Velkou část západní, střední a jižní Evropy bude do konce týdne sužovat vlna extrémních veder. Teploty se vyšplhají až ke 40 stupňům Celsia a řada zemí tak vydala varování, kterými občany upozorňují na zdravotní rizika. Ve Španělsku hasiči bojují s požáry a některé státy zavedly omezení povolené rychlosti na silnicích. Podívejte se, jak se Evropané vyrovnávají s parnými teplotami.
Vlna veder, která tento týden dorazila do velké části Evropy, v některých zemích nepatrně polevila. Například v České republice a v Německu, kde padaly ve středu teplotní rekordy, byly čtvrteční teploty o něco nižší. Naopak ve Španělsku a na jihu Francie mají teploty ještě stoupat, vrchol, zřejmě až 44 stupňů Celsia, čekají v těchto zemích o víkendu. Už v pátek by mohl padnout rekord ve Francii.
Velkou část západní, střední a jižní Evropy dál trápí vlna extrémních veder, která bude podle meteorologů kulminovat koncem týdne. Řada zemí vydala kvůli vysokým teplotám varování, kterými občany upozorňují na zdravotní rizika. Ve Španělsku čekají už dnes venkovní teplotu přes 40 stupňů Celsia, k této hranici se přiblíží teploty zřejmě i ve Francii, Itálii či Německu. Podívejte se ve videu, jak se s tropickými teplotami vypořádávají lidé v celé Evropě.
Celosvětově nejnižší důvěru v bezpečnost očkování mají obyvatelé Evropy, kde jsou o ní přesvědčeny jen necelé dvě třetiny lidí. Nejvíce naproti tomu věří vakcinaci lidé v částech Asie a Afriky. Vyplývá to z nové studie fondu Welcome Trust, podle něhož průměrně věří v bezpečnost očkování 79 procent lidí ve 140 hodnocených zemích. Rostoucí neochotu nechat očkovat děti přitom letos označila Světová zdravotnická organizace (WHO) za jedno z největších zdravotních rizik současnosti.
Z přírody mizí včely, mouchy, motýli i další druhy hmyzu. Od roku 1989 ho vymřely více než tři čtvrtiny. Mohou za to mimo jiné klimatické změny a používání pesticidů. Ty jsou sice v Evropské unii monitorovány, v posledních letech ale vyvstaly obavy ohledně jejich povolování. Zejména po obnovení licence pro používání glyfosátu. A není to jediná problematická látka nadužívaná v zemědělství v EU. Zastánci používání pesticidů ale zase argumentují, že pesticidy jsou potřeba kvůli nutnosti produkovat více potravin pro rostoucí populaci na Zemi. Jak to vyvážit? A co dělá Česko a Evropská unie, aby dalšímu ubývání hmyzu zabránily? Více se dozvíte ve videu.
Dlouhé čekání, nekonečné fronty stovek lidí, žádné jistoty a jen malá naděje. Napětí na hranicích Mexika a Spojených států se neuklidňuje. Obě země v pátek podepsaly migrační dohodu a zavázaly se k tomu, že na zvládání přílivu desítek tisíc běženců, kteří přicházejí každý měsíc, budou spolupracovat. Dostat se ze Střední Ameriky až do USA ale pro migranty nebylo lehké ani předtím. Stále víc jich proto raději volí cestu do Evropy.
V posledních letech jsme svědky extrémních výkyvů počasí. Jedním z projevů jsou velmi horká léta bez pravidelných srážek – místo nich přicházejí přívalové deště, které ale vyprahlá půda není schopná absorbovat. A nastává sucho. Jak s tím může Česko bojovat? "Jedna z věcí je změna plodin, to znamená, že musíme volit takové plodiny, které tomu suchu budou odolávat," říká například Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Evropská unie proto finančně podporuje projekty na zlepšení hospodaření s vodou. Ať už jde o výstavbu a rekonstrukci rybníků, nebo pěstování vhodných plodin. Podívejte se ve videu, jak dál lze se suchem v krajině bojovat.
V Evropě zemře každý rok 33 tisíc lidí na infekce odolné vůči antibiotikům. O antimikrobiální rezistenci a nadužívání antibiotik se obvykle mluví ve spojitosti s častým a mnohdy zbytečným předepisováním ze strany praktických lékařů nebo kvůli hospodářským zvířatům. Europoslanci proto připravili legislativu upravující používání veterinárních léčiv. Nová pravidla například omezí dosud rutinní podávání antibiotik celému stádu. Užívat se budou moci jen v případě, že zvířeti bude hrozit vysoké riziko infekce a veterinář usoudí, že není jiná možnost než podání léků. O podané léčbě se také budou muset vést podrobnější záznamy. Nová pravidla začnou platit nejpozději v roce 2022.
Americký výrobce rostlinných náhražek masa Beyond Meat bude od příštího roku vyrábět i v Evropě. Firma se ve spolupráci s nizozemským výrobcem masa Zandbergen World's Finest Meat snaží rozšířit svou produkci mimo Spojené státy a podle agentury AP by mohla těžit z růstu poptávky po alternativách masa v evropském regionu.
Dnešnímu trhu s novými auty přesvědčivě vládnou SUV. Není to však tak dávno, kdy místo na výsluní držela MPV. Velkoprostorové vozy však postupně své pozice vyklidily a jedno po druhém končí v nabídkách jednotlivých automobilek. Tam je postupně nahrazují osobní dodávky. Přesto i pro MPV existuje naděje, že do pár let nezmizí.
