Černá Hora by se během roku či dvou měla stát 29. členem Severoatlantické aliance. V Bruselu se na tom jednomyslně shodli ministři zahraničí členských zemí NATO, kteří balkánský stát vyzvali k jednání o vstupu. Výhrady vůči tomu má Ruská federace, která okamžitě s Černou Horou přerušila vojenskou spolupráci.
Dění související s bezpečnostní situací v Evropě a bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.
Příliv migrantů mířících do Evropy neustává, běžence od cesty neodrazuje ani zhoršující se počasí - déšť, sníh a nízké teploty. Mnohé uprchlíky čeká zima, s jakou se dosud během svého života nesetkali. Obzvlášť nebezpečná je už i tak těžká cesta na přeplněných lodích přes Středozemní moře. Přestože je teprve podzim, humanitární pracovníci se už setkali s řadou případů hypotermie a s hrůzou očekávají blížící se zimu. Deky jsou v mnoha případech nedostatkovým zbožím, stejně jako teplé oblečení. Když je chladno, lidé v mnohdy improvizovaných táborech se ohřívají u zapálených ohňů.
Podle výzkumu výrazně stoupá zájem veřejnosti o problematiku Islámského státu, zájem o ukrajinskou krizi naopak upadá. Lidé obecně považují aktivity Islámského státu za hrozbu nejen pro Evropu, ale i pro Českou republiku.
Turecko přislíbilo na nedělním summitu s členskými zeměmi Evropské unie zpomalit tok běženců mířících přes Turecko do západní Evropy. Výměnou za střežení hranic obdrží tři miliardy eur na programy pro dva miliony převážně syrských migrantů, kteří se na jeho území nachází. Hned druhý den podnikly turecké úřady jeden z nejrozsáhlejších zásahů, při kterém zatkly vedle několika převaděčů i 1300 uprchlíků. Lidskoprávní organizace varují, že podobný vývoj bude mít opačný výsledek, než evropští lídři zamýšleli, a běženci v Turecku nebudou chtít zůstávat.
1200 vojáků, průzkumná letadla Tornado, tankovací letoun a vojenskou fregatu. Takový je plán německé vlády na zapojení do vojenské operace proti Islámskému státu. Jen příští rok hodlá Berlín na bojové operace ve východním Středomoří, Perském zálivu či Rudém moři vyčlenit 134 milionů eur. Potřeba bude ještě souhlas parlamentu, který se ale předpokládá.
Dění související s bojem proti Islámskému státu jsme sledovali v online reportáži.
Odliv mnoha průmyslových odvětví do Číny způsobil v Severním Porýní-Vestfálsku sociální problémy. Duisburg je jedním z měst, které hasí nepříznivý vývoj v přistěhovaleckých čtvrtích. Kultura vstřícnosti vůči imigrantům a uprchlíkům je zde ale hluboce zakořeněna.
Problém se Sýrií je, že spojenci nechtějí v zemi dosáhnout stejných výsledků, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Francois Lafond, ředitel pařížského think tanku EuropaNova. Hlavní aktéři mají podle něj dvojí agendu - ruský prezident chce udržet u moci Bašára Asada, Američané to chtějí přesně opačně, ale nejsou v tom regionu už tak angažovaní. A francouzský prezident Francois Hollande se musí ukázat jako rozhodný lídr kvůli domácí extrémní pravici, obzvláště po nedávných krvavých teroristických útocích.
Pařížská konference OSN o klimatu odstartovala. Jejím výsledkem by měl být podpis nové dohody o snižování emisí skleníkových plynů, v ideálním případě dohody nevágní, silné a všemi stranami podporované. Cesta do Paříže byla klikatá a trvala bezmála dvacet let. Proč bychom měli věřit, že tento summit dospěje k dohodě a co by mohlo možný výsledek naopak narušit? Server The Guardian shrnuje některé z důvodů k naději i obavám. Státům nechybí vůle a veřejnosti povědomí o možných hrozbách. Po pařížských útocích navíc chtějí vlády deklarovat jednotnou tvář. Na druhou stranu dějiny znají řadu summitů, které vyzněly do ztracena. Odlišný pohled mají bohaté a chudé země. Zvítězit může krátkodobý zájem.
Spekulace o tom, kam uprchl hledaný atentátník z Paříže Salah Abdeslam, neutichají. Francouzská tajná služba věří, že do Sýrie, uvedla s odkazem na zdroj blízký vyšetřování televize CNN. V minulých týdnech se hovořilo o tom, že se terorista skrývá v bruselské čtvrti Molenbeek nebo že zamířil naopak na jih - do Španělska. CNN nyní poukazuje na skutečnost, že Abdeslama jeden den po útocích z 13. listopadu údajně kdosi v Bruselu vyzvedl poblíž jedné ze zastávek metra. Mělo se jednat o Aliho Oulkadiho, jak pravil jeho právník. "Nevěděl, že to byl Salah, a okamžitě ho nepoznal. Když dorazil, měl na hlavě čepici," uvedl. Při sérii útoků v Paříži zemřelo 130 lidí.
Nizozemská policie zatkla strážce zákona, který se pokoušel na internetu prodat "suvenýry" z malajsijského letadla, které bylo loni v létě sestřeleno na východní Ukrajině. Nikdo z 298 lidí na palubě nepřežil. Policista se pokoušel prodat například kus látky, který se používal během vyšetřování, nebo balíček kapesníků aerolinek Malaysia Airlines. Za předměty, které označoval za "nástěnné dekorace", chtěl okolo 40 000 Kč. Vyšetřování má zjistit, zda skutečně pocházely z letadla, uvedla AFP. Mezinárodní vyšetřování příčin katastrofy letu MH17 dospělo k závěru, že malajsijský boeing sestřelila protiletecká raketa Buk ruské výroby. Moskva označila zprávu nizozemských vyšetřovatelů za zkreslenou.
Na vojenské letiště u Moskvy bylo dopraveno tělo podplukovníka Olega Peškova, pilota bombardéru Su-24, který byl minulý týden sestřelen na syrsko-turecké hranici. Peškov byl zastřelen povstalci, když se po katapultování snášel k zemi. Navigátor Konstantin Murachtin vyváznul bez větších zranění. Moskva oznámila, že ke schůzce Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana na okraj klimatického summitu v Paříži nedojde. Turecký premiér Ahmet Davutoglu v Bruselu po jednání v NATO zopakoval, že sestřelení stroje bylo obranným činem.
Dění související s klimatickou konferencí v Paříži jsme sledovali v online reportáži.
V Paříži začíná ve stínu teroristických útoků významná konference o změnách klimatu. Má dospět k nové dohodě o boji s globálním oteplováním, která nahradí Kjótský protokol z roku 1997. Následkem klimatických změn bude zřejmě také migrace z některých postižených oblastí v Africe a Asii.
Bruselský summit mezi Evropskou unií a Tureckem jsme pro vás sledovali v online reportáži.
Dění související s bojem s Islámským státem jsme pro vás sledovali v online reportáži.
Město Štětí leží na pravém břehu řeky Labe na samé jihovýchodní hranici Ústeckého kraje. Do Prahy je to necelých 50 km jižně a do Mělníka jen 16 km. Východní část území spravovaného městem, je součástí Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Kokořínsko, založené r. 1976. Nevysokou dominantou okolí Štětí je čedičový kopec Špičák (280 m).
Tohle město, sužované vysokou nezaměstnaností, je francouzskými médii označováno za líheň džihádismu. Mladí lidé, jejichž předci pocházejí ze severní Afriky, odcházejí bojovat do Sýrie již od roku 2013. Někteří z nich působí jako převaděči, kteří pomáhají dalším Evropanům dostat se přes hranice do Sýrie, jiní pak překládají propagandistická videa do francouzštiny a verbují další stoupence.
Dění související s bojem s Islámským státem jsme sledovali v online reportáži.
