Policisté věděli předem, že si muž, který ve čtvrtek v Praze zabil 14 lidí, chce vzít život a míří na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Zhruba hodinu před činem evakuovali budovu v Celetné ulici, kde měl mít výuku. Muž ale poté započal střelbu v jiné budově školy na náměstí Jana Palacha. Zásah byl profesionální, policie se snažila události předejít, řekl ministr vnitra Vít Rakušan.
Po střelbě na pražské filozofické fakultě zůstalo zatím třináct zavražděných a přes dvacet zraněných. V těsné blízkosti fakulty stojí budova Rudolfina. Aktuálně.cz mluvilo s ředitelem tamní galerie Petrem Nedomou, který měl na střelce výhled. Podle něj pachatel v jedné chvíli zahodil zbraň a dal ruce nahoru. Viděl také policisty, kteří na střechu fakulty střílejí.
Na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v centru města se střílelo. Policie okolí místa na náměstí Jana Palacha uzavřela. Záchranáři uvedli, že na místě je jedenáct mrtvých včetně střelce. "Viděl jsem, jak policie evakuuje lidi, odvádí je s rukama nad hlavou," uvedl v České televizi ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma.
Zpráva o tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přišla podle prezidenta Petra Pavla v předvánočním čase jako blesk z čistého nebe. "Je důležité, abychom právě v těchto dnech mysleli na všechny, kteří radost svátků prožít nemohou. Mějme respekt k jejich bolesti a nenechme je v ní samotné," napsal na sociální sítě. Dění jsme sledovali v online reportáži.
Jeden z nejrespektovanějších pedagogů pražské filozofické fakulty se podle zjištění Aktuálně.cz dostal do vážných problémů. Musí předstoupit před trestní soud, kde se bude zodpovídat z obžaloby. Podle ní se dopustil deliktu přímo na fakultní půdě. Z jejího depozitu měl ukrást několik desítek cenných titulů, jejichž hodnota přesahuje čtvrt milionu korun.
Mohou být obrazy a výtvarné umění víc než krásná ozdoba a povznášející potěšení? Otázku se pokouší zodpovědět nová výstava nazvaná Myšlení obrazem: Vizuální události Miroslava Petříčka, která příští týden začne v pražské Městské knihovně.
Ivan Dubský, který patřil k nejvýznamnějším českým filozofům současnosti, zemřel tuto středu ve věku 96 let. Ve svém obsáhlém díle se věnoval především historii filozofie, byl uznávaným znalcem prací Jana Patočky a Martina Heideggera. Významná byla i jeho pedagogická činnost. V období normalizace se ocitl v nemilosti komunistického režimu, patřil k signatářům Charty 77.
Na Den učitelů vyrazily stovky pedagogů, doktorandů a studentů humanitních oborů vysokých škol demonstrovat za vyšší platy. Vadí jim, že berou stejně jako nekvalifikovaní pracovníci. "Minimální mzda se zvyšovala, naše je pořád stejná," upozornila doktorandka Anna Schubertová. Demonstrace nebyla namířená proti vládě. "Ministr se snaží situaci řešit," uznává šéf vysokoškolských odborů.
Předseda Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl patří k hlavním organizátorům úterní demonstrace vysokoškolských pedagogů, kteří vyjdou do ulici. Děje se tak v době, kdy v čele vlády stojí premiér Petr Fiala (ODS), který byl sám v minulosti rektorem brněnské Masarykovy univerzity. "Toto ale není protivládní demonstrace. Pedagogové vysokých škol jsou často voliči této vlády," tvrdí Baierl.
"Poprvé jsem se o nevhodném chování docenta Christova dozvěděl od jedné ze spolužaček v červenci 2019. Do pohybu se věci daly o rok a půl později, kdy nám došlo, že nešlo o jednotlivost, ale setkáváme se s něčím větším," popisuje Tomáš Blatný, student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, díky kterému se odhalilo sexuální obtěžování a zneužívání studentek.
Ve věku 91 let toto úterý zemřel překladatel z angličtiny, pedagog a laureát Státní ceny za překladatelské dílo Miroslav Jindra. Na Facebooku to oznámil jeho kolega Viktor Janiš.
