Reklama
Reklama

Evropa


Masové deportace migrantů z Itálie? Realita bude jiná, na jihu ale roste frustrace, říká Pieralli
Masové deportace migrantů z Itálie? Realita bude jiná, na jihu ale roste frustrace, říká Pieralli
Masové deportace migrantů z Itálie? Realita bude jiná, na jihu ale roste frustrace, říká Pieralli

Moře není strašák. Italové nabízejí migrantům poznamenaným cestou do Evropy lekce plavání a potápění

Itálie je v posledních týdnech nejčastějším cílem migrantů z Blízkého východu a Afriky. Jen za poslední týden jich do země dorazilo více než sedm tisíc. Aby uprchlíci vůbec do země dorazili, musejí překonat na přeplněných lodích Středozemní moře. Lodě často ztroskotávají, což migranty nechává napospas moři, jelikož většina z nich neumí plavat. Lidé z jihu Itálie se rozhodli pro vybrané migranty zorganizovat kurzy plavání a potápění, aby už z moře, které na jihu Apeninského poloostrova představuje největší zdroj obživy, neměli strach.

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Emmanuel Macron

Doba hájení pro Macrona skončila. S reformami otálet nebude, Francouzi hrozí protesty

Hodlám udržet tempo reforem, abych posílil důvěru Francouzů i investorů, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Vlajkovou lodí je reforma sešněrovaného pracovního trhu. Ta má největší výbušný potenciál a může vést k protestům a stávkám. Po reformě pracovního trhu přijde na řadu i zpřísnění pravidel pro přijímání podpory v nezaměstnanosti.

Reklama
Nejlepší snímky Reuters na pomoc dětem - série Různé
Nejlepší snímky Reuters na pomoc dětem - série Různé
Nejlepší snímky Reuters na pomoc dětem - série Různé

Země se stává planetou plastu. Lidstvo už jich vyprodukovalo 8,3 miliardy tun

Lidé již vyrobili více než osm miliard tun plastů. Většinu z nich za posledních 65 let. Pokud to takhle půjde dál, vznikne do poloviny 21. století 34 miliard tun plastů. Hrozí, že Země se stane planetou plastu. Plastem jsou nyní zamořené už i arktické pláže v řídce osídlených oblastech. Vědci našli plasty také v útrobách třetiny ryb ulovených ve Velké Británii.

Protesty před prezidentským palácem ve varšavě, červenec 2017
Protesty před prezidentským palácem ve varšavě, červenec 2017
Protesty před prezidentským palácem ve varšavě, červenec 2017

Kaczyńskému ještě postavíme pomník, říká polský sociolog. Protestů se účastní více mladých Poláků

V 88 polských městech se na čtvrteční večer chystá protest proti plánům vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) změnit soudní systém a podřídit ho ministerstvu spravedlnosti. Sejm ve čtvrtek schválil kontroverzní zákon o Nejvyšším soudu, který by měl v pátek hladce projít Senátem. Potom budou oči upřené na to, zda tento a další dva zákony o soudním systému podepíše prezident Andrzej Duda. I před jeho sídlem ve Varšavě se demonstruje. Oproti dosavadním protestům proti PiS je vidět jedna zásadní změna: demonstrací se účastní mnohem větší počet mladých lidí než v minulosti. Co to znamená, vysvětluje polský sociolog Michal Wenzel, působící kromě jiného i na Oxfordské univerzitě.

Donald Tusk, předseda Evropské rady
Donald Tusk, předseda Evropské rady
Donald Tusk, předseda Evropské rady

Tusk se chce sejít s prezidentem Dudou. Soudní reforma podle něj ohrozí postavení Polska v Evropě

Podle bývalého předsedy polské vlády Donalda Tuska Polsko reformou soudní moci ohrozilo své postavení na mezinárodním poli. Požádal proto o schůzku prezidenta Andrzeje Dudu, aby s ním následky reformy prodiskutoval. Také Evropská komise, které Tusk předsedá, by měla příští týden vydat v pořadí už třetí doporučení a také s Polskem zahájit řízení pro porušení unijního práva.

