Francie

Autistán je země snů, za mnoha významnými objevy jsou nenormální osoby, říká Schovanec

Za mnoha významnými objevy jsou nenormální osoby, Autistán je země snů, říká Schovanec

Autisti jsou výjimečné osoby, neumí pochopit, proč lépe neuplatňujeme jejich mimořádné schopnosti. Největší problém pro ně je najít si práci, přestože mají vysoké vzdělání. Prošel jsem standardním systémem psychiatrické léčby, která byla k ničemu, často je velký problém určit správnou diagnózu, ženy jsou diagnostikovány jako hysterky a muži schizofrenici, říká autista s doktorátem z filozofie Josef Schovanec, kterému právě v Česku vychází druhá kniha Vítejte v Autistánu. Autisté jsou často oběti násilí, také prý mnoho z nich spáchá sebevraždu. Dodává, že všichni “normální lidé” trochu hrají společenskou komedii.

Sjet obrovskou vlnu netoužím, těch se strašně bojím, říká nejlepší česká surfařka

Před sedmi lety se Lenka Srncová vydala na první surfingovou dovolenou. V momentě, kdy sjela svou první vlnu, se do tohoto vodního sportu naprosto zamilovala. Letošní vítězka mistrovství Česka a Slovenska v surfingu žije většinu roku na indonéském ostrově Bali, odkud se do Česka vrací zřídka. Ostrov ji uchvátil svou pozitivní energií i tím, že se zde v teplé vodě dá surfovat prakticky nepřetržitě celý rok. Surfování je podle ní o odvaze, sjet některou z obřích vln ji však neláká. „Těch se strašně bojím,“ říká v rozhovoru.

Francie hodlá do roku 2040 ukončit prodej aut na benzin i naftu. Alternativa se zatím moc nechytá

Ve Francii by se do roku 2040 měly přestat prodávat benzinové i naftové automobily. Tento ambiciózní cíl ve čtvrtek představil francouzský ministr životního prostředí Nicolas Hulot. Podle agentury DPA nicméně zatím není příliš jasné, jakým způsobem chce francouzská vláda stanoveného cíle dosáhnout. V první polovině letošního roku se benzinová a naftová vozidla podílela na novém vozovém parku ve Francii zhruba 95 procenty. Tržní podíl elektromobilů činil pouze 1,2 procenta a podíl hybridních vozů 3,5 procenta. Hulot připustil, že odchod od benzinových a naftových automobilů představuje "obtížný cíl". Francouzské automobilky však podle něj mají projekty, které mohou jeho dosažení zajistit.

Italové si došlápnou na humanitární organizace. Vadí jim, že pomáhají pašerákům migrantů

Italové žádají, aby jim ostatní evropské státy více pomáhaly se záchranou migrantů ve Středomoří. To ale Francie odmítá, podle ní na italské břehy připlouvají hlavně tzv. ekonomičtí migranti, kteří ve své vlasti nečelí bezprostřednímu nebezpečí. Francouzi i Němci naopak souhlasí s přitvrzením pravidel pro lodě humanitárních organizací, které podle nich pomáhají pašerákům lidí. Do Itálie letos připlulo o pětinu víc migrantů než za stejné období loňského roku. Naopak do Řecka už téměř žádní běženci neproudí.

Nový francouzský premiér Édouard Philippe.

Nová francouzská vláda získala přesvědčivou důvěru parlamentu

Nová francouzská vláda premiéra Édouarda Philippea získala důvěru parlamentu, v hlasování ji podpořilo 370 poslanců z 577. Hlasování se zdrželo 129 členů sněmovny, informuje agentura Reuters. Fakticky šlo o formalitu, neboť v parlamentu má většinu strana prezidenta Emmanuela Macrona, který Philippea do funkce jmenoval. Nový premiér při představování vládního programu v parlamentu oznámil velkou reformu soudnictví, která má posílit nezávislost soudců a zjednodušit justiční systém. Počítá také s vytvořením 15 tisíc nových míst ve věznicích, aby se vězňům dostalo důstojného zacházení a věznice nebyly "líhní pro budoucí násilí".

Francouzský prezident Emmanuel Macron před svým slavnostním projevem ve Versailles.

Macron ohlásil velkou reformu francouzských institucí. Na podzim v zemi skončí výjimečný stav

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyhlásil rozsáhlou reformu státních institucí. Pokud se ji nepodaří prosadit do roka, bude následovat k dané otázce referendum. Macron to řekl během svého slavnostního projevu před oběma komorami parlamentu ve Versailles. Zároveň potvrdil, že na podzim ve Francii skončí výjimečný stav zavedený po teroristických útocích v Paříži v roce 2015.

Evropa se chystá na útoky "oko za oko". Nájezdy na mešity v Londýně a Paříži můžou pokračovat

Londýn a Paříž mají za sebou jak útoky islamistů, tak i radikálů, kteří se chtějí mstít muslimům. Věří totiž v kolektivní vinu, a tak sami zaútočí například na mešitu v odplatě za předchozí atentáty islamistů. Fyzické útoky na muslimy jsou však v Evropě zatím spíš výjimečné. Některé země nicméně registrují řadu případů žhářství a vandalismu u budov spojených s islámem.

Ve Francii zadrželi muže, který plánoval atentát na Macrona. Útočit chtěl i na muslimy a Židy

Francouzská policie minulý týden zadržela muže, který údajně plánoval atentát na prezidenta Emmanuela Macrona. Útočit chtěl taky na příslušníky menšin žijících ve Francii, uvedla v pondělí s odvoláním na pařížskou prokuraturu agentura AP. Zadržený má údajně blízko ke krajní pravici. Třiadvacetiletý muž při výslechu uvedl, že chtěl Macrona zavraždit během tradiční vojenské přehlídky, která se každoročně koná na pařížské třídě Champs-Elysées u příležitosti státního svátku Dne dobytí Bastily 14. července. Útočit prý chtěl také na "muslimy, Židy, černochy a homosexuály". Na internetu oslavoval čin norského teroristy Anderse Behringa Breivika, který v roce 2011 zavraždil 77 lidí.

Francouzská vláda chce prodloužit vyjímečný stav

Po střelbě v Avignonu je zraněných osm lidí. Způsobilo ji vyrovnávání účtů, nešlo o útok radikálů

Při noční střelbě před mešitou v jihofrancouzském Avignonu bylo v neděli pozdě večer lehce zraněno osm lidí. Podle policie šlo o vyrovnávání účtů, a nikoli o útok radikálů, informovala agentura Reuters. Podle prvních svědectví, na které se odvolává agentura AFP, nejméně dva muži kolem 22:30 SELČ vystoupili u mešity z automobilu a začali střílet. Jeden z nich měl loveckou pušku, informovala prokuratura. Agentura Reuters upřesnila, že dva zranění byli po incidentu hospitalizováni. Podle zdroje agentury nebyli terčem střelby věřící opouštějící mešitu. Regionální list La Provence napsal, že důvodem střelby byl spor mezi místní mládeží.

Prezident Macron slíbil na summitu v Mali pomoc pěti africkým zemím v boji proti teroristům

Metropole severoafrického státu Mali Bamako hostí bezpečnostní summit Francie a pěti států saharské Afriky ze skupiny G5. Francouzský prezident Emmanuel Macron na něm vyzval ke spolupráci v boji proti terorismu. Zároveň těmto zemím slíbil, že jim Paříž poskytne finanční a vojenskou pomoc. Nová vojenská aliance se zaměří hlavně na nebezpečnou oblast na hranicích mezi Mali, Nigerem a Burkinou Faso.

Francouzský Total podepíše s Íránem miliardovou smlouvu na stavbu velkého těžebního pole plynu

Francouzská energetická skupina Total, která řídí mezinárodní konsorcium společně s čínskou firmou CNPCI, v pondělí podepíše s Íránem kontrakt v hodnotě 4,8 miliardy dolarů (téměř 110 miliard korun) na vybudování významného plynového těžebního pole. Podle agentury AFP to v neděli oznámilo íránské ministerstvo ropného průmyslu. Smlouva bude podle mluvčího ministerstva podepsána za přítomnosti íránského ministra, ředitelů společností Total a CNCPI a íránské společnosti Petropars. Předběžnou smlouvu účastnické strany podepsaly loni v listopadu, upřesnila AFP. Definitivní kontrakt měl být původně stvrzen už počátkem letošního roku.

V Calaiské úžině se srazila nákladní loď s tankerem, znečištění moře ale nehrozí

Calaiské úžině mezi Británií a Francií se v noci na sobotu srazila nákladní loď s plně naloženým tankerem. Nikdo z posádek obou plavidel není zraněn a zřejmě nehrozí ani znečištění moře, tanker ale nemůže manévrovat. Proto bude odtažen do přístavu v Belgii nebo Nizozemsku. Britské námořní záchranné centrum informovalo francouzskou stranu o kolizi 183 metrů dlouhého tankeru Seafrontier se 38 000 tunami benzinu s 224 metrů dlouhou nákladní lodí Huayan Endeavour, která nepřepravuje žádný náklad. Obě plavidla plují pod vlajkou Hongkongu. K nehodě podle centra došlo přibližně 33 kilometrů od města Dunkerque v britské zóně. Na palubě Seafrontier je 27 členů posádky.

