Zadlužený Filipínec závislý na hazardních hrách má na svědomí nejméně 38 lidí, kteří se udusili během jeho útoku na kasino v Manile. Útočník tak nebyl terorista, jak se původně myslelo.
Údajně několik zraněných - i když žádného střelnou zbraní - si ve čtvrtek vyžádal incident v turisty oblíbeném hotelovém komplexu Resorts World Manila ve filipínské metropoli, kam pronikl ozbrojenec s útočnou puškou. Podle šéfa filipínské policie neexistují ale důkazy, že by šlo o terorismus, ozbrojenec podle něj nemířil na lidi a policie nemá žádné potvrzené informace o střelných zraněních.
“Skupina našich vojáků byla zasažena našimi vlastními útoky. Deset jich zemřelo,” ohlásil ve čtvrtek novinářům filipínský ministr obrany Delfin Lorenzana. Na Filipínách už přes týden zuří boje proti islamistům. Na jižním ostrově Mindanao v muslimském městě Marawi bojují ozbrojenci hlásící se k organizaci Islámský stát (IS). Filipínská armáda ve středu přešla k leteckým útokům obléhaných území. Nedopatřením ale bombardovala vlastní jednotky. Podle informací agentury AFP armáda ve středu nasadila stíhací letouny a bitevní vrtulníky. Islamisté se ale ukrývají v rezidenčních oblastech, kde drží zhruba 2000 civilních rukojmí.
Filipínská armáda bojuje už týden s islamisty, kteří obsadili převážně muslimské město na jižním ostrově Mindanao. Tamní úřady se obávají, že v zemi vzniká nová buňka této teroristické organizace. Boje se svou intenzitou liší od dosavadních konfliktů na Filipínách a mezi islamisty bylo podle prezidenta Rodriga Duterteho i několik cizinců. Odborníci varují, že Islámský stát se pokusí vytvořit novou baštu v jihovýchodní Asii poté, co mu slábnou pozice v Sýrii a Iráku na Blízkém východě.
Filipínci dobyli zpět většinu města Marawi, které před týdnem obsadili islamisté. Boje mají na svědomí asi stovku obětí, včetně civilistů. Z města, kde žije zhruba 200 tisíc obyvatel, už utekly tisíce lidí. Filipínský prezident Rodrigo Duterte uvedl, že mezi bojujícími islamisty jsou i cizinci. To je podle něj důkaz, že si na ostrově Mindanau zřídila opěrný bod teroristická organizace Islámský stát.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte v úterý vyhlásil stanné právo na ostrově Mindanao. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí hlavy státu, který je s Dutertem na návštěvě Moskvy. V provincii na jihu Filipín bojuje armáda s ozbrojenci napojenými na teroristický Islámský stát (IS). Vládní vojáci převážně katolických Filipín se s radikály střetli ve městě Marawi na severu Mindanaa. Na ostrově žije silná muslimská menšina a působí tam či donedávna působilo několik islamistických povstaleckých skupin jako Abu Sayyafa a Fronta islámského osvobození Morů (MILF).
USA a Japonsko se v uplynulých dnech hned dvakrát dostaly do vzdušných incidentů s Čínou nad Východočínským mořem. Ve středu útočily čínské stíhačky proti americkému výzvědnému letounu, o den později pak Čína mířila na japonská letadla u souostroví Senkaku. Čína vyhlásila v roce 2013 nad Východočínským mořem takzvané identifikační pásmo protivzdušné obrany. Japonsko ani Spojené státy ho ale neuznávají.
Významného člena teroristické skupiny Abu Sayyafa, který byl zodpovědný za sérii bombových útoků a únosy lidí, zastřelili filipínští vojáci. Podle agentury Reuters o tom informovala filipínská armáda. Alhabsy Misaya byl zastřelen v pátek při přestřelce s příslušníky filipínské námořní pěchoty v provincii Sulu, která je označována za baštu organizace. V první polovině dubna armáda oznámila, že byl zabit i Moammar Askali, zodpovědný za vraždu dvou kanadských rukojmích a jednoho německého zajatce. Skupina Abu Sayyafa byla založena v 90. letech a podle svých prohlášení bojuje za autonomii v rámci převážně katolických Filipín. Organizace se v roce 2014 přihlásila k takzvanému Islámskému státu.
U filipínského ostrova Mindanao bylo v pátek zaznamenáno zemětřesení o síle 7,2 stupně, informovalo pacifické středisko pro varování před cunami. V důsledku otřesů je podle něj možné očekávat nebezpečné vlny v oblasti do 300 kilometrů od epicentra. Varování se týká Filipín a Indonésie. Ohnisko zemětřesení se podle střediska nacházelo deset kilometrů pod hladinou moře. Otřesy seismologové zachytili dnes ve 22:23 SELČ. Podle americké geologické služby USGS mělo zemětřesení sílu 6,8 stupně. Otřesy jsou v této oblasti, kde se střetávají podmořské tektonické desky, poměrně časté.
Členové lidskoprávní komise na Filipínách objevili v Manile tajnou vězeňskou celu, která byla důkladně ukrytá v budově policejní stanice. Tamní policisté v ní zadržovali 12 vězňů poté, co je zatkli kvůli údajnému užívání drog a obchodování s narkotiky. Zadržovaní uvedli, že v cele strávili asi týden a byli vystaveni i mučení. Podle policie ale přečkali v cele jedinou noc. Odhalení vězení jen zvyšuje strach z porušování lidských práv na Filipínách, ke kterému dochází v rámci tažení prezidenta Rodriga Duterteho proti drogovým zločinům.
