V úterý uplynulo deset let od vstupu České republiky do Evropské kosmické agentury (ESA). Její součástí jsou mise do vesmíru. Podívejte se na fotografie, které zachycují některé její projekty. Jde například o snímek řeky Nil z vesmíru nebo pohled na Evropu v noci.
Ruská místa, kde před sto lety bojovali a umírali za republiku čs. legionáři (a po jejím vzniku 28. října 1918 ještě pak další dva roky), navštívila dosud nejreprezentativnější česká sestava: potomci legionářů, členové obce legionářské či náměstkyně ministra obrany Alena Netolická s experty svého týmu. A byla to týdenní, místy velmi emotivní a napínavá, mise. "Existenci našeho státu bereme jako samozřejmost, jenomže když stojíte u hrobu třiceti legionářů kdesi na Urale, bez jejichž oběti bychom tu možná nebyli, tak se vás to obrovsky dotkne. Člověka to změní," svěřuje se Dagmar Martínková, předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně. Ve fotogalerii shrnujeme putování po stopách čs. legií v Rusku.
Nejvyšší sochu na světě mají v Indii. Stavba znázorňuje indického bojovníka za nezávislost Vallabhbháího Patéla a měří 182 metrů. O více než 50 metrů přerostla druhou nejvyšší sochu světa z Číny. Podívejte se na všech deset nejvyšších soch na světě.
Před 18 lety se uskutečnil poslední let letounu Concorde. Nadzvukový stroj znamenal revoluci v letecké dopravě. Cesta přes Atlantik letadlu zabrala jen něco přes tři hodiny. Legendární Concorde poznamenala zejména nehoda v roce 2000, kdy se krátce po startu z Paříže jeden z letounů zřítil, při katastrofě zemřelo 113 lidí. Připomeňte si historii Concordu na historických snímcích.
Přesně před 40 lety podnikly Spojené státy invazi do Grenady. Intervence proti marxistickému vojenskému režimu na ostrovním státě se účastnilo kromě jednotek USA také několik karibských států. Grenadským vojákům pomáhali pro změnu dobrovolníci z Kuby. Americká operace sice svoje cíle splnila, jenže způsob, jakým jich dosáhla, se setkal s kritikou. Mezi Američany i na mezinárodní scéně.
Hřbitov stíhaček v Albánii dostane novou šanci. Bývalá letecká základna Kuçovë ukončila provoz před více než deseti lety, letouny na místě zůstaly. NATO do základny investuje miliony, Kucovo se tak stane první základnou aliance v oblasti.
Před sto lety, v létě a na podzim 1918, sváděli českoslovenští legionáři rozhodující bitvy s ruskými bolševiky. I když na své východní "československé" frontě byli úspěšní, proti obrovské síle revoluce sovětů neměli šanci. Jejich angažmá zůstalo v Rusku dodnes v historické paměti. Většinou však ne zrovna v pozitivním světle.
Naposledy Malta zaplnila titulky evropských médií na konci září, kdy u jejích břehů zakotvila loď Aquarius s 58 migranty zachráněnými v mezinárodních vodách. Běženci ale na ostrov ve Středozemním moři přicházejí i nadále. Na přelomu týdne Malta přijala skupinu 120 lidí, které ve vlnách zachránila maltská námořní hlídka.
I tato fotogalerie budiž protiváhou argumentům, jak zbaběle se Češi chovali v druhé světové válce. Jako jedni z mála měli jednotky v největších válečných ohniscích: Francii a Británii, na Středním východě i v Sovětském svazu. Jednalo se o desítky tisíc mužů a žen. Nacistům se navíc - na rozdíl od leckterých zemí - nikdy (a že se o to velmi snažili) nepodařilo zformovat z Čechů jednotku bojující za zájmy hitlerovského Německa.
Vzduch v moravské obci Čeladná má daleko k ideálu. Vládce a favorit voleb je tady ale jasný - starosta, který varuje před uprchlíky.