Na rakvi jen evropská vlajka. Svět se loučil s německým kancléřem Helmutem Kohlem

Evropa a svět vzdaly v sobotu hold Helmutu Kohlovi, zesnulému německému kancléři. Kohl si přál evropský obřad, na jeho rakvi tak v Evropském parlamentu byla modro-žlutá vlajka Evropské unie. Býval vnímán jako kancléř-sjednotitel Německa a muž, který stál za zásadním posunem v integraci Evropy.

Francouzi obvinili Le Penovou ze zneužití peněz europarlamentu, měla jimi platit "domácí" pracovníky

Francouzská justice v pátek obvinila vůdkyni krajní pravice Marine Le Penovou ze zneužití peněz Evropského parlamentu. Politička čelí podezření, že neoprávněně vyplácela odměny mimo jiné svému životnímu partnerovi Louisi Aliotovi jako parlamentnímu asistentovi. Aféra s fiktivním zaměstnáváním asistentů se týká 17 europoslanců francouzské strany Národní fronta, kteří jsou podezřelí z toho, že unijní peníze vypláceli svým spolustraníkům, ačkoli ti věnovali většinu svého času práci pro stranu ve Francii. Evropský parlament odhadl celkovou škodu v posledních pěti letech na pět milionů eur (131 milionů Kč).

Francouzská policie zajistila okolí bytu v Paříži, kde vznikal plán na další teroristický útok

V Paříži zadrželi řidiče, který se pokusil najet do lidí před mešitou. Zastavily ho bariéry

Na předměstí Paříže ve čtvrtek zatkli muže, jenž se pokusil najet autem do davu před mešitou. Při incidentu nebyl nikdo zraněn. Motiv útočníka je nejasný, uvedla policie. Incident se odehrál před mešitou na předměstí Créteil. Zadrženému se nepodařilo do nikoho najet, neboť mu v tom zabránily bariéry před budovou. Řidiče a vlastníka vozidla bude vyšetřovat běžné policejní oddělení, nikoli protiteroristická jednotka. List Le Parisien napsal, že se muž přiznal k úmyslu pomstít útoky Islámského státu, tuto informaci ale úřady nepotvrdily. Podle médií je zatčený arménského původu a nebyl ani opilý, ani pod vlivem drog. Z místa činu ujel a policie jej zadržela doma, aniž kladl odpor.

Francouzský policista a dva migranti v Calais.

Migranti se vracejí do lesů v Calais. Policie na ně čeká před sprchami a snaží se je pochytat

Obyvatelé francouzského přístavního města Calais stále řeší problémy s běženci, kteří se neúspěšně pokoušejí dostat do Velké Británie. Loni v listopadu policie rozebrala tábor nazývaný Džungle, kde žily tisíce běženců. Ti se ale postupně do lesů okolo Calais vrací. A místní se bojí, že znovu vyroste masivní tábor.

Francouzské firmy by v Česku měly zvýšit platy, říká Sobotka. Vyzval k tomu přímo Macrona

Český premiér Bohuslav Sobotka vyzval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby francouzské firmy působící v Česku zvedly platy svým zaměstnancům. V Bruselu se s Macronem sešli i ostatní lídři středoevropských zemí visegrádské čtyřky. Řešili spolu některé odlišné pohledy na problematiku Evropské unie. "Macronovo zvolení prezidentem by mohlo přispět k tomu, aby se věci pohnuly," tvrdí Sobotka.

V Itálii vyhlásili kvůli suchu stav nouze. Němci zase po bouřkách řeší kolaps dopravy

Italská vláda vyhlásila na severu země stav nouze kvůli velkým vedrům. Sucho působí problémy hlavně tamním zemědělcům. Také ve Francii padaly tento týden rekordní teploty. Německo oproti tomu zjišťuje škody po bouřkách a silných lijácích, které se přes jeho území prohnaly ve čtvrtek a v noci na pátek. Bouřky napáchaly škody zejména v severním Německu. Hasiči zasahovali u popadaných stromů i zatopených sklepů.

Macron po pěti týdnech mění hned čtyři ministry. Politiky vyšetřuje policie

Pouhých pět týdnů po volbách musejí z francouzské vlády odejít čtyři ministři, které vyšetřuje policie. Prezident Emmanuel Macron již vybral jejich nástupce. V resortu obrany vystřídá Sylvii Goulardovou nová ministryně Florence Parlyová, Françoise Bayroua, který je podezřelý ze zaměstnávání členů strany v europarlamentum nahradí na ministerstvu spravedlnosti Nicole Belloubetová. ministrem pro územní soudržnost se stal Jacques Mézard.

Přestaňte s pohádkami o zlém Bruselu a hodné Praze. Europoslanci chtějí změnit komunikaci unie

Jen třetina obyvatel Evropské unie ví, jaký pozitivní efekt přinesly regionu, ve kterém žijí, unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích. Pomoci mají digitální technologie a sociální sítě.