Tři otřesy o síle 5,0 až 5,9 stupně v sobotu zasáhly provincii Batangas na jihu hlavního filipínského ostrova Luzon. Světové agentury zatím neevidují oběti na životech ani větší materiální škody. Otřesy zachytila americká geologická služba. Odehrály se v rozmezí zhruba dvaceti minut krátce po 15:00 místního času (9:00 SELČ), epicentrum se nacházelo v hloubce asi 43 kilometrů. V přibližně sto kilometrů vzdálené Manile byl podle tamního pracovníka agentury Reuters otřes citelný déle než minutu. To vyvolalo paniku mezi obyvateli hlavního města, kteří podle agentury AFP prchali z kancelářských budov ve finančnické čtvrti. Nikdo nebyl zraněn.
Podle agentury Reuters by měl filipínský prezident Rodrigo Duterte zavítat na ostrov Thitu v oblasti sporných Spratlyho ostrovů v Jihočínském moři a vztyčit na něm filipínskou vlajku. Chce prý také ostrov nechat opevnit a postavit tam kasárna.
Čína na každém z ostrovů vybudovala betonové hangáry, které mohou pojmout 24 stíhaček, pět větších letadel, například bombardérů či létajících středisek včasného varování a řízení. Odborníci z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) analyzovali nedávné satelitní snímky a došli k závěru, že na ostrovech jsou dokončeny, anebo se dokončení blíží přistávací dráhy, hangáry, radarové stanice a opevněné úkryty pro raketové systémy země–vzduch.
Dva čeští turisté zahynuli při potápění na filipínském ostrově Coron. Potápěli se spolu se skupinou dalších Čechů se šnorchly v jezeře Kayangan. Těla pětadvacetiletého a osmadvacetiletého muže objevila pobřežní hlídka po dvanáctihodinovém pátrání v téměř dvaadvacetimetrové hloubce.
Filipínská vláda a komunističtí povstalci se dohodli na obnově mírových rozhovorů. Prezident Rodrigo Duterte účast kabinetu na rozhovorech přerušil v únoru kvůli údajně přemrštěným požadavkům rebelů. V neděli prezidentův poradce Jesus Dureza oznámil, že vyjednávání bude obnoveno začátkem dubna a že se bude mluvit o příměří. Prostředníkem dialogu je Norsko. Duterte ještě minulý týden hrozil, že rozpoutá válku proti Nové lidové armádě (NPA), protože její členové při přepadové akci zabili na jihu země čtyři policisty. "Jsem připraven k další padesátileté válce. Tentokrát použiji vše - rakety i bomby," prohlásil Duterte. Armáda i zástupce povstalců zprávu o obnovení rozhovorů uvítali.
Filipínští vojáci objevili tělo německého občana, kterého minulý týden sťali místní islamisté ze skupiny Abu Sayyafa. Filipínské uskupení je napojeno na teroristickou organizaci Islámský stát. Tělo i hlavu 70letého Němce vojáci objevili při průzkumné operaci ve městě Inadanan v odlehlé jižní provincii Sulu. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na filipínskou armádu. Radikální islamistická organizace Němce unesla loni v listopadu, když se plavil kolem jednoho z ostrovů na jihozápadě Filipín. Jeho devětapadesátiletá partnerka přišla o život už při únosu. Islamisté za muže požadovali výkupné. Minulý týden pak zveřejnili video, které zřejmě zachycuje jeho vraždu.
Filipínská teroristická skupina Abu Sayyafa v pondělí zveřejnila video, na kterém je nejspíš vidět vražda sedmdesátiletého německého rukojmího. Muže unesli loni v listopadu. Jeho žena zemřela už při únosu. Skupina Abu Sayyafa požadovala výkupné v přepočtu 570 tisíc eur (15,4 milionu korun). Ultimátum pro jeho doručení vypršelo v neděli. Skupina Abu Sayyafa podporuje teroristickou síť Al-Káida a také Islámský stát.
Tajemného tvora vyplavilo moře u filipínského ostrova Dinagat. Torzo stvoření měřilo 4,5 metru na délku. Vzorek zvířete poslali do laboratoře.
Filipínci vyjadřují svůj nesouhlas s praktikami prezidenta Rodriga Dutera. Ten nechal zavraždit tisíce osob údajně podezřelých z překupnictví. Rovněž nechal zatknout senátorku Leilu de Limaovou, kterou místní úřady podezírají z braní úplatků. Demonstranti se obávají návratu diktatury.
Filipínští policisté zatkli opoziční senátorku Leilu de Limaovou. Ta se věnuje lidským právům a netají se kritikou krvavé protidrogové kampaně filipínského prezidenta Rodriga Duterteho. Úřady ji podezírají z toho, že brala úplatky od překupníků drog. Penězi údajně financovala svou politickou kampaň. De Limaová prohlásila, že je nevinná a že se nenechá prezidentem Dutertem zastrašit. Ten po svém loňském nástupu do funkce zahájil protidrogovou kampaň, která si od léta vyžádala na 7000 obětí mezi předpokládanými drogovými překupníky a narkomany. Zásahy vyvolaly kritiku Západu i mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňovaly na zabíjení bez řádného soudu.
