Nové tarify pro placení elektřiny vedou k motivaci nespořit elektrickou energií, to je principiálně špatně, říká Štěpán Chalupa z Komory obnovitelných zdrojů energie. Stát podle něj mění energetickou strategii do budoucna, ale v oficiálních dokumentech se píše o opaku.
Energetický regulační úřad připravil nový systém placení za elektřinu. Počítá s tím, že paušální platba se bude odvíjet od velikosti jističe, nikoliv od spotřeby. To však podle kritiků návrhu odnesou například chalupáři, kteří mají velký jistič, ale nepravidelnou spotřebu energie. Podle distributorů elektřiny je však nový systém spravedlivější, protože s velkým jističem rostou dodavatelům náklady. "Neznamená to ale, že by distributor vydělal více peněz," říká v rozhovoru Jaroslav Strejček z útvaru Regulace a obsluha účastníků trhu společnosti E.ON.
Ministerstvo průmyslu jsme o problémech s notifikací od EK informovali, je to jejich odpovědnost, hrozí ale vracení dotací, říká šéfka ERÚ Alena Vitásková. Politici podle ní chtějí dostat ERÚ pod svou kontrolu. Vitásková taky tvrdí, že někdo možná chce, aby podpora pro solární elektrárny byla vyplácena v rozporu se zákonem, a její příjemci mají být rukojmí. Pokud bude nucena skončit ve funkci kvůli zákonu o státní službě, je prý připravená se soudit.
Už za necelý rok mají v Česku začít platit zcela nová pravidla pro účtování elektřiny. Regulovaná část ceny má od roku 2017 více záležet na jističi a méně na spotřebě. Návrh změn, které představil Energetický regulační úřad (ERÚ), tvrdě kritizují ekologové. Podle nich pomohou nové tarify velkým energetickým firmám a doplatí na ně někteří spotřebitelé. "Úspory přestanou dávat smysl, spotřeba elektřiny poroste," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Martin Mikeska, energetický expert Hnutí Duha. Nejvíce podle něj na změnu doplatí domácnosti s nízkou spotřebou - například matky samoživitelky nebo důchodci.
Online rozhovor s vedoucím projektu Nové tarifní struktury na Energetickém regulačním úřadu Ondřejem Toušem.
Od příštího roku by lidé měli platit zálohy za elektřinu podle velikosti jističe, nikoliv podle skutečné spotřeby energie. Návrh Energetického regulačního úřadu by mohl podle kritiků dopadnout na lidi, kteří mají malou spotřebu a velký jistič nebo elektřinu čerpají nepravidelně. Podle úřadu se celkový obnos vybraných peněz nezmění, jen se změní distribuce plateb.
Velká část faktury za elektřinu nebude od příštího roku záviset na tom, kolik kdo spotřebuje elektřiny, ale jak velký má jistič. Na většinu spotřebitelů by změny měly mít dopad v řádu jednotek procent. Energetický regulační úřad se nyní snaží zjistit, zda neexistují velké skupiny obyvatel, které by po změnách za elektřinu platily o desítky procent víc než nyní.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v pondělí odvolala místopředsedu úřadu Jana Nehodu a zároveň se dohodli na ukončení jeho pracovního poměru. Nehoda v prosinci, kdy předsedkyně úřadu byla na plánované dovolené, podepsal dlouho odkládané cenové rozhodnutí, které umožní vyplatit podporu obnovitelných zdrojů ve výši 42 miliard korun. Vitásková však minulý týden v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedla, že o záměru Jana Nehody podepsat podporu nevěděla. "Spojitost s vypsáním podpory nebudu komentovat. Jediné, co k tomu můžu říct je, že pan Nehoda odchází po vzájemné dohodě," řekla nyní Vitásková.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková nesloží služební slib, řekla to dnes ČTK. Materiál ministerstva vnitra, který v pondělí pravděpodobně projedná vláda, ale uvádí, že předsedkyně ERÚ musí služební slib složit do 1. března 2016. Vitásková chce další kroky konzultovat s prezidentem Milošem Zemanem i zástupci evropských energetických organizací. Pokud by šéfka ERÚ skutečně pod služební zákon přešla, nemohla by fakticky funkci vykonávat. Čelí totiž obžalobě a obvinění.
Policie navrhla obžalovat šéfku ERÚ Alenu Vitáskovou z porušení povinnosti při správě majetku a zneužití pravomoci kvůli jmenování Vesecké do čela úřadu.