Nad všechny vítěze knižních cen Magnesia Litera, k nimž v úterý večer na Nové scéně Národního divadla patřily literárně oslnivá próza Daniela Hradeckého z periferie nebo rozhovory Niny Špitálníkové se severokorejskými uprchlíky, ční jeden. Knihou roku se stala Shakespearova Anglie, téměř osmisetstránková publikace Martina Hilského.
Za minulého režimu žádná demokracie neexistovala, posílat na smrt není projevem demokracie, říká Michal Klíma z Nadačního fondu obětem holocaustu, v duelu s děkanem Filozofické fakulty UK Michalem Pullmannem. Nejde o liberální demokracii, ale o vládu lidu, kdy i dělníci mají možnost kritizovat elity. Historičtí aktéři nemuseli mít stejné hodnoty a cíle jako my, oponuje Pullmann.
Vynucený konec mluvčího na pražské filozofii nabízí několik zajímavých odpovědí. A také jednu důležitou otázku.
Dcera zavražděného ruského politika Borise Němcova Žanna se chystá příští týden do Prahy na slavnostní přejmenování náměstí Pod kaštany u ruského velvyslanectví. Potvrdila to v exkluzivním rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. Odmítla v něm zároveň, že by změna názvu na náměstí Borise Němcova byla provokací vůči ruskému režimu prezidenta Vladimira Putina.
Studenti na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v úterý zahájili okupační stávku za klima. Českou vládu vyzývají k omezení emisí a beznaděj z klimatické situace přirovnávají k předrevoluční době z roku 1989. Vedení fakulty povolilo během večera studentům ve škole přespat, což během dne odmítalo. Před půlnocí byly na místě desítky lidí. Protest by měl vyvrcholit ve středu.
Ruský anarchista Igor Ševcov zanechal studia na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho studium přitom patřilo k argumentům, které přiměly soud zrušit rozhodnutí o jeho vyhoštění. Další pokus dostat ho z Česka poté učinila cizinecká policie. Ševcov studoval na Filozofické fakultě etnologii. Podle informací deníku Aktuálně.cz opustil univerzitu, aby se mohl naplno věnovat aktivismu. Anarchista proslul kauzou, kvůli níž stál před soudem za žhářský útok na dům tehdejšího ministra obrany za hnutí ANO Martina Stropnického, který je dnes velvyslancem ČR v Izraeli. Ševcov byl nakonec pravomocně očištěn.
Po sociálních sítích se šíří hoax s názvem Fenomén Minář s nepravdivými informacemi o Mikuláši Minářovi, lídrovi Milionu chvilek. Ten označil příspěvek za "lživou slátaninu". Proti jednomu z tvrzení, že Minář byl vyhozen ze školy, se v pátek ohradili v otevřeném dopise ředitelé ústavů Filozofické fakulty, na nichž tento vůdce protestů za změny v justici studoval. Potvrzují, že sám přerušil studium, aby se mohl plně věnovat svým občanským aktivitám.
Plagiátorství byl způsob jeho práce. Díla Martina Kováře jsou opis starších děl, jsou to spíš překlady. Kovář přebírá celé pasáže textu a argumentaci, není to o tom, zda správně cituje, nebo necituje. Kovář ohrožuje naší vědeckou a pedagogickou práci, kdyby tak postupovali naši studenti, budeme je vylučovat ze studia, říká členka etické komise FF UK sinoložka Olga Lomová. Kauza poškodila dobré jméno Univerzity Karlovy, možná tak, že to bude mít dalekosáhlé společenské důsledky, posudky Pánka a Kvačka zadané rektorem Zimou nás nepřesvědčily, byly psány jeho kolegy, kteří k němu mají osobní vztah a chtějí mu pomoci, dodává.
Když se podobné případy nenechají vyhnít, mohou nakonec vést i k určité katarzi, říká děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Pullmann v rozhovoru pro Aktuálně.cz o kauze plagiátorství historika Martina Kováře, bývalého prorektora univerzity. Připomněl, že je povinností každého člena akademické obce, aby na možné plagiátorství poukázal. Uvědomuje si však, že si to v případě profesora Kováře žádalo od studentů odvahu. "Byl zdatný manažer a oblíbený pedagog, ale udělal velkou chybu," říká o Kovářovi děkan Pullmann.
