Do francouzských prezidentských voleb, jejichž první kolo se koná 10. dubna, oficiálně vstupuje 12 kandidátů, oznámil předseda Ústavní rady Laurent Fabius. Největší šanci na vítězství má podle průzkumů nynější hlava státu Emmanuel Macron. Ten se ve druhém kole voleb, plánovaném na 24. dubna, pravděpodobně utká s krajně pravicovou kandidátkou Marine Le Penovou.
Současný francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek večer oficiálně potvrdil svůj záměr kandidovat v dubnových prezidentských volbách.
Evropští lídři v pátek nad ránem odsouhlasili, co nazvali "dosud nejtvrdším balíčkem" sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Sankce mají zasáhnout energetiku, dopravní sektor, obchod a pocítit by je mělo 70 procent bankovního trhu. Nově by také neměli dostat vízum do EU ruští diplomaté a byznysmeni.
Když v pondělí přicestoval francouzský prezident Emmanuel Macron do Kremlu, odmítl se testovat ruským PCR testem na covid-19. Dva zdroje z Macronova okolí agentuře Reuters potvrdili, že se Francouzi báli, aby tím Rusové nezískali Macronovu DNA. Macron si proto musel povídat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o krizi kolem Ukrajiny u obřího stolu.
Bezprostředně po návratu Emmanuela Macrona z Moskvy se v evropských médiích rozhořel spor o to, zda byla cesta francouzského prezidenta za jeho ruským protějškem úspěšná, nebo ne. Zatímco jedni komentátoři ho chválí, druzí tvrdí, že se nechal Vladimirem Putinem "rozcupovat".
Pokud by se prezidentské volby ve Franci konaly již teď, v čele státu by opět stanul nynější prezident Emmanuel Macron. Druhá by podle průzkumu společnosti Harris Interactive pro ekonomický server Challenges skončila krajně pravicová politička Marine Le Penová. Macron Le Penovou porazil už ve volbách před pěti lety.
Nová vláda dává ruce pryč od Visegrádu. Odklon lze pochopit, protože Babišovo pojetí středoevropské spolupráce plodilo dosti trpké ovoce. Otázkou je, jaké nové partnery si teď Česko bude v Evropě hledat. A hlavně k čemu.
Evropa není zatvrdlá, jak si mnoho lidí myslí. Naopak je dynamická a přetéká potenciálem. Právě tato slova pronesl ve středu na půdě Evropského parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron, který si od začátku ledna užívá předsednickou funkci v Evropské unii. Za svá slova čelí kritice, a to zejména z řad vlastních krajanů.
"Neustále myslím na jedinou věc: jak ti setnout hlavu. Přemýšlím o tom tak moc, že se mi zdají sny, i když si všechny nepamatuji. Důvod: tvoje kolaborace." Tak začíná zpráva, kterou neznámý pisatel vyhrožuje francouzské poslankyni Agnès Firmin-Le Bodové. V zemi přibývá rekordní počet nakažených koronavirem a vláda chce zpřísnit dosavadní opatření. Opozici i některým občanům se to ale nelíbí.
Vyhlížení konce pandemie koronaviru, obavy z rusko-ukrajinské války a těžko předvídatelné francouzské prezidentské volby. Jaký bude právě zahájený rok 2022?
Představte si hlavu státu, která to kvůli praní špinavých peněz dotáhla až za mříže. A představte si, že by po propuštění zase ráda zpátky do prezidentského paláce. Ten příběh je reálný, odehrává se v páté největší zemi světa a jeho hlavním hrdinou je Brazilec Luíz Inácio Lula da Silva. Cestou po jindy dosti citlivé Evropě teď navíc ukázal, že jeho politická recidiva by se zde dočkala pochopení.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek na vrcholném jednání ujistili lídry pětice postsovětských států Východního partnerství o tom, že stále podporují jejich evropské směřování. Přislíbili jim také nové investice či dodávky vakcín proti covidu-19.
Po měsících spekulací a domněnek bývalý moderátor a vycházející hvězda krajní pravice Éric Zemmour oznámil svou kandidaturu na prezidenta Francie. Tvrdí, že příští rok musí zasáhnout do voleb, aby "zachránil" zemi. Třiašedesátiletý Zemmour, jehož židovští rodiče se do Francie přestěhovali z Alžírska v 50. letech, svou kandidaturu zveřejnil na sociálních sítích.
Elysejský palác už rok používá poněkud změněnou francouzskou vlajku. Modré pole je v námořnickém odstínu místo původního světlejšího. Upozornila na to francouzská stanice Europe 1, podle níž o změně rozhodl loni v červenci prezident Emmanuel Macron.
V Paříži nechala postavit mnoho kilometrů cyklostezek, auta na nábřeží vyměnila za chodce a od začátku září zavedla limit pro rychlost aut po celém městě na 30 kilometrů za hodinu. Anne Hidalgová je v čele francouzské metropole už sedm let. Zároveň je poslední výraznou tváří, která kandiduje na francouzskou prezidentku.
Nevídanou diplomatickou roztržku způsobilo rozhodnutí Austrálie zrušit obří stamiliardovou smlouvu na koupi francouzských ponorek. Canberra místo toho uzavřela vojenskou dohodu s USA a Velkou Británií. Paříž reaguje podrážděně, chování spojenců označila za bodnutí do zad a mluví o následcích v NATO.
