Podle průzkumu Hays Czech Republic plánuje 37 procent tuzemských zaměstnanců v tomto roce změnit práci, dalších 40 procent výpověď nevylučuje. Díky ekonomickému oživení už se lidé tolik nebojí říct si o lepší podmínky. Jako benefit poskytují firmy nejčastěji stravenky, mezi lidmi ale výrazně stoupá zájem o více volna a pružnější pracovní dobu.
Z údajů Eurostatu vyplývá, že Češi za hodinu vyrobí 71,4 procenta toho, co za stejnou dobu zvládne průměrný zaměstnanec v Evropské unii. Důvodem jsou podle odborníků přílišné zaměření na výrobu součástek, neefektivita, prostoje, nedostatek inovací a oslabená koruna. Kvůli nižší produktivitě přitom Češi pracují déle než Němci nebo Švédové.
Česká ekonomika loni vzrostla o 4,3 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Jde tak o nejvýraznější roční růst od roku 2007. Ve čtvrtém čtvrtletí se HDP meziročně zvýšil o 3,9 procenta, mezičtvrtletně ale mírně zpomalil. K loňskému růstu HDP přispěla zejména spotřeba domácností a zvýšená investiční aktivita. Ve čtvrtém čtvrtletí byl růst podpořen hlavně zpracovatelským průmyslem.
Ekonomická krize definitivně skončila, "dobré časy" se do Česka vrátily loni v červnu. Ukazuje to index prosperity, který porovnává vývoj reálných mezd a míru nezaměstnanosti. V prosinci 2015 dosáhl nejvyšší hodnoty od září 2007, spočítal ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Takzvaný index mizérie hodnotí ekonomiku nejen podle růstu (HDP), ale také třeba podle nezaměstnanosti, inflace nebo úrokových sazeb. Česko je podle amerického profesora páté nejlepší v Evropě a čtrnácté na světě (chybí ovšem ještě data ze Švýcarska). K podobnému výsledku došel i ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Česká ekonomika letos vykáže růst o 2,3 procenta, což bude výrazné zpomalení proti loňsku, kdy k předpokládanému růstu o 4,5 procenta přispěly neobvykle vysoké investice spolufinancované z evropských fondů. Ve své zimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise. Na rok 2017 komise Česku předpovídá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,7 procenta. Navzdory solidnímu růstu české ekonomiky a tvrdším podmínkám na trhu práce zůstala v roce 2015 inflace stabilní na úrovni 0,3 procenta. O rok dříve činila 0,4 procenta. Deficit veřejných financí komise na letošek předpovídá na úrovni 1,1 procenta, v roce 2017 na jednom procentu.
Maloobchodní tržby v prosinci stouply meziročně o 5,5 procenta. Data Českého statistického úřadu za celý loňský rok pak ukazují, že Češi nakupovali nejvíce od roku 2008. Pomohl pokles nezaměstnanosti a nízká inflace.
Hrubý domácí produkt Ruska se v loňském roce propadl o 3,7 procenta. Zaznamenal tak nejvýraznější pokles od roku 2009, kdy světovou ekonomiku svírala globální finanční krize. Předběžné údaje dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Tamní ekonomika se potýká s negativními dopady prudkého poklesu cen ropy. Hospodářskou situaci navíc komplikují sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi. V roce 2014 se ruský HDP zvýšil o 0,6 procenta. Špatná jsou i další nová čísla: Průměrná reálná mzda se v prosinci meziročně snížila o deset procent, maloobchodní tržby o 15 procent.
Nový státní svátek sníží výkon ekonomiky o 1111 korun na jednoho obyvatele. Vyplývá to z analýzy hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka.
Írán potřebuje k posílení své ekonomiky zahraniční investice, řekl prezident Rúhání a ubezpečil investory politickou a ekonomickou stabilitou své země. V íránském parlamentu dnes Rúhání označil jadernou dohodu a následné zrušení sankcí za "zlatou stránku" íránských dějin.
