Ceny elektřiny a plynu na trzích spadly k úrovni, kde byly před začátkem války na Ukrajině. Dodavatelé se začali předhánět s nejvýhodnější nabídkou. Odběratelům nabízejí "slevu" pár stovek pod vládou stanovený strop, který je u elektřiny 6050 korun a u plynu 3025 korun. V obou případech jde o cenu za megawatthodinu včetně DPH, bez poplatků za přenos a distribuci. Lidé ale důvod k oslavám nemají.
Míra propojení světa se začala hlavně kvůli pandemii covidu a válce na Ukrajině snižovat. Omezení globalizace by však mohlo podle agrárního analytika Petra Havla přispět ke snížení emisí v potravinových dodavatelských řetězcích, ale i k vyšší dostupnosti jídla v chudších regionech. V těch jsou problémem zejména drahé potraviny, v Africe pak i jejich nedostatek. Naopak na Západě je jich nadbytek.
Nastupující guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl se nesetkal s vřelým přijetím. Panují totiž obavy, že jeho přístup k měnové politice nedokáže zbrzdit inflaci a že Česku hrozí turecký scénář. Čtyřiačtyřicetiletý ekonom však v prvním rozhovoru po svém jmenování, který poskytl týdeníku Ekonom, potvrzuje, že jeho prací snižování inflace zůstává. A srovnání s Tureckem naprosto odmítá.
S tím, jak část Čechů bohatne, roste objem peněz, které si mohou dovolit investovat. Při hledání vhodného produktu je proto mohou zaujmout fondy kvalifikovaných investorů, jež se zaměřují na investory, kteří jsou s to najednou investovat aspoň jeden milion korun. Tyto fondy byly dalším tématem diskusního setkání v rámci Investiční akademie týdeníku Ekonom.
Dvouciferná inflace se v Česku rozhodně neusídlí, říká guvernér ČNB Jiří Rusnok. Centrální banka sice bude muset růst cen ještě krotit dalším zvýšením sazeb, jak ale guvernér obratem dodává, dovede si jen těžko představit, že by základní úroková sazba, která je nyní 3,75 procenta, šla až nad pět procent.
Jakou cestu ušla česká ekonomika i společnost za poslední tři dekády? Jak firmy a podnikatelé pomohli proměnit tvář Česka a co je třeba udělat, aby se v naší zemi žilo a podnikalo lépe? Nejen na tyto otázky se budeme snažit najít odpovědi na diskusním setkání týdeníku Ekonom s osobnostmi byznysové i akademické sféry, které bude zároveň oslavou třicátých narozenin časopisu.
Jakou cestu ušla česká ekonomika i společnost za poslední tři dekády? Jak firmy a podnikatelé pomohli proměnit tvář Česka a co je třeba udělat, aby se v naší zemi žilo a podnikalo lépe? Nejen o tom diskutovali osobnosti byznysové i akademické sféry v rámci oslavy třicátých narozenin týdeníku Ekonom.
Česko má v energetice silnou tradici. Působí zde řada firem, za nimiž stojí originální nápady a které úspěšně prodávají své výrobky doma i za hranicemi. Jaké vize ohledně dalšího směřování země mají jejich zakladatelé a majitelé? Jak zmodernizovat energetiku, aby co nejméně poškozovala planetu? I o tom ve čtvrtek diskutovali hosté týdeníku Ekonom v debatě s názvem Energetická velmoc Česko?
"Český trh je přehřátý. Z hlediska ekonomické rentability se tady investice do nemovitostí nevyplácí. Nabízí se proto investovat do nich v zahraničí, kde ceny nejsou tak přepálené. Speciálně teď v době koronavirové Španělsko Čechy lákalo," říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom šéf realitní sítě RE/MAX David Krajný.
"V úspěchu českého herního průmyslu hrála určitě roli i naše typická schopnost improvizace. Dneska generuje něco okolo pěti miliard korun ročně - a to se bavíme o vývoji her," říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom ředitel českého vývojáře her Bohemia Interactive Marek Španěl. Během 20 let vybudoval se svým obchodním partnerem Slavomírem Pavlíčkem z malé české herní firmy globálně známou společnost.