Celkem sedm českých politických stran či hnutí bude mít své zástupce v nově složeném Evropském parlamentu. Vítězné hnutí ANO, ODS, piráti, koalice STAN a TOP 09, SPD, KDU-ČSL a KSČM obsadí v 751členném parlamentu 21 křesel. Projděte si přehled českých europoslanců, deník Aktuálně.cz je seřadil podle získaného počtu preferenčních hlasů. Těch nejvíce získal - více než 67 tisíc - Luděk Niedermayer z TOP 09.
Meziroční růst reálného hrubého domácího produktu (HDP) v Německu, hlavní ekonomice eurozóny, klesá. Stejně tak i průmyslová výroba v Česku. V březnu byla nejnižší od prosince roku 2012. Je to předzvěst další ekonomické krize? "Čeká nás ekonomické zpomalení, které už zažíváme," říká například ekonom Lukáš Kovanda. A za pravdu mu dává i Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. "Určitě přijde ekonomické zpomalení. Jestli to bude krize, bude záviset na jedné jediné věci: jestli se politici poučili z minulých chyb," tvrdí Prouza. Jak se stát zachoval kolem roku 2007, v době hospodářské krize? A jak se nyní vyvíjí ekonomika? Více se dozvíte ve videu.
Meziroční růst reálného hrubého domácího produktu (HDP) v Německu, hlavní ekonomice eurozóny, klesá. Stejně tak i průmyslová výroba v Česku. V březnu byla nejnižší od prosince roku 2012. Je to předzvěst další ekonomické krize? "Čeká nás ekonomické zpomalení, které už zažíváme," říká například ekonom Lukáš Kovanda. A za pravdu mu dává i Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. "Určitě přijde ekonomické zpomalení. Jestli to bude krize, bude záviset na jedné jediné věci: jestli se politici poučili z minulých chyb," tvrdí Prouza. Jak se stát zachoval kolem roku 2007, v době hospodářské krize? A jak se nyní vyvíjí ekonomika? Více se dozvíte ve videu.
Až moc silná vojenská závislost na Spojených státech a rostoucí hrozba z Ruska. To jsou hlavní důvody, proč francouzský prezident Emmanuel Macron volá po vlastní evropské armádě. Podpořila ho i německá kancléřka Angela Merkelová a s nápadem souhlasí také někteří čeští europoslanci. Skeptický je naopak bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor, který poukazuje na fakt, že EU momentálně opouští Velká Británie, jejíž armáda patří ke špičce. "Neumím si představit, na jakém jiném základě kromě francouzské armády by ta evropská fungovala," říká Šándor. Navíc by jí podle něj chyběla logistická i zpravodajská kapacita.
V Evropě ženy vydělávají v průměru o 16 procent méně než muži, v Česku je rozdíl dokonce 21,1 procenta. Jednou z příčin je časté přerušení pracovní kariéry kvůli odchodu na mateřskou dovolenou. Snadný pak není ani návrat do zaměstnání, kdy ženy musí skloubit pracovní povinnosti s výchovou dětí. S tím by měla pomoci nová evropská směrnice, kterou tento měsíc schválil Evropský parlament.
Nelegálních migrantů přicházejících do Evropy je čím dál méně, Brusel přesto navýší počet příslušníků pohraniční a pobřežní stráže do roku 2027 ze stávajících přibližně patnácti set mužů na deset tisíc.
Prodej nových aut v Evropské unii se v prvním čtvrtletí snížil o 3,3 procenta na 4,03 milionu vozů. Vyjma Německa se prodej propadl na všech hlavních evropských automobilových trzích. Nižší byl prodej i v samotném březnu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).
Evropský parlament dnes schválil návrh nařízení o rozšíření povinné výbavy nových automobilů o vyspělé bezpečnostní technologie, jakými jsou například systém nouzového brzdění či mechanismus upozorňující na překročení povolené rychlosti. Moderní technologie by podle návrhu měly být součástí vybavení nově uváděných automobilů od května 2022 a od května 2024 u všech modelů aut. Poslanci se na znění návrhu již předběžně domluvili s Radou ministrů. Podle odhadů by opatření mohlo přispět ke snížení počtu smrtelných dopravních nehod o 20 procent.
Do Evropy by mohlo z Libye přes Itálii zamířit až 800 tisíc uprchlíků. V rozhovoru s italským listem Corriere della Sera to řekl předseda mezinárodně uznávané libyjské vlády Fáiz Sarrádž. Boje, které v této severoafrické zemi začaly 4. dubna, nepřežilo 147 lidí, dalších více než 600 je zraněno.
V úterý se koná summit Evropské unie a Číny. A také se blíží další schůzka zástupců středoevropských zemí s těmi čínskými, tzv. skupiny 16 + 1. Premiéři se sjedou 11. a 12. dubna do chorvatského Dubrovníku. V souvislosti s tím se objevuje téma vztahů mezi některými středoevropskými státy a Pekingem. "Země jako Maďarsko nebo Česko se zdají být vůči Číně přátelštější, pokud jde o některá politická témata," vysvětluje Tamás Matura z Korvínovy univerzity v Budapešti. Co na to říkají experti z jednotlivých visegrádských zemí? Podívejte se ve videu.