Německá ekonomika loni stoupla o 1,7 procenta. Její růst tak mírně zrychlil z předloňských 1,6 procenta a dosáhl nejrychlejšího tempa za poslední čtyři roky. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. Německá ekonomika je největší v Evropě, těží zejména z růstu spotřebitelských a státních výdajů. Ten kompenzuje slabší přínos mezinárodního obchodu, který je důsledkem zpomalování hospodářského růstu v rozvíjejících se zemích. Na německé ekonomice je závislá mimo jiné řada českých podniků.
Nejlepší výsledek hospodaření státu od roku 2008 oznámil ministr financí Andrej Babiš. Státní rozpočet skončil loni se schodkem 62,8 miliardy korun, což je o 37,2 miliardy méně, než bylo schváleno. Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka se ale vláda Bohuslava Sobotky na zlepšení vývoje veřejných financí nijak zásadně nepodílela.
Čerpání peněz z evropských fondů přispělo k loňskému růstu české ekonomiky až jedním procentním bodem. Očekávaný růst hrubého domácího produktu (HDP) za rok 2015 činí 4,5 procenta, uvedl dnes ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). I bez tohoto procentního bodu by ale podle Mládka šlo stále o velmi robustní hospodářský růst. Letos podle něj bude velkou výzvou, aby růst ekonomiky dosáhl alespoň 3,5 procenta. Mládek zopakoval, že ministerstvo průmyslu dočerpalo všechny prostředky z EU fondů určené podnikatelům na jejich projekty z operačního programu Podnikání a inovace. Celková hodnota zhruba 12 000 projektů přesahuje 84 miliard korun.
Většina velkých prodejců zlevní o desítky procent. Už před Vánoci zaznamenali nejlepší rok od začátku finanční krize. "Očekáváme, že zájem o výprodej bude stejně mimořádný, jako byla předvánoční sezona," říká například mluvčí e-shopu Alza.cz Šárka Jakoubková.
V roce 2016 zpomalí růst hrubého domácího produktu v Česku na dvě až tři procneta, hlavně kvůli "výpadku" unijních dotací. Obyčejní spotřebitelé ale pomalejší růst nepoznají, slibují ekonomové. Díky vyšším mzdám a novým pracovním místům naopak budou moci ještě více nakupovat. Pokračovat má i "dohánění" Evropské unie, pokud jde o HDP na osobu.
Kampaň s heslem Konec levné práce, kterou v polovině letošního roku představila Českomoravská konfederace odborových svazů, požadovala růst výdělků v tuzemských firmách od roku 2016 alespoň o tři až pět procent po odečtení inflace. Dílčí bilance je povzbudivější, než byla čísla o růstu mezd v letošním roce. Prudký růst české ekonomiky přináší konečně viditelnější změny i pro zaměstnance.
Český průmysl v říjnu rostl o 3,8 procenta oproti stejnému období loňského roku. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 6,5 procenta. K růstu přispěl opět hlavně automobilový průmysl. Naopak stavební produkce v Česku v říjnu letos poprvé klesla.
Růst české ekonomiky nezpomalil ani ve třetím čtvrtletí. Podle zpřesněného odhadu statistiků stoupl hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 4,5 procenta, oproti předchozímu čtvrtletí rostl o 0,5 procenta. Kromě toho, že se dále zvyšovala spotřeba domácností a rostly investice podniků, pomohly ekonomice i vysoké vládní investice. Ty plynou hlavně do opravy a údržby silnic.
Jedním z hlavních důvodů nízkého růstu mezd v Česku je vysoké zdanění práce. Jeho nadprůměrnou výši potvrzují i údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za loňský rok. Může za to především sociální a zdravotní pojištění. V žebříčku nejvyspělejších ekonomik světa je Česko zemí s osmou nejvyšší daňovou zátěží.
Podle Českomoravské konfederace odborových svazů potrvá 84 let, než budou mít Češi stejné mzdy jako Němci. Některé další země západní a severní Evropy máme dohánět dokonce více než sto let. Šlo by to rychleji, pokud by koruna byla silnější, tvrdí odboráři.