Asociace komunikačních agentur (AKA), která sdružuje mediální, reklamní a marketingové agentury, bude od letošního roku pravidelně vyhlašovat nejvýraznější lídry byznysové, respektive digitální transformace ve firmách v Česku. Výběr největších osobností české scény digitální transformace bude sestavovat ve spolupráci s redakcí týdeníku Ekonom sekce Business Transformation Club & Award v rámci AKA.
Ani koronavirová epidemie neopravňuje podle ekonoma KPMG a bývalého centrálního bankéře Mojmíra Hampla vládu k hazardování s veřejnými financemi na desítky let dopředu. "Pokud máme něco dobrého zakódováno v naší DNA, je to fiskální a finanční uměřenost,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Ekonom.
Ani v krizi, jakou způsobila pandemie koronaviru, by se stát neměl přehnaně zadlužovat a pomáhat soukromým podnikům, říká podnikatel Kvido Štěpánek. Podpora pracovních míst, jako je kurzarbeit, kterou jiné firmy hojně využívají a po jejímž trvalém uzákonění dlouhodobě volají, je podle něj nesmysl. Pouze v neefektivních firmách konzervuje zaměstnance, kteří by byli potřeba jinde.
Ministerstvo dopravy chce během deseti let začít dvě stovky staveb, které mají odvést auta z obcí. Jejich dokončení bude stát až půl bilionu korun přičemž podstatnou část měla proplatit EU. Ambiciózní plán by ovšem mohl narušit další příklon Evropské unie k zelené ekonomice. Česko se tak možná bude muset bez části evropských peněz obejít.
Pornobyznys zase jednou potvrdil svou roli pionýra technologické i byznysové změny. V době pandemie prochází proměnou, kterou − pokud to bude jako v minulosti − budou následně kopírovat i další odvětví. O co jde? Větší propojení on-line a off-line světa. Více solitérů, méně zprostředkovatelů. Intenzivnější a přímý vztah s koncovým zákazníkem.
Bydlet "jako dřív" by nikdo nechtěl. Na počátku středověku měla rodina pro sebe asi deset metrů čtverečních, nyní v průměru 77 metrů čtverečních. A do země zapuštěné chatrče vystřídaly prefabrikované domy prošpikované elektronikou. Proměny začaly hlavně od průmyslového věku. Jedno je však stále stejné: bydlení bylo a je vzácné, a tak ve velkých městech máme už půldruhého století bytovou krizi.
Lidé nakupující na internetu budou mít od příštího roku mnohem více možností, jak si vyzvednout zásilky v čase, který si sami vyberou. A navíc bezkontaktně. Dopravci a e-shopy v Česku urychlují zavádění balíkomatů, tedy samoobslužných boxů pro ukládání zásilek. Příští rok stoupne počet těchto automatických výdejních boxů v ulicích tuzemských měst a obcí z pěti stovek minimálně na dva tisíce.
Je mu třiasedmdesát, vypadá na šedesát, a když nás provádí po své třeboňské rezidenci, kde tráví dovolenou, vybíhá do horního patra po schodech jako čtyřicátník. Vlastislav Bříza, majitel holdingu Koh‐i‐noor, patří ke generaci, která po listopadu 1989 začala v tehdejším Československu budovat kapitalismus. A jak to tak vypadá, budovat jej ještě nějakou dobu bude.
Pokud jde o algoritmické obchodování, jsou pro nás větší hrozbou než koronavirus tweety nepředvídatelného amerického prezidenta Donalda Trumpa, říká Libor Winkler, spolumajitel a řídící partner finanční skupiny RSJ. Nečekané zprávy s dopadem na finanční trhy mohou skupině způsobit nepříjemné ztráty. Jak ale Winkler zdůrazňuje, bez rizika to prostě nejde.
Ačkoliv vláda rozvolňuje epidemiologická opatření, která mají zamezit šíření koronaviru, na podzim je nutné opět počítat se zpřísněním. Podle Rastislava Maďara, koordinátora epidemiologického týmu ministerstva zdravotnictví, totiž propuknou běžná respirační onemocnění a nákazy, včetně té koronavirové. "Firmy by se tak měly připravit, říká v rozhovoru epidemiolog Maďar.