Další kolo jednání o brexitu v Bruselu mezi Londýnem a Evropskou unií
Další kolo jednání o brexitu v Bruselu mezi Londýnem a Evropskou unií
Další kolo jednání o brexitu v Bruselu mezi Londýnem a Evropskou unií

Skončilo další kolo jednání o brexitu. Londýn si musí lépe ujasnit své postoje, tvrdí Brusel

V Bruselu ve čtvrtek skončilo další kolo jednání mezi Bruselem a Londýnem týkající se podmínek vystoupení velké Británie z Evropské unie. Hlavní vyjednavač za EU Michel Barnier na závěr čtyřdenního vyjednávání vyzval Británii, aby si lépe ujasnila svůj postoj v klíčových otázkách, jako jsou práva občanů EU na ostrovech po brexitu. Právě to bylo cílem setkání v Bruselu.

Reklama
Za tři minuty přes jižní Evropu. Proleťte se s ISS od Madridu k Budapešti
Za tři minuty přes jižní Evropu. Proleťte se s ISS od Madridu k Budapešti
Za tři minuty přes jižní Evropu. Proleťte se s ISS od Madridu k Budapešti

Proleťte se s vesmírnou stanicí nad Evropou. Poznáte, kde je Praha?

Cesta Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nad jižní Evropou trvá tři minuty. Vzdálenost 1500 kilometrů zachytila posádka z výšky 400 kilometrů na kameru s rozlišením 4K. Cesta začíná na západním pobřeží Francie a pokračuje přes Pyrenejský poloostrov, Itálii, Švýcarsko, jižní Německo a Rakousko na Balkán.

Válečné lodě, tanky i obrněnci. Byli jsme na cvičení NATO
Válečné lodě, tanky i obrněnci. Byli jsme na cvičení NATO
Válečné lodě, tanky i obrněnci. Byli jsme na cvičení NATO

Stažení amerických tanků z Evropy byla chyba, rychle ji napravujeme, říká velitel sil USA v Evropě

Na území Rumunska, Bulharska a Maďarska se v těchto dnech koná vojenské americko-evropské armádní cvičení Saber Guardian 2017. Účastní se ho 25 tisíc vojáků z celkem 23 zemí. Manévry probíhají pod velením generála Bena Hodgese, který je zároveň vrchním velitelem amerických sil v Evropě. "Největší problémy, které musíme řešit, abychom předešli krizi, se týkají rychlosti," připustil v rozhovoru s Aktuálně.cz. Rumuni či Bulhaři jsou podle něj zcela právem znepokojeni aktivitami Ruska na Krymu a v Černém moři.

Premiéři V4 a Benjamin Netanjahu
Premiéři V4 a Benjamin Netanjahu
Premiéři V4 a Benjamin Netanjahu

Společný boj proti terorismu a technologie. Země Visegrádu a Izrael se shodly, v čem spolupracovat

Ve středu se v Budapešti konal summit států visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) a Izraele. Pětice premiérů se dohodla na spolupráci v boji proti terorismu a v oblasti rozvoje technologických inovací. K zastavení šíření terorismu má pomoci zvláštní pracovní skupina, o jejímž vytvoření premiéři v Budapešti také rozhodli. Nedopatřením se novináři také dozvěděli o kritice Evropské unie z úst izraelského premiéra Netanjahua, jehož slova jim byla přenášena do sluchátek.

Reklama
Nádraží Keleti v Budapešti - uprchlíci
Nádraží Keleti v Budapešti - uprchlíci
Nádraží Keleti v Budapešti - uprchlíci

V Maďarsku kvůli bombové hrozbě zastavili mezinárodní vlaky, prohledává je policie

Maďarská policie ráno kvůli bombové hrozbě zastavila a evakuovala osmnáct mezinárodních vlaků po celé zemi. S odvoláním na policii o tom informoval server index.hu. Podle agentury APA byl zákaz jízdy mezinárodních vlaků na maďarském území krátce před 13:00 odvolán. Událost se dotkla i jednoho spoje do ČR. Ráno policii údajně zavolal anonym, který tvrdil, že do vlaků umístil výbušniny. Státní železnice zastavily osmnáct vlaků, ze kterých evakuovali cestující. Policie následně zahájila prohledávání vagónů. Maďarské státní železnice uvedly, že policie bude prohledávat až do půlnoci všechny mezinárodní vlaky, které vjedou na maďarské území. Je podle ní proto třeba počítat se zpožděním.

