Naděje na vítězství Norberta Hofera v rakouských prezidentských volbách posílily červencové teroristické útoky v Německu. Vzrostla obava z muslimských uprchlíků, kterou kandidát Svobodné strany Rakouska (FPÖ) sdílí a podněcuje.
Rakousko se nepřipojí k zemím visegrádské čtyřky (V4), odhlasovala to dolní komora rakouského parlamentu. O připojení Rakouska k V4 usilovala především populistická strana FPÖ, podle něj uskupení tvoří protipól politiky Angely Merkelové. Nápad rozšíření visegrádské skupiny nepodpořil ani český premiér Bohuslav Sobotka. Podle rakouského ministra zahraničí je navíc V4 uzavřeným klubem bez možnosti přijetí dalších členů.
Rakousko by mělo požádat o vstup do visegradské skupiny, vyzval šéf opoziční Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz Christian Strache v rozhovoru, který vyjde v sobotu v deníku Tiroler Tageszeitung. Visegrádská skupina podle něj tvoří v Evropské unii protipól k politice německé kancléřky Angely Merkelové. "Dosud se v EU přijímaly různé dohody mezi Německem a Francií, které ostatní museli spolknout," řekl Strache. "V posílené visegrádské skupině vidím šanci na reformu EU," uvedl šéf strany, která má nyní v Rakousku podle průzkumů nejvyšší volební preference. Ve volbách by pro FPÖ hlasovala zhruba třetina Rakušanů.
Skutečně nás Miloš Zeman reprezentuje? Chceme být řazeni vedle xenofobů, neonacistů, populistů, politiků, kteří rozdmýchávají nenávist?
Zmařený červencový pokus o převrat v Turecku připomíná požár Říšského sněmu v Berlíně z roku 1933, který byl milníkem na cestě k nacistické diktatuře. Alespoň to tvrdí předseda rakouské pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache. V rozhovoru pro Die Presse tak zjevně narážel na čistky, které turecká vláda spustila po neúspěšném pokusu o puč z poloviny července. Podle kritiků prezident Recep Tayyip Erdogan neúspěšného převratu využil, aby se zbavil i těch svých odpůrců, kteří nemají s pučem nic společného.
O těsném výsledku rozhodly korespondenční hlasy. Právě jejich sčítání FPÖ napadla. Chyby se týkaly 14 z 20 prověřovaných okresů, šlo přitom o 77 926 hlasů. Důkazy o manipulaci ale nejsou. Nové druhé kolo voleb bude na konci září nebo na začátku října.
Investoři se v obavách z politické budoucnosti Evropy zbavují evropských dluhopisů a akcií. Zdejší ekonomika je na rozdíl od jiných regionů vůči populismu citlivější kvůli tomu, že rozhodování Evropské unie stojí na konsenzu. Znepokojení nad posilováním populismu vyjádřila i Evropská centrální banka - nejvíce se bojí rozpadu Evropy.
"Stoupá nezaměstnanost, zatímco přibývá imigrantů, z nichž mnozí také zůstávají bez práce, protože nemají žádnou kvalifikaci a protože v Rakousku už volná místa nejsou. Za této situace se Rakušané bojí budoucnosti," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf tyrolské FPÖ Markus Abwerzger.
Rakušané v neděli rozhodovali o prezidentovi ve volbách označovaných za jednu z nejdůležitějších v moderních dějinách země. Poprvé má velkou šanci kandidát krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Norbertu Hoferovi dává ministerstvo vnitra po sečtení hlasů mírný náskok před jeho soupeřem, bývalým předsedou Strany zelených Alexanderem Van der Bellenem. Je však potřeba sečíst korespondenční hlasy, což se stane až během pondělí. Lze očekávat mimořádně těsný výsledek.
Rakušané jsou v názorech na imigraci a přijímání uprchlíků dost rozděleni, zjistil reportér Aktuálně.cz v Tyrolsku. Někteří mají za to, že Rakousko je prosperující země a stále má kapacitu lidem z jiných zemí pomáhat. Jiní soudí, že přistěhovalců je příliš a "rodilí Rakušané" na to doplácejí. Otázka imigrace, uprchlíků a islámu promluví i do výsledků nedělních voleb. Kandidát krajně pravicové FPÖ Norbert Hofer je mírným favoritem.
Ve světě, který připomíná partii na šachovnici s nekonečným počtem polí, stále víc lidí cítí „nostalgii po budoucnosti“.
Rozhovor Karla Hvížďaly s redaktorem deníku Der Standard Geraldem Schubertem o rakouských prezidentských volbách, ve kterých pohořely tradiční politické strany.
Úspěch krajně pravicové, euroskeptické a protiimigrantské Stany svobodných Rakouska. Naopak totální výbuch stran vládní koalice. Tak dopadlo první kolo rakouských prezidentských voleb. Vyhrál s převahou Norbert Hofer, ve druhém kole se ho pokusí zastavit bývalý šéf zelených Alexander Van der Bellen. Ten je vůči uprchlíkům vstřícný.
V Rakousku v neděli probíhá první kolo prezidentských voleb. Největší šanci uspět mají přitom zástupci opozice a nezávislí - favority jsou bývalý předseda strany Zelených a kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska. Zástupcům vládních stran naopak hrozí, že každý z nich získá jen mezi deseti až patnácti procenty hlasů.
Regionální volby ve Vídni vyhráli socialisté, kteří hlavní město drží už od roku 1945. Pravicoví Svobodní, kteří hojně vystupují proti přílivu uprchlíků a jejichž podpora narostla, podle průzkumů skončili s rozdílem téměř deseti procent druzí. Zaznamenali historický rekord, když získali téměř třetinu hlasů.
Po úspěchu v nedělní regionálních volbách ve spolkové zemi Horní Rakousy posílila pravicová populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ) i na celostátní úrovni, kde získala na úkor vládních strana dvě křesla. Podle průzkumu společnosti SORA pro televizi ORF sehrálo klíčovou roli při volbách téma uprchlíků. FPÖ je pro tvrdá protiimigrační opatření.
V regionálních volbách v rakouské spolkové zemi Horní Rakousy získala pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ) 30,4 procenta hlasů. Skončila druhá hned za vítěznou Rakouskou lidovou stranou (ÖVP). Ta oproti předchozím zemským volbám prudce oslabila, stejně jako až třetí Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) kancléře Wernera Faymanna. V regionu, který sousedí s Jihočeským krajem, volby podle analytiků zásadně ovlivnila uprchlická krize. Rakouští politologové hlasování v Horních Rakousech považují za test nálady voličů v celé republice.
Podle policie dosud bylo v souvislosti s plesem zadrženo dohromady 35 osob.
Rakouská strana Svobodných vyškrtla před eurovolbami z kandidátky vlivného Andrease Mölzera. Urážel tamní fotbalovou hvězdu. Teď ale znovu hrozí, že se FPÖ rozdělí.
Sociální demokraté chtějí pokračovat ve velké koalici, lidovci vyčkávají.