Komunistický režim poslal v padesátých letech minulého století do žalářů, uranových dolů či pracovních táborů desítky tisíc politických odpůrců - elitu národa, která stála u zrodu Československa a pak za něj po nacistické okupaci i bojovala. Režim se ji mnohaletým vězněním snažil zlikvidovat či alespoň vymazat z podvědomí lidí. I s přispěním projektu příspěvkové organizace Post Bellum - Paměť národa se mu to nepodařilo. Přinášíme fotogalerii životních osudů tří politických vězňů: Jiřího Stránského, Jitky Malíkové a Tomáše Sedláčka.
Před 30 lety, v říjnu 1993 začala krvavá operace americké armády v hlavním městě Somálska. V bitvě o Mogadišo se střetly milice loajální samozvanému vůdci Mohamedu Farrahu Aididovi a jednotky USA podporované silami OSN.
Často ho vnímáme jen jako okoukanou památku či místo určené pro davy turistů. Staroměstské náměstí je však mnohem víc. Je křižovatkou. Lidí i historie. Středem země, od něhož se počítala vzdálenost do ostatních měst. Aktuálně.cz přináší fotogalerii místa, které se v průběhů staletí měnilo, přesto zůstalo centrem státu.
Surové zmlácení studentské demonstrace v listopadu 1989 na pražské Národní třídě bylo zlomovým okamžikem, kdy většině Čechoslováků už došla s režimem trpělivost a hlavně - přestali se bát. Připomeňte si tehdejší události v naší galerii.
Má vůbec cenu připomínat vyhnání Čechů z československého pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi v roce 1938? Zabývat se terorem zfanatizovaného Freikorpsu a kazit česko-německé vztahy rozdmýcháváním nejtemnějších lidských pudů? "Pokud se z toho nepoučíme, můžeme se znovu dočkat něčeho podobného. Jde o varování nejen pro Čechy a Němce, ale i jiné evropské národy," říká historik Jindřich Marek.
Alexandr Vondra o distribuci samizdatu: "Rozuměl jsem mapám, takže mně Poláci předávali kódy míst, kde se máme setkat. Do těch kopců na hranicích jsme pak nosili batohy nacpané literaturou. S Poláky jsme si je vyměnili a šli zase dolů. Kontakt s nimi jsme potřebovali. Oni nás učili bojovat. Lidé v Československu byli předpos*aní. Zato Poláci měli v sobě étos bojovníků, inspirovali nás. Jejich texty jsme překládali a k dalším jsme se chtěli dostat. A to byl důvod, proč jsme se s nimi na hranicích tajně scházeli. Vozili nám své texty, knížky i tiskařské stroje. Pro Poláky bylo naprosto zásadní, aby v této části Evropy padl bolševik. A právě tohle byl způsob, jak s nimi spolupracovat."
Dvaadvacetiletá Madeline Stuartová se narodila s Downovým syndromem a odmalička se chtěla stát modelkou. Do módního průmyslu se jí podařilo prorazit už v roce 2015. "Madeline pomáhá měnit svět k lepšímu," říká její matka a manažerka.
Co je pro tuto republiku v létech 1928 a 1938 nejvíce charakteristické? Na to se vám pokusíme odpovědět v II. díle našeho seriálu ke 100. letům vzniku Československa (28. října 1918). Jistě, i v tomto desetiletí byl nový stát ohrožen. Zvláště po nástupu nacismu v Německu. Zemřel také otec zakladatel mladého státu Tomáš Garrigue Masaryk (14. září 1937). Zemi tvrdě zasáhla celosvětová hospodářská krize. Současně však v Československu vynikl fenomén celosvětového rozsahu: muž jménem Tomáš Baťa. On i jeho bratr Jan Antonín snad nejlépe charakterizují ambice, možnosti i vize mladého Československa. Tento díl jim proto i s "baťovským" ekonomem Dominikem Čiperou právem patří.
Na začátku září v KLDR oslavili 70. výročí vzniku země obřími oslavami. U jejich příležitosti Pchjongjang zveřejnil propagandistické fotografie zobrazující údajně běžný severokorejský život. Na snímcích se pyšní obřími stavbami v hlavním městě nebo spořádanými pracovníky v továrnách.
Podívejte se na klíčové okamžiky, které uvrhly svět do globální krize.