Separatističtí bojovníci na letišti v Doněcku. Snímek z 12.ledna.
Separatističtí bojovníci na letišti v Doněcku. Snímek z 12.ledna.
Separatističtí bojovníci na letišti v Doněcku. Snímek z 12.ledna.

Doněčtí separatisté vyhlásili nový stát, Malorusko má nahradit Ukrajinu. Luhanští projekt odmítají

Součástí Maloruska mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě. Hlavním městem nového "federálního státu" by měl podle separatistů být Doněck, zatímco Kyjev by zůstal jen kulturním centrem. Malorusko by pak podle nich mělo být následnickým státem "zdiskreditované" Ukrajiny. S plánem šéfa doněckých separatistů Alexandera Zacharčenka ovšem nesouhlasí povstalci z Luhanské lidové republiky. Podle luhanské agentury LIC označilo vedení plán za pochybný a odmítlo se ho účastnit. Kreml označil celou záležitost za Zacharčenkovu osobní iniciativu s tím, že nezapadá do minského procesu.

Skupina migrantů, zachráněných po převrácení člunu nedaleko libyjského Tripolisu.
Skupina migrantů, zachráněných po převrácení člunu nedaleko libyjského Tripolisu.
Skupina migrantů, zachráněných po převrácení člunu nedaleko libyjského Tripolisu.

Odpůrci imigrace vyplouvají s lodí na Středozemní moře. Běžence chtějí sami vracet do Afriky

Nevládní organizace podle nich spolupracují s pašeráky uprchlíků. Protiimigrační hnutí Defend Europe proto samo vypluje na Středozemní moře. Vybralo totiž od lidí dost peněz na vlastní loď. S ní prý nabídne pomoc libyjským pobřežním hlídkám. Chce taky podle svých slov zachránit imigranty v ohrožení života. Převážet je ale bude zpět do severní Afriky, a nikoliv do Evropy.

Reklama
Aténská Akropolis.
Aténská Akropolis.
Aténská Akropolis.

Vedra zasáhla jih Evropy. Ve Španělsku padl rekord a vinaři si zoufají, Řecko zavírá památky

Vlna veder ve Španělsku je horší, než se čekalo. Zemi trápí sucho, tamní zemědělci sčítají škody. Teploty v posledních dnech v jihošpanělské Andalusii překračují 40 stupňů. Dokonce překonaly rekord z roku 1994. Řecké ministerstvo kultury zase kvůli vysokým teplotám na část dne uzavírá některé památky, které každoročně přilákají tisíce turistů. Třeba i slavnou aténskou Akropoli.

Všechno hezké je od migrantů z Evropy. Touha odejít je v Senegalu všudypřítomná, říká Lindner
Všechno hezké je od migrantů z Evropy. Touha odejít je v Senegalu všudypřítomná, říká Lindner
Všechno hezké je od migrantů z Evropy. Touha odejít je v Senegalu všudypřítomná, říká Lindner

Zoufalá Itálie se obrací na Libyi. Zastavte migranty, kteří k nám chtějí připlout

Itálie se chce dohodnout s úřady na jihu Libye, aby zakročily proti migrantům z afrických zemí, kteří do Libye proudí přes její hranice. Tito lidé následně přeplouvají Středozemní moře a plaví se až do Evropy. Na pomoc Libyi přispějí i další země Evropské unie - včetně Česka. Většina lidí, kteří z Libye připlouvají k italským břehům, nemá nárok na azyl.

Trump Macron
Trump Macron
Trump Macron

Trump přiletěl do Paříže. S Macronem probral pařížskou klimatickou dohodu i situaci v Sýrii

Prezident USA Donald Trump je od čtvrtka na dvoudenní návštěvě Paříže. V den příjezdu povečeřel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Státníci hovořili o pařížské klimatické dohodě, kterou Američané v červnu vypověděli a jež ochladila vztahy mezi těmito zeměmi. Trump naznačil, že by se zamítavý postoj USA mohl ještě změnit. Hlavním tématem jednání však byla situace v Sýrii. Jak se shoduje řada komentátorů, návštěva Francie pro Trumpa nemusí být zrovna snadnou cestou. Jeho nynější vztahy s touto zemí nejsou ideální, přesto se však obě země dohodly na společném postupu v boji proti kybernetické kriminalitě a propagandě.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama