"Měl jsem nulové sebevědomí, protože jsem na základní škole zažíval šikanu. Spolužáci na střední byli zároveň neuvěřitelně talentovaní. Raději jsem se tak uchýlil k něčemu, co mě vnitřně uklidňovalo, a to byla fotka," říká vystudovaný fotograf a dnes malíř Jiří Bartoš, který tento rok končí na pražské UMPRUM. K malbě se vrátil před třemi lety. "Malba mě zachránila. Díky ní jsem se začal mít rád."
Fotograf Tomáš Škoda se ve svém výběru snímků roku 2024 zaměřil na ukázky ze dvou reportáží. V té první zachycuje letecký veletrh ve Farnborough, který je jednou z největších akcí tohoto typu na světě. Ve druhé se věnuje mistrovství České republiky v paraplavání.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si během návštěvy Prahy vyzkoušela čepování piva ve Výčepu u Rarášků, pilot formule 1 David Coulthard se proháněl rychlostí 250 kilometrů za hodinu po Karlíně a hokejista David Pastrňák slavil titul mistrů světa bubnováním. To všechno zachytil loni svým objektivem Richard Horák. Výběr vlastních snímků představuje v seriálu Top foto 2024.
Fotorportérské řemeslo je neuvěřitelně různorodé. Jeden den fotíte sraz socialistických aut, jindy je to portrét známé zpěvačky, pak zase blesková reportáž z povodní nebo výjezd do Gruzie, kde propukly rozsáhlé pouliční protesty. Tuto šíři velice dobře zachycuje autorský výběr snímků roku 2024, který dal dohromady fotograf Hospodářských novin Honza Mudra v dalším díle seriálu Top foto.
Fotograf Libor Fojtík se ve svém výběru fotografií roku 2024 zaměřuje na portréty zajímavých lidí, se kterými se během poslední doby setkal. Na jeho snímcích tak najdeme kromě jiných například sochaře Kryštofa Kinteru, rozhlasovou moderátorku Lucii Výbornou nebo brazilského skláře Ricarda Hoineffa žijícího v Česku (je to ten muž na titulní fotografii).
Jedním z největších úspěchů české fotografie bylo letos zastoupení platformy Fotograf Contemporary na veletrhu Paris Photo. Přivezla tam díla Libuše Jarcovjákové a Markéty Othové a ta budila velký ohlas. Snímek Jarcovjákové se dokonce dostal do ostře sledovaného výběru režiséra Jima Jarmusche. Jak se tento úspěch zrodil, jsme se ptali umělecké ředitelky Fotograf Contemporary Markéty Kinterové.
Jaký byl rok 2024 pro Jana Jirkovského, který se specializuje především na dlouhodobý dokument? Trávil hodně času s Dětskou operou Praha, členy Sokola Libeň, zimními plavci a také fotografováním mnoha koncertů. Navíc se tomuto fotografovi, který už několik let spolupracuje s Aktuálně, podařilo uspět i na prestižní soutěži Czech Press Photo. Právě jeho práci představuje třetí díl seriálu Top foto.
Praha je nádherné město a snímky fotografa Radoslava Vnenčáka to umí jedinečně zachytit. Po prvním dílu seriálu nejlepších snímků roku, který přinesl zpravodajské záběry Jakuba Plíhala, se dnes díky Vnenčákovým fotografiím přeneseme do poetičtější roviny.
Pro Aktuálně.cz se stalo tradicí, že fotografové na konci roku představují své snímky, které považují za nejlepší, nejzajímavější nebo pro ně mají citovou hodnotu. Seriál obvykle začínal záběry hlavního fotografa Aktuálně.cz Jakuba Plíhala a je to tak i letos. Výběr však tentokrát nepokrývá celý rok, protože v jeho průběhu přestoupil do jiné redakce. Úvodní místo v seriálu mu však právem patří.
Česká republika má kromě tradičních památek také mnoho mizejících, tajuplných a pochmurných míst, která lákají turisty. Slezsko není z tohoto pohledu tak známé jako Čechy nebo Morava a fotograf Ondřej Durczak se to rozhodl napravit v knize nazvané Fotografický průvodce po mizejících a zapomenutých místech českého Slezska. Najdete tam beskydské UFO, opuštěné továrny i další podivuhodné lokality.
