"Nepřítel nemá žádnou barvu nebo náboženství. Nepřítel je fanatismus, je to strach, je to šílenství, které vede k válce." Padesátiletý grafik Fred Dewilde přežil teroristický útok v pařížské koncertní hale Bataclan. Nyní o svých zážitcích vydal komiks.
Podle Alaina Juppého by se měla změnit francouzsko-britská dohoda z roku 2003, která posunula britské hraniční kontroly na francouzskou stranu Lamanšského průlivu. Prohlásil, že není možné, aby Francouzi na svém území vybírali lidi, které Británie na své území vpustí a které nikoliv. Tuto práci by měl dělat Londýn. Francouzský politik je bývalým premiérem vlády Jacquese Chiraka a nyní je starostou Bordeaux. Zároveň je favoritem na prezidentského kandidáta francouzské pravice.
Berlínská schůzka nejvyšších představitelů Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska dospěla k plánu, který by měl vést k míru na Ukrajině. Dohodu potvrdili ukrajinský i ruský prezident. Vladimír Putin pak na následném jednání o Sýrii čelil velmi tvrdé kritice. Dění v Aleppu považuje francouzský prezident François Hollande za válečné zločiny a Rusko podle něj nese odpovědnost.
Naplňování minských dohod a aktuální situace na východní Ukrajině patřily k tématům jednání nejvyšších představitelů Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska v Berlíně. Německá kancléřka Angela Merkelová však od schůzky s Petrem Porošenkem, Françoisem Hollandem a Vladimirem Putinem neočekávala žádný velký průlom. Německo se spolu s Francií snaží obě strany konfliktu přimět k alespoň drobným ústupkům a kompromisům. Středeční jednání se protáhlo na pět hodin.
Francouzská média spekulují, že do oblasti vjedou první bagry už příští pondělí. Kritici namítají, že prozatím je stále nevyjasněný osud asi 1300 dětí a mladistvých do 18 let bez doprovodu rodičů a příbuzných. Francie ještě vede rozhovory s Velkou Británií, která se zavázala přijmout zatím nejasný počet dětí a mladých.
Minské dohody před rokem a půl zastavily aktivní fázi bojů na Ukrajině. Od té doby se ale nesplnil pořádně ani jeden ze třinácti bodů dohody a stále více lidí je skeptických. Ve středu se je pokusí zachránit lídři Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny.
Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu v Berlíně uspořádá čtyřstranný summit o pokračování mírového procesu na východní Ukrajině. Podle mluvčího německé vlády Steffena Seiberteho svou účast potvrdili všichni další účastníci, tedy ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident François Hollande a ukrajinská hlava státu Petro Porošenko. O jednání v takzvaném normandském formátu, tedy ve složení Německo, Francie, Rusko a Ukrajina, média spekulují již několik dní. Naposledy se rokování v tomto složení konalo loni v říjnu v Paříži.
Slavná francouzská šansoniérka Mireille Mathieu v neděli vystoupila společně se svým orchestrem v dlouho dopředu vyprodaném Kongresovém centru. V Praze za velkých ovací představila své nejznámější skladby, jako jsou například Mon credo, Qu`elle est belle, La Paloma, adieu nebo Mon bel amour d`été. Hned po první skladbě obdržela z řad publika kytici a nadšení fanoušci jí k pódiu nosili květiny téměř po každé písni. Drobná černovláska s typickou ofinkou a v tmavých šatech, která letos v létě oslavila 70. narozeniny, v české metropoli zazpívala počtvrté. V Praze poprvé vystupovala ve Velkém sále Lucerny už v roce 1967 na počátku své kariéry, kdy byla čerstvým hudebním objevem.
Pařížský prokurátor François Molins se podobně jako další experti obává, že počet útoků, které budou mít na svědomí zradikalizované ženy, postupně poroste. Jejich rolí přitom ještě donedávna bylo pouze se starat o děti a o rodinný krb. Stále častěji ale mají na starosti například logistickou podporu. Francouzi na začátku září zatkli čtveřici žen napojenou na radikální teroristickou organizaci Islámský stát (IS), které plánovaly zaútočit u katedrály Notre Dame a na vlakové nádraží v Paříži.
Oběti pilota německé společnosti Germanwings Andrease Lubitze, který schválně havaroval s ledadlem a zabil 150 lidí včetně sebe, žádají prokuraturu, aby vyšetřování rozšířila i na leteckou společnost a lékaře. Podezřívají je, že kvůli nedbalosti způsobili smrt cestujících a posádky, protože nesplnili povinnost nahlásit připravovaný trestný čin. "Je naprosto nepřijatelné, že do kokpitu jako pilot letadla mezinárodně působící společnosti může usednout někdo, kdo je v psychicky katastrofálním stavu jako Andreas Lubitz," uvádí žádost adresovaná prokuratuře. Její mluvčí podle DPA sdělil, že dosavadní vyšetřování neukázalo, že by lékaři a ani rodina věděla o sebevražedném úmyslu Lubitze.