Alena Vitásková k 1. březnu skončí jako předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Z materiálu ministerstva vnitra, který má jít příští týden do vlády, vyplývá, že není potřeba nařízení vlády, které by dalo kontrolní pravomoci nad ERÚ premiérovi, ale úřad může řídit vláda. Vitásková by podle služebního zákona měla složit služební slib, ale kvůli trestnímu stíhání bude zproštěna výkonu služby. Vitásková se i nadále cítí vázána jmenovacím dekretem na základě energetického zákona.
Kdyby nad ERÚ dohlížel premiér Bohuslav Sobotka, bylo by to zbavení regulátora jeho nezávislosti podloudným způsobem, říká předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Podle ní by navíc takový krok byl nezákonný. Fakt, že kvůli chybě poslanců spadl ERÚ pod účinnost služebního zákona, Vitásková považuje za záměr.
Šéfce energetického úřadu hrozí devět let za podvody se solárními dotacemi, navíc se nepohodla s ministrem průmyslu a obchodu o 42 miliard. Prezident ji odvolat nechce, vládě se ale nyní otevřela možnost, jak ji přesto zbavit funkce. Vitásková od ledna spadne pod služební zákon a dohled nad jejím "úřednickým" místem podle všeho dostane premiér. Ten ji pak může postavit mimo službu, dokud se její stíhání nedořeší.
Energetický regulační úřad, který dlouhodobě odmítal povolit vyplacení podpory pro solární elektrárny, ji vyplatí. Oznámil to poté, co v pondělí vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády, které mu to přikazuje. Předsedkyně regulačního úřadu Alena Vitásková schválení podpory dosud odmítala s argumentem, že by to bylo v rozporu se zákonem. Podporu totiž ještě neschválila Evropská komise. Solárníci mohou dostat až 42 miliard korun.
Spor o vypsání podpory pro obnovitelné zdroje na příští rok zřejmě definitivně míří ke konci. Energetický regulační úřad připravil pracovní verzi cenového rozhodnutí, ve které počítá s podporou pro existující zdroje obnovitelné energie. Finální znění rozhodnutí přijme úřad až ve chvíli, kdy schválené nařízení vlády vyjde ve Sbírce zákonů. Podporu ale ERÚ nevypíše pro zdroje, které se budou připojovat v příštím roce, dokud ji neodsouhlasí Evropská komise.
Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková před soudem opakovaně popřela, že by měla cokoli společného s údajnými podvody se dvěma solárními elektrárnami v Chomutově. Vitásková naopak tvrdí, že proti podvodům bojovala. Obžaloba je podle ní vykonstruovaná, nepodložená a především nepravdivá. Žalobce navrhl pro Vitáskovou za zneužití pravomoci úřední osoby devět let vězení. Rozsudek padne podle soudce Aleše Novotného asi v lednu 2016.
Státní zástupce ve středu navrhl devítiletý trest vězení s ostrahou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Aleně Vitáskové v případu solárních podvodů. Uvedla to Česká televize. Žalobce Radek Mezlík řekl, že svým jednáním přispěla k miliardovým škodám. Vitásková se středečního soudního jednání v Brně neúčastní. Státní zástupce navrhl vysoké tresty i dalším obžalovaným v případu nezákonného udělení licencí dvěma solárním elektrárnám na Chomutovsku.
Energetický regulační úřad nerozumí usnesení vlády a neví, jak má postupovat. "Na základě schváleného materiálu, který jsme dostali pouze v přípravné verzi, cenové rozhodnutí rozhodně vypsat nemůžeme a nevypíšeme," řekl mluvčí úřadu Jiří Chvojka. Podle ERÚ nemají peníze dostat solární elektrárny, některé plynové teplárny či zdroje na biomasu, které dosud neschválila Evropská komise. Notifikaci nemají podle ERÚ zdroje spuštěné mezi lety 2006 a 2012 a od začátku roku 2016.
Vláda schválila usnesení o podpoře obnovitelných zdrojů uvedených do provozu před začátkem roku 2013. Přijetím obdobného materiálu podmínila vyplacení podpory zdrojům spuštěným mezi lety 2006 a 2012 již dříve předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Neupřesnila však, co by usnesení mělo obsahovat.
Státní správa se příští rok rozroste na více než 76 tisíc lidí, kterým stát zaplatí přes 27 a půl miliardy. Počítá s tím materiál ministerstva vnitra, podle něhož se rozdělují počty úředníků na jednotlivých ministerstvech a úřadech a který ve středu bude schvalovat vláda.
