Přijetí společné měny by podle šéfa hnutí ANO, favorita parlamentních voleb, znamenalo, že by Česko ručilo za cizí dluhy a přišlo by o jeden z nástrojů, které pomáhají řešit hospodářské krize. Babiš rovněž kritizoval regulaci ze strany EU, která je podle něj nadměrná. Přitom unie podle něj nedokáže řešit zásadní problémy.
"Důležitá rozhodnutí v rámci Evropské unie by se dál měla odehrávat u stolu, za kterým bude sedět všech 27 členů," řekl na summitu v Bratislavě český premiér Bohuslav Sobotka. Mezi nečleny eurozóny panují obavy, že klíčové slovo budou mít země platící eurem.
Ministři financí členských zemí eurozóny se v pondělí nedokázali dohodnout na uvolnění další části finanční pomoci pro silně zadlužené Řecko. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem podle agentury Reuters uvedl, že mezinárodním věřitelům se nepodařilo dohodnout ani na opatřeních ke zmírnění dluhové zátěže Řecka. Dohoda o zmírnění dluhové zátěže by měla umožnit, aby se do pomoci Řecku zapojil také Mezinárodní měnový fond (MMF). Ten tvrdí, že stávající podmínky programu, na kterých trvají evropští věřitelé, jsou pro Řecko nerealistické.
Guvernér Jiří Rusnok poznamenal, že eurozóna se od vstupu Česka do unie změnila. Vznikly například nové povinnosti i záchranné mechanismy pro její členy. Nepřijetí společné evropské měny by podle něj mohlo odsunout zemi do pomalejšího pruhu Evropské unie.
Evropská měna nemá mezi českými politiky žádného vlivného advokáta. A těžko ho najde před volbami, protože euro chce jen 17 procent lidí.
Stávka se dotkla dopravy, služeb, státních úřadů i zdravotnictví. Policisté v Aténách použili proti několika tisícům demonstrantů slzný plyn. Přijetím dalších úsporných opatření, jako je snížení důchodů, je podmíněno přidělení dalších finančních prostředků od mezinárodních věřitelů. Řecko se předloni dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu. Ten skončí v polovině roku 2018.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron se bude soustředit na bezpečnost v Evropě i na další integraci eurozóny. Česko má díky tomu šanci výrazně posílit váhu svého hlasu v EU, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Yves Bertoncini, ředitel Institutu Jacquese Delorse v Paříži. Polsko a Maďarsko se podle něj kvůli současným problémům dostávají na okraj zájmu unie. Češi mají ale šanci vtisknout středoevropské visegrádské čtyřce pozitivní náplň, tvrdí Bertoncini. Momentálně ale podle něj považují V4 na Západě za spojenectví, které umí jen říkat "ne".
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron chce výrazně prohloubit evropskou integraci. Česko se bude muset rozhodnout, jestli se přidá, případně v jakých oblastech. Macron chce posílit zejména eurozónu a společnou evropskou obranu.
Jak Emmanuel Macron, tak Marine Le Penová se ve finále francouzských prezidentských voleb uchází o voliče kandidátů, kteří v prvním kole propadli. Jde jim hlavně o hlasy pravicového Francoise Fillona a krajně levicového Jeana-Luca Mélenchona. Čím menší volební účast v nedělním druhém kole voleb, tím větší šance pro Le Penovou. Průzkumy veřejného mínění ale momentálně předpovídají vítězství centristy Macrona.
Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,5 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Růst ekonomiky eurozóny je dobrou zprávou i pro střední Evropu, právě eurozóna je pro ní hlavní exportní destinací.
Favorita druhého kola prezidentských voleb ve Francii, centristu Macrona, čeká nesnadný úkol. Pokud volby vyhraje, musí ke svému hnutí En Marche! nalézt partnery, kteří mu po volbách do Národního shromáždění zajistí parlamentní většinu. Pro evropské populisty a odpůrce EU bude případné Macronovo vítězství těžkou ranou.
Stranu povede místopředseda Alexander Gauland spolu s čelní kandidátkou zemské organizace Alternativy pro Německo v Bádensko-Württembersku Alici Weidelovou. Rovněž byl na kongresu schválen nový předvolební program strany. V něm vyzývá k zastavení imigrace a odmítá vkládání prostředků do přistěhovalecké politiky. Dalším požadavkem je odchod Německa z eurozóny a přijetí opatření pro znovuzavedení německé marky.
Podniky po ukončení intervencí lobbují za vstup do eurozóny. Svaz průmyslu a dopravy zařadil přijetí eura mezi své priority, které chce prosadit u příští vlády. Předsedové dvou nejsilnějších politických stran Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš euro za současné situace nechtějí.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie mají v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. V některých otázkách se ale neshodnou. Německo, Francie a Itálie podporují model vícerychlostní unie, jak ho počátkem měsíce navrhl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. To se ale nelíbí Česku ani dalším středoevropským zemím.
S rostoucími cenami se zvyšuje tlak na Evropskou centrální banku, která ekonomiku právě kvůli nízké inflaci zásobuje novými penězi. Eurostat zároveň potvrdil také dobrá čísla z trhu práce, nejnižší nezaměstnanost v EU má stále Česko.
Mezinárodní měnový fond a představitelé eurozóny se dohodli na společném přístupu k Řecku. Zatím není jisté, zda zástupci Řecka dohodnutý návrh přijmou. Dohoda mezi oběma stranami je průlomem, strany mají již několik měsíců rozdílné názory na velikost přebytku primárního rozpočtu Řecka v roce 2018.
Pokud se šéfka Národní fronty Marine Le Penová stane francouzskou prezidentkou, chce odejít z eurozóny. S tím by se země vrátila ke své původní měně – franku. Aby hodnota státního dluhu nevystřelila prudce nahoru, plánuje Le Penová převést jeho většinu z eur na franky. Týká se to 1,7 bilionu eur, tedy asi 45 bilionů korun. Takový krok by byl zdaleka největší platební neschopností v dějinách a mohl by vyvolat celosvětovou krizi.
Podle Marine Le Penové ohrožuje Francii nejvíce ekonomická globalizace a islámský fundamentalismus. Řekla to v projevu na víkendovém shromáždění Národní fronty v Lyonu a odstartovala tak svou oficiální předvolební kampaň před prezidentskými volbami. Ty se v zemi galského kohouta uskuteční 23. dubna a 7. května. Podle nejnovějších průzkumů by kandidátka krajní pravice měla jasně vyhrát první kolo voleb, ale ve druhém kole ji porazí centrista Emmanuel Macron, k němuž se přidají stoupenci ostatních umírněných stran.
Za celý rok vzrostl hrubý domácí produkt Evropské unie o 1,9 procenta oproti předchozímu roku. Tempo hospodářského růstu v samotném posledním čtvrtletí zrychlilo na 0,6 procenta z 0,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu statistického úřadu Eurostat. Ekonomika eurozóny, tedy zemí platících eurem, loni rostla o 1,7 procenta. Na konci roku rostla o 0,5 procenta oproti 0,4 procenta ve třetím čtvrtletí.
Šéfka francouzských nacionalistů Marine Le Penová navrhuje, aby Francie i další země eurozóny opustily euro jako jednotnou měnu. Místo toho by se měly vrátit k dřívějšímu systému společné evropské měny, existující vedle národních měn. "ECU existovalo vedle národní měny. Koexistence národní měny se společnou měnou neměla žádné dopady na každodenní život Francouzů," řekla Le Penová agentuře Reuters.