Klienti centra budou muset před vstupem uvést jen své jméno a příjmení. Osobní údaje se ale nedostanou do rukou policie. Francie se tak stala v pořadí desátou zemí světa, která provozuje podobné zařízení. Průkopníkem bylo Švýcarsko, a to už v roce 1986.
Čeští bezpečnostní experti se shodli na možných hrozbách, které by v nejbližší budoucnosti mohly zasáhnout Evropu. Vidí je v prohraném boji s terorismem, nekontrolovatelné masové migraci, ruské agresi či v politice Marine Le Penové, která by mohla definitivně zapříčinit rozpad evropské integrace.
V Berlině se zřejmě v blízké budoucnosti bude konat summit ke konfliktu na Ukrajině. Dohodli se na tom lídři Ruska, Francie a Německa. Ve čtvrtek mají německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande mluvit s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Už v úterý ruský velvyslanec v Paříži Alexandr Orlov informoval, že Putin na pozvání Merkelové přiletí 19. října do Berlína. Konflikt na východě Ukrajiny trvá od dubna 2014 a za tu dobu si vyžádal více než 9600 obětí na životech.
Hackerské útoky na servery amerických demokratů jsou v rozporu se zájmy Ruska. Sdělil to ruský prezident Vladimir Putin, který se tak ohradil vůči obvinění amerických vyšetřovatelů, že za krádeží tajných informací Demokratické strany, které zveřejnil server WikiLeaks, stojí Rusko. Putin to pronesl na ekonomickém fóru v Moskvě, kde se rozpovídal také o napjatých vztazích s Francií a o situaci na Ukrajině.
Povstalecká skupina Džajš at-Tahrír zřídila v Sýrii tábor pro někdejší členy takzvaného Islámského státu (IS) a jejich rodiny. Tvrdí to zpravodajové BBC. Podle velitele skupiny Muhammada Ghabího je cílem změnit smýšlení těchto lidí. V táboře žijí zběhové i příslušníci IS, kteří byli dopadeni. Mnozí z 300 obyvatel kempu si ale stěžují na kruté zacházení a chtějí místo opustit.
Bojovníci teroristické organizace Islámský stát zřejmě vůbec poprvé zaútočili v Iráku s bezpilotním létajícím strojem. Ten po přistání vybuchl, těžce zranil dva členy francouzských zvláštních jednotek a zabil dva kurdské milicionáře, napsal deník Le Monde, podle něhož se incident stal 2. října. Zatím není jasné, zda byla bomba umístěná na stroji odpálena na dálku, nebo explodovala pomocí časového spínače. Vojáci byli letecky přepraveni do vojenské nemocnice ve Francii, jeden z nich je v kritickém stavu. Francie má v Iráku kolem 500 vojáků, a to jako členů západní koalice vedené Spojenými státy.
Zaměstnanci, které vysílají české firmy na odborné konference nebo na veletrhy do Německa či Francie, by měli podle tamních úřadů dostávat německou či francouzskou minimální mzdu. Vedle kamionových dopravců se tak jedná o další problémovou skupinu pracovníků. Možnost vyžadovat i po českých firmách v zahraničí vyplácení tamní minimální mzdy podle francouzských a německých úřadů vyplývá z dvacet let platné evropské směrnice. České ministerstvo práce to ale odmítá.
Kamion na dálnici u francouzského Calais srazil dva eritrejské uprchlíky. Jeden přišel o život, druhý utrpěl lehké zranění. Řidič z místa činu uprchl poté, co ho ostatní migranti po nehodě napadli. O incidentu pak informoval pohraniční policii u tunelu pod Lamanšským průlivem. Podle policie se řidič kamionu snažil vyhnout překážkám, které asi pět desítek uprchlíků naházelo vozidlu do cesty ve snaze přimět ho zpomalit či úplně zastavit, aby na ně mohli vylézt. Incident se odehrál na trase, kterou používají kamiony jedoucí do Británie, kam mnozí imigranti míří. Jde letos již o čtrnáctého migranta, který v oblasti Calais podobným způsobem přišel o život, upozornila agentura AP.
Francouzi demonstrovali proti přemisťování zhruba osmi tisíc migrantů z tábora v Calais do ostatních částí země. Demonstrace proti uprchlíkům z Calais se konaly například v obci Pierrefeu na jihovýchodě Francie. Národní fronta (FN) uspořádala protest v obci poblíž Francie.
Móda pro muslimské ženy je v kurzu. Islámský módní trh by tak mohl podle odborníků vydělat v příštích letech až kolem 500 miliard dolarů (12 bilionů korun). Podle návrháře Osmana Özdemira zažívá tento sektor vzestup již několik let a posílil ho i příchod světových značek na trh.
