Bylo to nejvíce sledované setkání státníků na sobotním pohřbu papeže Františka. Donald Trump se na čtvrt hodiny setkal přímo v bazilice svatého Petra ve Vatikánu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Byla to jejich první osobní schůzka po nepodařeném setkání v Bílém domě z letošního 28. února.
Říká se, že vnější ohrožení sjednocuje národy a upevňuje pozice vládnoucích politiků. Americký prezident Donald Trump tuto hypotézu posiluje. Za pouhých šestašedesát dní v úřadu se mu podařilo "zachránit" kanadskou Liberální stranu před volebním fiaskem, zlepšit veřejné mínění o nepopulárním prezidentovi Macronovi či sjednotit britský parlament. Ostatně i Zelenskyj si v průzkumech polepšil.
Přesně před 25 lety vyhrál Vladimir Putin své první volby. Někdejší příslušník tajné služby KGB a vystudovaný právník z Petrohradu o sobě mluví jako o „dítěti ulice“. Za svého nástupce si jej na konci 90. let vybral Boris Jelcin. Původně mu ústava dovolovala stát v čele země jen osm let, Putin ji změnil. A tak i po čtvrtstoletí stále vítá zahraniční státníky, byť se jejich počet výrazně omezil.
Za hrozbu pro Rusko označil ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který ve středu v projevu k národu mimo jiné řekl, že zahájí debatu o o rozšíření francouzského jaderného deštníku na spojence v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vystoupení šéfa Elysejského paláce označil za vysoce konfrontační a jadernou rétoriku.
Býval to největší stranický rival tehdejší kancléřky Angely Merkelové. V předčasných volbách dovedl Friedrich Merz stranu křesťanských demokratů k vítězství a sám sebe do křesla příštího německého kancléře.
V pátek to řekl v rozhovoru pro portugalskou televizi a zopakoval v rozhovoru pro Le Monde. Prezident Macron je připraven jednat s evropskými partnery o sdílení francouzského jaderného deštníku. Byla to původně myšlenka vítěze německých voleb Friedricha Merze - vytvořit evropský jaderný deštník. A jaderné zbraně má v EU pouze Francie, v Evropě pak ještě Velká Británie, která ale není členem unie.
Podporu Ukrajině dali v pátek večer najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk či španělský premiér Pedro Sánchez. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři.
Americký prezident Donald Trump měl podle záběrů z jeho pondělního setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem velkou modřinu na pravé ruce, což na sociálních sítích spustilo vlnu spekulací. Bílý dům přišel s poněkud netradičním vysvětlením, podle něhož je prezidentova modřina výsledkem častého podávání rukou.
Počáteční rozhovory mezi Rusy a Američany o ukončení ruské vojenské agrese na Ukrajině, k nimž nepřizvali Kyjev, vyvolaly na straně Evropy vážné obavy. Vize amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak válku ukončit, podle mnohých nahrává spíše Kremlu.
Některé evropské země jsou připraveny po podpisu mírové smlouvy vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír, informovaly agentury AFP a Reuters.
Proslulá malba Mony Lisy od Leonarda da Vinciho bude v pařížském muzeu Louvre nově viset ve zvláštní místnosti, aby kvůli ní lidé nemuseli do stálých expozic. Budova se rozšíří o podzemní prostory a přibude nový vchod z východní strany. V úterý to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron, když představil rozsáhlý plán vládních investic do renovace nejnavštěvovanějšího muzea na světě.
Pět desítek přeživších vězňů, političtí vůdci řady evropských zemí a stovky dalších lidí si v pondělí na jihu Polska připomínají 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Přímo u brány někdejšího tábora v Osvětimi - Březince zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie.
Novým francouzským premiérem bude centrista François Bayrou. O rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona informovaly agentury s odvoláním na sdělení Elysejského paláce. "Je mi jasné, že můj úkol bude těžký. Potřebujeme sjednotit lid. Každý ví, že ta cesta bude dlouhá" řekl po svém jmenování podle agentury Reuters Bayrou.
Francie se zmítá v politické krizi. Vláda Michela Barniera padla po pouhých třech měsících a prezident Emmanuel Macron by měl brzy jmenovat jeho nástupce. Odmítl výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu. "Macronova pozice je špatná. Musí vyjednávat v situaci, kdy jsou všechny karty rozdány proti němu," vysvětluje pro Aktuálně.cz politolog Vít Hloušek z Masarykovy univerzity v Brně.
Slavnostnímu znovuotevření pařížské katedrály Notre-Dame přihlížely desítky světových lídrů. Emmanuel Macron přivítal Donalda Trumpa, Volodymyra Zelenského, britského prince Williama či polského prezidenta Andrzeje Dudu. Přestože pozvánka dorazila i do Prahy, prezident Petr Pavel nepřijel. Ani žádný jiný politik. Česko reprezentoval jen emeritní pražský arcibiskup Dominik Duka.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek převzal demisi premiéra Michela Barniera, jehož vláda ve středu přišla o důvěru parlamentu, a zároveň ho požádal, aby kabinet řídil až do jmenování nového ministerského předsedy. V prohlášení to podle agentury Reuters uvedl Elysejský palác. Poslanci Barnierově vládě vyslovili nedůvěru kvůli boji o rozpočet.
Polsku se nelíbí, že nedostalo pozvánku na páteční schůzku šéfů států a vlád Spojených států, Německa, Británie a Francie, kterou v Berlíně uspořádal německý kancléř Olaf Scholz. Kritizuje to polský ministr pro evropské záležitosti Adam Szlapka nebo bezpečnostní poradce konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího brexitového vyjednavače Evropské unie Michela Barniera, uvedla stanice BFM TV. Francie čekala na novou vládu dva měsíce od předčasných parlamentních voleb.
Ve Francii už druhým měsícem trvá politická paralýza po překvapivých výsledcích předčasných parlamentních voleb. Země stále neví, kdo bude novým premiérem, po konci olympijských her by se ale politická vyjednávání opět měla rozběhnout. Podle francouzských médií vstoupilo do hry nové jméno.
S rozpočtem Elysejského paláce, letitého sídla francouzských prezidentů, loni zahýbaly vysoké výdaje na luxusní večeři s britským králem Karlem III. a indickým premiérem Naréndrou Módím. Francouzský účetní dvůr kvůli tomu palác upozornil na značné reprezentační výdaje za loňský rok a vyzval ho k obezřetnosti. Upozornil na to list Politico.