V Náměšti nad Oslavou vyvěsili obří společnou fotografii obyvatel města, kterou v říjnu pořídil z vysokozdvižné plošiny fotograf Roman Franc. Negativ z velkoformátového fotoaparátu byl tak velký, že ho museli naskenovat až ve Skotsku, je totiž jen málo míst na světě, kde to dovedou. Na skenování se tam musí čekat, proto od vyfotografování snímku do vyvěšení uběhly zhruba dva měsíce.
I když do svých 11 let vyrůstala na zámku, Helena Wilsonová nebyla žádná ufňukaná dámička. Její fotografie jsou cenným dokumentem o životě nezávislých umělců za totality. Fotila především členy takzvané Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, kteří nepracovali ve vyhřátých ateliérech a mohli si nechat zdát o výstavách v galeriích.
Fotografie veverky vzbuzující dojem, že uvízla v dutině stromu, se stala vítězem celosvětově oblíbené soutěže Nikon Comedy Wildlife Awards. Jejím autorem je italský fotograf Milko Marchetti, který se teď může chlubit, že pořídil nejvtipnější zvířecí fotku letošního roku. Porota soutěže přitom vybírala z devíti tisíc přihlášených snímků.
Život dívky zachycený na fotkách od narození po dospělost, záběry od zubaře z dob císaře pána, luxusní auta, prvorepubliková kráska v posteli. A také snímky z válek a z Pražského povstání. Všechny tyto vzácné dokumenty doby mohly být ztraceny, nebýt snahy fotografa a sběratele Martina Wágnera zachovat je pro budoucnost. Nyní vydal knihu, která tento fotografický poklad představuje veřejnosti.
Kdyby nějaký fotograf dostal zadání, aby zachytil plynutí času, předávání genů a nekončící koloběh života, asi by uvažoval, jestli je to vůbec možné. Jiří Hanke svým portrétním cyklem Otisky generace ukazuje, že i takové věci vyfotografovat jdou, a navíc skvěle. Je k tomu však potřeba velké umění a ještě více času. Hanke na tématu pracuje už čtyřicet let a výsledek ukazuje jeho nová výstava.
Japonský fotograf Hiroki Takahaši zachytil kouzelné veverky ezo, které díky membráně mezi končetinami dokážou klouzat vzduchem tak, že vypadají, jako by létaly. Tyto malé veverky žijí pouze na ostrově Hokkaidó a zvládnou přeplachtit vzdálenost přes 90 metrů. Takahaši říká, že sledování těchto roztomilých stvoření mu vždy „uzdravuje srdce“.
V sobotu 7. prosince zemřel ve věku 57 let vynikající fotograf a vítěz soutěže Czech Press Photo 2003 Ibra Ibrahimovič. Jeho fotografickou láskou byly severní Čechy. Fotil je od roku 1986 a dokumentoval nejen proměny industriální krajiny, ale také osudy lidí, které poznamenala těžba uhlí. Podívejte se jeho očima na kraj uhelných jam, rypadel a obcí, které mizely z povrchu zemského kvůli těžbě.
Trosky jako symbol minulosti i budoucnosti. Výstava nejnovějšího souboru fotografií Josefa Koudelky s názvem Ruiny představuje velkoformátové záběry antických zřícenin z oblasti Středozemí. Autor snímky daroval Uměleckoprůmyslovému museu v Praze, aby bylo o dílo postaráno i po jeho smrti. "Vyfotil jsem všechno, co jsem chtěl. Teď to chci dát do pořádku," říká o uspořádávání svého archivu.
Letos je to sto let, co Česká tisková kancelář najala své první fotoreportéry, začala poskytovat takzvanou fotoslužbu a vlastními silami budovat unikátní zpravodajský fotoarchiv České republiky. Slaví to putovní výstavou ikonických snímků, která nese název 100kamžiků a vydáním knihy Miliony okamžiků. Křest knihy se odehrál ve čtvrtek 5. prosince a začala také pražská část výstavního turné.
