


Hra o bruselské trůny skončila a Česko opět neví, co vlastně od nové unie chce
Blokování a vetování nám jde na jedničku. Získat spojence a eura na modernizaci Česka ale neumíme. I v dalším období jsme horkým kandidátem na unijního spitzenlosera.



Blokování a vetování nám jde na jedničku. Získat spojence a eura na modernizaci Česka ale neumíme. I v dalším období jsme horkým kandidátem na unijního spitzenlosera.



Pětidenní klid zbraní v severní Sýrii, na kterém se ve čtvrtek dohodly Turecko a Spojené státy, řeší situaci v aktuální chvíli. Důležité je však dál vyvíjet tlak na Turecko, aby s agresí přestalo definitivně, řekl předseda zahraničního výboru sněmovny Ondřej Veselý z ČSSD. Šéf evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) apeluje na to, aby do jednání aktivně vstoupila i Evropská unie a premiér.



Evropští lídři tento týden rozhodovali o novém obsazení klíčových postů Evropské unie. Donalda Tuska v křesle šéfa Evropské rady nahradí belgický premiér Charles Michel a předsedkyní Evropské komise by se mohla překvapivě stát jako vůbec první žena Ursula von der Leyenová. Projděte si nové tváře v čele EU.



V čele evropských institucí s velkou pravděpodobností stanou dvě ženy a tři muži, zástupci z Německa, Francie, Belgie, Španělska a Itálie. Český premiér Andrej Babiš (ANO) považuje zejména prosazení německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise částečně za svůj úspěch. Podle analytiků si ale střední a východní Evropa pro sebe během vyjednávání nedokázala zajistit ani jedno křeslo, a není proto jasné, co se české diplomacii vlastně podařilo.



Evropa čelí velkým výzvám, které jsou ale zároveň příležitostmi, řekl dnes večer novinářům belgický premiér Charles Michel. Na základě dnešního rozhodnutí svých kolegů z Evropské rady bude od prosince nejméně do konce května 2022 řídit jejich schůzky, tedy summity EU, místo Poláka Donalda Tuska. Michel je teprve třetím stálým předsedou rady a po Hermanu van Rompuyovi druhým Belgičanem v této funkci.



Žádný zjevný průlom nepřineslo dnešní jednání předsedy Evropské rady Donalda Tuska se zástupci čtyř frakcí Evropského parlamentu, na kterém hledali odpověď na otázku, kdo obsadí funkce ve vedení institucí Evropské unie. Řešení složitého problému hledali zatím bez úspěchu i šéfové států a vlád na summitu v závěru minulého týdne. Křesťanští demokraté a socialisté dnes zdůraznili, že trvají na výběru předsedy Evropské komise z lídrů stran do eurovoleb, takzvaných spitzenkandidátů.



Podezření ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše oslabují podle senátorů českou pozici na jednáních Evropské rady, zejména o příštím víceletém unijním rozpočtu. Senát nad tím ve středečním usnesení vyjádřil po debatě o programu červnového zasedání špiček členských zemí v Bruselu znepokojení. Babiš se z jednání horní komory omluvil a na sociálních sítích poté zveřejnil fotografie z dnešní návštěvy Baťova kanálu. Senát pravděpodobně nemá, co na práci, řekl později Babiš novinářům ke kritice ze strany senátorů.



Evropskou unii nejspíš na řadu příštích týdnů pohltí boj o obsazení nejdůležitějších funkcí.



Výsledky eurovoleb v zemích visegrádské čtyřky ukázaly, že vládní politici budou nejspíš chtít více rozhodování na úrovni Evropské rady, tedy mezi premiéry a prezidenty členských států EU. A zároveň menší vliv ostatních unijních institucí, jako je Evropský parlament. Odborníci z visegrádských zemí analyzují dopady voleb na domácí politiku.



Premiéři zemí visegrádské skupiny, včetně Andreje Babiše, se před dvěma týdny na summitu EU v rumunském Sibiu ptali německé kancléřky Angely Merkelové, zda by nechtěla po Donaldu Tuskovi převzít post šéfa Evropské rady. Několik na sobě nezávislých zdrojů to potvrdilo německému týdeníku Der Spiegel. Stejně jako ve svých opakovaných veřejných prohlášeních ale kancléřka vrcholný post v EU údajně odmítla.



Divák nabyl pocitu, že se šest údajně proevropských lídrů na ničem nemůže dohodnout, mele se o českých národních zájmech, ale žádný není společný.



Budoucnost České republiky je spojena s Evropskou unií, uvedli ve středu čeští ústavní činitelé ve společném záznamu, který zveřejnili po schůzce ke koordinaci zahraniční politiky. Česko má podle nich hrát v příštích měsících po volbách do Evropského parlamentu, které budou pro určování budoucnosti unie klíčové, aktivní, odpovědnou a sjednocující roli. V dokumentu se mluví i o kybernetické bezpečnosti, česko-čínských vztazích či rozšiřování sítě zastupitelských úřadů.



Evropská unie nyní v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky rozhoduje ve většině případů jednomyslně. To znamená, že všechny státy se musí shodnout na jednom kroku. Podle některých českých europoslanců ale taková praxe brání v tom, aby se EU stala globálním hráčem po boku Spojených států nebo třeba Číny.



Britští labouristé vyjádřili zklamání z dosavadního průběhu jednání s vládou o východisku z brexitového patu. Kabinet podle nejsilnější opoziční strany nenabídl "opravdovou změnu nebo kompromis", informovala agentura Reuters. Zástupce vlády naopak uvedl, že jsou pozice obou stran velmi blízké a kabinet premiérky Theresy Mayové je připraven uzavřít kompromis.



Špičky Evropské unie a vlády Belgie či Finska vyjádřily podporu vizi Evropy, jak ji předestřel francouzský prezident Emmanuel Macron v textu otištěném v denících ve všech 28 členských zemích Evropské unie. Mluvčí německé vlády zdůraznil, že je důležité, aby proevropské síly představily své myšlenky před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Maďarský premiér označil Macronovu vizi za dobrý start dialogu o budoucnosti Evropy. Podle českého premiéra Andreje Babiše je Macronův návrh mimo realitu.



Po květnových volbách do europarlamentu se promění i složení Evropské komise. Její dosavadní šéf Jean-Claude Juncker ve funkci končí a největší šance vystřídat ho má šestačtyřicetiletý německý křesťanský demokrat Manfred Weber, který je zároveň předseda Evropské lidové strany, nejsilnější frakce v europarlamentu. "Nejdůležitější je tedy vrátit Evropu zpět lidem, protože je to jejich Evropa, nikoli bruselská Evropa. Toho bych chtěl dosáhnout," říká Weber v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.



Část europoslanců bude po Evropské komisi chtít, aby pozastavila dotace pro společnost Agrofert, dokud Brusel nevyřeší případ možného střetu zájmů bývalého vlastníka této firmy a českého premiéra Andreje Babiše. O návrhu rezoluce se bude debatovat už dnes, hlasování proběhne ve čtvrtek. Podle europoslance za ČSSD Miroslava Pocheho má rezoluce šanci na úspěch. "Pokud Evropská komise rozhodne, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů, tak utrpíme," říká Poche v rozhovoru.



Krajní pravice v poslední době v řadě evropských zemí posílila ve volbách. Evropský parlament nedávno nejen v reakci na to vydal rezoluci o extremismu. Vyzval členské státy k razantnějším krokům vůči neonacismu a neofašismu.



Pátou základní svobodou, o níž se opírá volný trh Evropské unie, se stane po volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu také volný pohyb dat.