18. března. Gauck se rozhodl nekandidovat do dalšího pětiletého období. Většina Němců věří, že Steinmeier bude dobrým prezidentem. Myslí si to 59 procent respondentů, kterých se zeptal deník Bild am Sonntag ve svém průzkumu.



Na kandidatuře bývalého spolkového ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera se loni v listopadu domluvila vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Steinmeier dlouhodobě patří mezi nejpopulárnější politiky v Německu a je i uznávaným diplomatem. První volbou spolkové kancléřky Angely Merkelové ale nebyl.



Německo má nového ministra zahraničí, v pátek se jím stal Sigmar Gabriel. Nahradil tak svého stranického kolegu Franka-Waltera Steinmeiera, který bude v únoru podle všeho zvolen prezidentem. Gabriel oznámil tento týden, že odchází z čela sociální demokracie (SPD), zůstává však zároveň německým vicekancléřem. Dlouhé měsíce se o něm hovořilo jako o pravděpodobném kandidátovi sociálních demokratů na kancléře. Současnou kancléřku Angelu Merkelovou ale nakonec ve volbách vyzve Martin Schulz, bývalý předseda Evropského parlamentu. Ten se v březnu postaví také do čela strany.



Donald Trump v nových rozhovorech pro Bild a The Times nastínil svoji zahraniční politiku. Chválil Brexit a předpověděl, že z Evropské unie odejdou další země. Kritická slova zazněla směrem k Německu. Merkelová podle Trumpa udělal s přijetím migrantů katastrofální chybu a německé automobilky budou litovat, pokud přesunou výrobu pro americký trh do Mexika. Zdá se, že začíná složitá éra ve vztazích Berlína a Washingtonu. Podle bývalého českého velvyslance Petra Koláře z Trumpových rozhovorů prozatím nelze činit závěry o tom, jak budou jeho konkrétní kroky vypadat.



Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové se shodli, že podpoří současného ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera na funkci německého prezidenta. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný zdroj z vládní strany. Sociálnědemokratický politik má podporu i bavorské CSU, sesterské strany CDU. Pokud bude Steinmeier příští rok zvolen, nahradí ve funkci současného prezidenta Joachima Gaucka.



Německý konzulát ve městě Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu se ve čtvrtek stal terčem sebevražedného atentátníka. Najel ke zdi v autě naloženém výbušninami. Policie vyšetřuje, zda sebevražedné vozy nebyly dokonce dva. Silný výbuch, který byl slyšet po celém městě, si vyžádal nejméně dva mrtvé a 119 raněných. V lednu v Mazáre Šarígu zaútočili teroristé stejným způsobem na indický konzulát, k akci se tehdy přihlásil Islámský stát.



Ministři zahraničí Německa a Francie Frank-Walter Steinmeier a Jean-Marc Ayrault poprvé navštívili ukrajinský Donbas, konkrétně frontová města Kramatorsk a Slavjansk, která jsou na dohled od separatistických sil. Doufají, že během cesty oživí dynamiku mírových dohod z Minsku, jejichž uplatňování podle Steinmeiera "postupuje hlemýždím tempem". Podívat se byli také v budově pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kde na ně čekaly také čtyři desítky demonstrantů odmítajících úvahu o poskytnutí autonomního statusu separatistickým regionům v oblasti Doněcka a Luhanska.



V souvislosti s odchodem Británie z EU se nedá očekávat, že by zbývající sedmadvacítka učinila výrazné kroky k prohloubení integrace. Řekl to dnes v Berlíně německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Podle něj postrádá EU odhodlání k ráznému prohloubení integrace. Neměla by se tedy pouštět do změny svých základních dokumentů, protože to by znamenalo dlouhé a složité vyjednávání, které by Unii podle ministra zanechalo "uprostřed ničeho". Vyzval unijní země, aby se zaměřily na oblasti, které jsou v současnosti hlavním zdrojem obav a v nichž se dosud nedařilo najít společný evropský postoj. Jako příklad uvedl migrační krizi, zajištění bezpečnosti a boj s nezaměstnaností mladých lidí.



Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier navštíví příští týden spolu se svým francouzským kolegou Jeanem-Markem Ayraultem Ukrajinu. Sdělil to ve středu v Berlíně novinářům. Cílem cesty je příprava nového jednání takzvané normandské skupiny, do níž kromě nejvyšších představitelů Německa a Francie patří i prezidenti Ukrajiny a Ruska. Steinmeier pojede na Ukrajinu povzbuzen pondělním prohlášením šéfa Kremlu Vladimira Putina, že Rusko je připraveno zahájit nová jednání čtyř státníků, jehož cílem bude ukončení bojů na východě Ukrajiny. V Donbasu od 1. září platí křehké příměří, situace se tam podle evropských pozorovatelů zlepšila.



Německé ministerstvo vnitra v utajeném vyjádření, které má k dispozici veřejnoprávní televize ARD, píše, že Turecko je základnou islamistických uskupení, mimo jiné Muslimského bratrstva nebo palestinského hnutí Hamás, které Evropská unie považuje za teroristickou organizaci.



Obyvatelé syrského města Rakka jsou bez vody. Nálety v centru radikální organizace Islámský stát (IS) zasáhly místní vodárnu.



Světoví státníci projevují soustrast nad sobotním úmrtím nositele Nobelovy ceny míru a spisovatele Elieho Wiesela. Muži, který prošel dvěma nacistickými koncentračními tábory, bylo 87 let. Podle izraelského premiéra Wiesel ztělesňoval svou výjimečnou osobností "vítězství lidského ducha nad krutostí a zlem". Americký prezident Barack Obama židovského spisovatele označil za "jeden z velkých morálních hlasů naší doby" a "svědomí světa". Podle hlavy Francie Francois Hollandea byl Wiesel "velkým humanistou a neúnavným obhájcem míru".



Pokud tedy ruská vláda dostojí svým závazkům v mírovém plánu pro Ukrajinu, podpořil by německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier postupné odvolávání odvetných opatření. "Strategie všechno, nebo nic, i když zní dobře, nefunguje," uvedl.



Spolkový sněm přijal rezoluci, která označuje masakry Arménů - spáchané Turky v roce 1915 v průběhu první světové války - za genocidu. Proti byl jediný z přítomných zákonodárců. Turecký prezident i premiér s předstihem varovali, že takový krok může poškodit vztahy obou zemí. A Ankara vzápětí z Německa odvolala velvyslance. Přitom Německo je jednou ze zemí, které výrazně těží z dohody mezi Tureckem a EU o omezení přílivu uprchlíků do Evropy.



Rusko-německé vztahy jsou momentálně horší než na počátku studené války. Že si Berlín s Moskvou momentálně moc nerozumí, dokládá zejména diametrálně odlišný pohled obou zemí na Evropskou unii a na to, co se děje na Blízkém východě. Střetávají se nejen u jednacího stolu, ale i v kyberprostoru a médiích. "Ruská propaganda je nebezpečím pro soudržnost naší společnosti," řekl agentuře Reuters náměstek německého ministra vnitra a člen vládní CDU Ole Schröder.



Podle tajného protokolu, který zveřejnil server WikiLeaks, odposlouchávala americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) německou kancléřku Angelu Merkelovou víc, než se dosud myslelo. Na serveru se objevil například záznam o hovoru Merkelové s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem nebo s italským premiérem Silviem Berlusconim.



Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura se rozhodl dočasně přerušit rozhovory o Sýrii, které se konají v Ženevě. Pokračovat by měly 25. února. De Mistura prý nyní požádá země jak ze Západu, tak z Blízkého východu, které jednání o Sýrii podporují, aby se co nejdříve sešly a prodiskutovaly sporná témata. De Mistura zahájil ženevská jednání v pátek. Setkával se odděleně s delegací syrské vlády a syrské opozice, ale rozhovory vázly a nebylo dosaženo žádného výrazného pokroku. Zmocněnec OSN uvedl, po necelém týdnu jednání, která se zatím nikam neposunula, není otrávený či zklamaný. Je prý odhodlaný v rozhovorech pokračovat, je ale třeba dívat se na celou věc reálně.



Třináctiletá Berlíňanka ruského původu Lisa byla 30 hodin nezvěstná, než se znovu objevila. Případ vyvolal výměnu názorů mezi Německem a Ruskem, vyjádřili se k němu ministři zahraničí Frank-Walter Steinmeier i Sergej Lavrov. Podle státních ruských médií byla dívka několik hodin znásilňována mladíky s imigrantským pozadím. Podle německé policie tomu ale nic nenasvědčuje. Steinmeier varoval před zneužíváním spekulací a polopravd k "politické propagandě".