Maďarský ministr pro národnostní politiku Árpád János Potápi z vládnoucí strany Fidesz v pondělí prohlásil, že Budapešť bude usilovat o zrušení Benešových dekretů. Potápi mluvil na jihu země u příležitosti sedmdesátého výročí odsunu etnických Maďarů z území Slovenska.
Europoslanci se shodli, že vzhledem k současnému stavu právního státu v Maďarsku hrozí "jednoznačné nebezpečí závažného porušení hodnot" zakotvených v evropských smlouvách, a musí tak podle nich být zahájeno sankční řízení. Maďarsko by na jeho konci v nejzazším případě mohlo teoreticky přijít o hlasovací právo při schůzkách členských zemí. Poslanci Evropského parlamentu kritizovali kromě sporného zákonu o vysokých školách také zadržování migrantů. Parlament v usnesení vyzval Evropskou komisi, aby důkladně prověřila situaci v Maďarsku a aby podpořila maďarskou vládu v hledání nápravy kritizovaných opatření.
Maďarská vláda chystá úpravu zákona o zahraničních vysokých školách, který může fakticky zlikvidovat známou Středoevropskou univerzitu (CEU). Ta sídlí v Budapešti a je financovaná americkým miliardářem maďarského původu Georgem Sorosem. Podle řady expertů tak vrcholí spor mezi konzervativně-nacionalistickou vládou maďarského premiéra Viktora Orbána a miliardářem Sorosem, který financuje řadu nevládních aktivit, které se premiéru Orbánovi nelíbí.
Po 10 tisícech euro mají od Maďarska obdržet dva bangladéšští migranti, kteří byli na podzim roku 2015 zadržováni v tranzitní zoně u přechodu Röszke na maďarsko-srbské hranici a následně vráceni do Srbska. Podle Evropského soudu pro lidská práva bylo jejich zadržování a vrácení protiprávní, jelikož porušovalo Evropskou úmluvu o lidských právech. Vládnoucí strana Fidesz v první reakci na verdikt označila za nesmyslné, že Maďarsko je trestáno za ochranu svých vlastních a zároveň evropských hranic.
V pátek odešli z práce, v neděli už žádnou neměli. Maďarský levicový deník Népszabadság, velmi kritický vůči vládě premiéra Viktora Orbána, ze dne na den skončil. "Byla to rána pod pás," řekl Aktuálně.cz editor listu András Dési. Pravicová vláda média omezuje systematicky, ovšem nářky novinářů nad diskriminací zní Maďarskem mnohem déle. Za vlády socialistů si na ni stěžovala pravicová média, byť nedosahovala takových rozměrů jako nyní.
Budapešť se brání lucemburskému nápadu vyloučit Maďarsko z Evropské unie. Země se připravuje na referendum, které má 2. října podle přání vlády odmítnout povinné kvóty na rozdělení uprchlíků. Premiér Viktor Orbán si chce hlasováním pojistit moc na další rok, ale k referendu nemusí přijít potřebný počet voličů. Analýza.
Podle agentury MTI se úpravy týkají například možnosti mobilizovat armádu. Opoziční strany upozorňují na to, že udělení nových pravomocí vládě může být zneužito premiérem Viktorem Orbánem. Ve 199členném Národním shromáždění jde o již šestou změnu základního zákona od jeho schválení v roce 2012.
Na podzim se Maďaři v referendu postaví proti povinným uprchlickým kvótám. Vláda premiéra Viktora Orbána tvrdí, že jim nikdo nebude nařizovat, kdo bude v jejich vlastní zemi žít. Podle opozičního socialistického listu Népszabadság budou Maďaři de facto hlasovat o svém dalším členství v Evropské unii. Od začátku roku evidují v zemi 15 000 žadatelů o azyl.
Maďarská vládní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána schválila zákon, který omezí přístup veřejnosti k informacím o centrální bance a o státní poště. Nově tyto dvě státní instituce nebudou muset zveřejňovat všechny informace o své činnosti. Kritici návrhu vyčítají oslabení demokratické kontroly. Investigativní novináři připomínají, že v posledních letech mohly být nejpodezřelejší korupční případy odhaleny jedině na základě požadavků na poskytnutí informací veřejnosti. V rámci zákona se také na dvojnásobek zvyšuje plat guvernéra banky Györgyho Matolcsyho, blízkého spojence Orbána.
Polští konzervativci ale budou představovat jak pro Německo, tak i pro Evropskou komisi tvrdšího partnera. Beata Szydlová v kampani avizovala, že jí jde především o silné Polsko. Například odmítla uprchlické kvóty a uvedla, že pod jejím vedením bude polský názor totožný s českým, slovenským nebo maďarským. Tedy odmítavý, což Merkelová a další politici v západní části Evropy kritizují. Naposledy o víkendu vyzval východ k větší solidaritě nizozemský premiér Mark Rutte.
Příliv uprchlíků do Evropy představuje hrozbu pro stávající politickou elitu. V evropských zemích zasažených uprchlickou krizí nebývale roste popularita krajně pravicových populistických stran, zatímco podpora tradičních politických stran klesá. Radikálové nebodují jen v průzkumech veřejného mínění, ale slaví úspěch i v regionálních volbách. Svobodní v Rakousku a Švédští demokraté ve Švédsku výrazně ohrožují postavení vládních stran. Uprchlíci proudící do Evropy přeměňují evropské politické klima, aniž by o to sami usilovali.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Dvoutřetinová většina všech zvolených poslanců je v Maďarsku potřebná ke změnám ústavy, vyhlášení války nebo k volbě ústavních soudců.
Maďarský parlament schválil zákon, který umožňuje urychlit stavbu plynovodu South Stream. Kontrolovat ho bude ruský plynárenský koncern Gazprom.
Nový zákon, který podpořil vládní Fidesz a krajně pravicový Jobbik, cílí na zisky z reklamy. Ta prý páchá "velké sociální škody a kazí mládež".
Osmadvacítka volila Evropský parlament. Sčítání a reakce na výsledky jsme sledovali v online reportáži.
Orbánův Maďarský občanský svaz (Fidesz) jasně zvítězil v dubnových volbách. Při hlasování jej podpořilo 130 ze 199 poslanců.
Tomuto maďarskému nacionalistickému hnutí se předpovídal úpadek, ale voliči mu nyní odevzdali přes dvacet procent hlasů.
Současný premiér Viktor Orbán usiluje o druhé funkční období.
Na billboardech se vedle Fideszu usmívají hlavně vůdci ultrapravicového Jobbiku. Opoziční levici je vidět podstatně méně. Sonda z předvolební Budapešti.
