Narodila se v Kazani, ale za svůj domov už dávno vnímá Prahu. Po maturitě sice zvažovala studium v Moskvě, vzhledem k politickému vývoji ve své rodné zemi je však ráda, že se tam nakonec nevrátila. V rozhovoru herečka rusko-ukrajinského původu Elizaveta Maximová popisuje, jak vřele ji jako malou přijali v Česku, proč se na DAMU musela naučit zlobit i proč je pro ni těžší odhalovat duši než tělo.
Německou knižní cenu může v pondělí dostat Čech. Brzy jedenasedmdesátiletý Jan Faktor má kořeny v Praze a jejím židovském podhoubí, od konce 70. let minulého století však žije v Německu. Východní Berlín je také z velké části dějištěm jeho nového románu Trottel.
Když začala ruská invaze na Ukrajinu, šéfdirigent České filharmonie ji odsoudil jako jeden z prvních ruských umělců na světě. „Nositelé smrti a ničení musí být hnáni k odpovědnosti,“ napsal Semjon Byčkov hned 24. února ráno. A ještě ten den na budově Rudolfina zavlála ukrajinská vlajka.
„Francie je dnes zemí, která uprchlíky přijímá, nebo je odmítá, ale sami Francouzi nikam neutíkají. Chtěl jsem ukázat, že tomu tak vždycky nebylo,“ říká Miguel Bonnefoy, který francouzsky píše o svých předcích z Chile a Venezuely.
Do širších nominací na prestižní Německou knižní cenu se dostal česko-německý spisovatel Jan Faktor s románem Trottel (Blbec). Vítěz bude oznámen 17. října před začátkem Frankfurtského knižního veletrhu, informovala agentura DPA.
Začátkem 60. let minulého století byla donucena odejít z vlasti. Dnes, i když je jí přes 90 let, Helena Axlerová z Paříže stále pomáhá české kultuře. Zasloužila se mimo jiné o nové vydání románu Honzlová od Zdeny Salivarové. A také ho přeložila do francouzštiny.
V novele Brány mrazu spisovatele a rabína Karola Sidona se kamarád po válce ptá: „Co bylo v srpnu dvaačtyřicet? Bylo něco?“ A hrdina odvětí: „Ne, nic zvláštního.“ Kdepak nic zvláštního: začátek byl. Karol Sidon se narodil. Toto úterý na den přesně před 80 lety.
Ve východoněmeckých lesích po nich pátraly tisíce policistů a vojáků, přesto se bratrům Mašínům povedlo z komunistického Československa utéct do Západního Berlína. Režisér Tomáš Mašín se teď proslulou odyseu svých vzdálených příbuzných chystá po dlouhých odkladech zfilmovat. V rozhovoru vysvětluje, proč snímek Bratři nevznikl dřív i proč odmítá debatu hrdinové versus vrazi.
Ruská opoziční aktivistka Marija Aljochinová z punkové a feministické skupiny Pussy Riot navzdory loňskému trestu opustila Rusko. Agentuře Interfax to v úterý řekl její právník Daniil Berman. Podle deníku The New York Times Aljochinová unikla dohledu policie v převleku za kurýra a nyní je v Litvě.
Ostravské divadlo Komorní scéna Aréna připravuje inscenaci původní hry Zápas o generála, která mapuje osud komunistického generála Jana Šejny, uprchlíka před československými úřady a pozdějšího spolupracovníka americké tajné služby CIA. Přezdívalo se mu Semínkový generál.
Měla úžasný život, a právě těmito slovy novinář Ondřej Kundra před osmi lety pojmenoval knihu o sběratelce a mecenášce Medě Mládkové. Zakladatelka pražského Musea Kampa zemřela toto úterý ráno ve věku 102 let. Nejvyšší čas se zamyslet, co nám její osud říká.
Tohle už dnes čtenář jen tak nezažije. Česky nedávno vydaný román Nevděčná cizinka ohledává téma emigrace a ciziny ve starém stylu. Autorka Irena Brežná svoji novou vlast nešetří, nevděčnou cizinkou ale není. Spíše skvělou pozorovatelkou a zapisovatelkou.
Po invazi na Ukrajinu odcestovali z Ruska spisovatelka Ljudmila Ulická a režisér Kirill Serebrennikov. Devětasedmdesátiletá autorka románů Případ Kukockij, Zelený stan nebo prózy Daniel Stein, překladatel, které prodala přes 2,5 milionu výtisků, řekla německé Deutsche Welle, že je od začátku března v Berlíně.
Herec, charitativní pracovník, aktivista a novinářka. Každý z nich měl své vlastní důvody, proč po napadení Ukrajiny co nejdříve odjel z Ruska. „Nebyl jsem schopný tuhle válku přijmout a mlčet k ní,“ tvrdí už z území Litvy Grigorij Sverdlin. Podle odhadů odešlo ze země od začátku války kvůli ekonomickým potížím a politickým represím 200 tisíc lidí.
Známá ruská herečka tatarského původu Čulpan Chamatovová odsoudila invazi na Ukrajinu a odjela z rodné země. Informovala o tom agentura AFP. Šestačtyřicetiletá hvězda filmů Good Bye, Lenin! nebo U Petrovových řádí chřipka před dvěma dny dorazila do Lotyšska.
„Mladé generaci bych doporučila trpělivost a pokoru. Work hard, play hard, to už se moc nenosí. Tvrdě jsem pracovala, ale pak byla dovolená a mě to hrozně bavilo,” vzpomíná na začátky v byznysu manažerka Magdalena Souček, bývalá šéfka české pobočky poradenské společnosti EY. „Ženy by měly dělat to, co je baví. Ne každá chce všechno obětovat kariéře nebo rodině, ale skloubit se to dá,” dodává.
Ruská tanečnice Olga Smirnovová, primabalerína baletu Bolšoj těatru neboli Velkého divadla v Moskvě, veřejně odsoudila invazi své rodné země na Ukrajinu a toto pondělí emigrovala do Nizozemska. Ve středu podepsala smlouvu s Nizozemským národním baletem, kde nastoupí okamžitě. Poprvé zatančí 3. dubna v baletu Raymonda na hudbu Alexandra Glazunova.
Třicetiletý ruský režisér Kantěmir Balagov, jenž za své dva snímky obdržel dvě ceny na prestižním festivalu ve francouzském Cannes, emigroval ze země. Oznámil to polský deník Gazeta Wyborcza. Filmař na sociálních sítích nasdílel fotku z letiště se psem.
„Ve Lvově je klid, město ale praská ve švech. Naplněná jsou ubytování, školy, nádraží, všude jsou lidé, kteří se snaží dostat přes Polsko pryč z Ukrajiny,” popisuje situaci na místě Lenka Klicperová. “Uprchlíci na nádražích a hranicích čekají i několik dní. Rodiny se nechtějí rozdělovat, děti pláčou. Je to tragédie.”
