Unikátní způsob úpravy vlasů využívá pánský kadeřník Mohamed Kanafy. K narovnání vlasů využívá plamen. Inspiroval se videem z YouTube, kde jeden z jeho pákistánských kolegů tuto metodu praktikoval. Její výhodou je oživení barvy vlasů, netřepení konečků a zamezení tvorbě lupů. „Poprvé jsem se samozřejmě bál, protože jsem tuto techniku nikdy předtím nepoužil. Také bylo složité přesvědčit zákazníky,“ uvedl Kanafy.
Archeologové objevili v oblasti Mínja ve středním Egyptě 17 mumií a několik sarkofágů. Považují to za bezprecedentní nález. S odkazem na zprávu egyptských úřadů o tom v sobotu informovala agentura AFP. "Našli jsme katakomby, ve kterých byly mumie," řekl vedoucí egyptského archeologického týmu Saláh Chúlí. "Je to největší nekropole v centrálním Egyptě," dodal. Ředitel káhirské fakulty archeologických vykopávek Muhammad Hamza objev označil za "velmi významný" a "bezprecedentní". Mumie podle něj pochází z řecko-římské éry, tedy z období mezi 3. stoletím před naším letopočtem a 3. stoletím našeho letopočtu. Egypt doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch.
Mladí muži ze Středního východu a severní Afriky jsou stejně konzervativní jako generace jejich otců. Alespoň pokud jde o pohled na rovnost pohlaví. Zjistila to rozsáhlá studie OSN, které se zúčastnilo deset tisíc mužů a žen z Egypta, Maroka, Libanonu a palestinských území. Podle vědců to ukazuje na nepříliš růžové vyhlídky – role ženy ve společnosti se v těchto oblastech bude zlepšovat jen velmi pomalu. Tři čtvrtiny tamních mužů si navíc myslí, že hlavní rolí ženy je starat se o domácnost, a nikoliv pracovat.
Egyptští ozbrojenci zabili tři policisty a pět dalších zranili při útoku, který se odehrál v pondělí pozdě večer v Káhiře. Informovalo o tom ministerstvo vnitra, které citovala agentura Reuters. Útoky ozbrojenců jsou v Egyptě běžné na poloostrově Sinaj, kde země vede boj proti islamistům. V Káhiře jsou cílené útoky proti bezpečnostním silám zřídkavé.Ozbrojenci jedoucí v autě začali střílet na policisty hlídkující na křižovatce rušné káhirské silnice ve východní čtvrti Nasr City. K útoku se zatím nepřihlásila žádná skupina.
Papež František na závěr své dvoudenní návštěvy Egypta povede v Káhiře mši, na které se v sobotu očekává účast nejméně 25 000 lidí. Následně poobědvá s egyptskými představiteli katolické církve a v podvečer odletí zpět do Říma. František už v pátek řekl, že všichni duchovní vůdci se musejí sjednotit a odmítnout náboženský extremismus. "Řekněme ještě jednou silné a jasné 'ne' každé formě násilí, odplaty a nenávisti páchané ve jménu náboženství nebo ve jménu božím," řekl papež na mírové konferenci v mešitě Al-Azhar. František přijel do Egypta jako druhý papež v moderní historii. Před ním zemi v roce 2000 navštívil Jan Pavel II.
Papež František vyzval při své návštěvě Egypta duchovní, aby společně odmítli násilí a extremismus páchaný ve jménu náboženství. Papež se v Egyptě setkal s prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím, imámem vlivné káhirské mešity Al-Azhar šajchem Muhammadem Ahmadem Tájibem a patriarchou koptské křesťanské církve Tavadrosem II. "Egypt má jedinečný úkol: posílit také mír v regionu, i když je slepým násilím zraňován na vlastní půdě," řekl také. Ocenil též, že země poskytuje útočiště mnoha uprchlíkům z okolních zemí.
Přívrženec Islámského státu (IS) spáchal na severu Sinajského poloostrova sebevražedný atentát, při kterém zemřeli čtyři příslušníci místního kmene. Další lidé byli při incidentu zraněni. S odkazem na egyptské bezpečnostní zdroje o tom informovala agentura AP. Útočník v autě plném výbušnin naboural do kontrolního stanoviště ve městě Rafáh, které měli pod kontrolou příslušníci místního kmene.
Majitel a zakladatel egyptské firmy Artoc Auto, jež importovala vozy škoda, si stěžuje na korupci v české automobilce Škoda Auto. Škoda údajně s Muhammadem Šafikem Gabrem rozvázala kontrakt, protože prý nebyl ochoten přistoupit na úplatek, který požadoval jeden z manažerů škodovky. Škoda Auto se podle německého časopisu Der Spiegel k důvodům vypovězení smlouvy nechtěla vyjádřit a pouze potvrdila, že v Egyptě proti ní byla podána žaloba. Její vlastní vyšetřování prý neodhalilo žádné selhání jejích pracovníků.
Muž, kterého egyptské úřady podezírají z podílu na předvelikonočních útocích na koptské kostely, se přihlásil na policii. Jmenuje se Mahmúd Muhammad Alí Hasan a byl odveden na velitelství egyptské národní bezpečnosti. S odkazem na státní zpravodajskou agenturu Mena o tom ve čtvrtek informoval britský web BBC. Útoky si 9. dubna vyžádaly nejméně 45 životů. Přihlásila se k nim teroristická organizace Islámský stát (IS). Radikálové o Květné neděli zaútočili na koptský kostel v Tantě a o několik hodin později na koptský kostel v Alexandrii, kde v tu dobu sloužil mši sám patriarcha koptské církve Tavadros II. Pár dní poté úřady identifikovaly dva atentátníky, kteří se vyhodili do povětří.
Nejméně jednoho mrtvého a čtyři další zraněné si v Egyptě vyžádal útok ozbrojenců na stanoviště policejních sil. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že čin se odehrál v bezprostřední blízkosti známého kláštera svaté Kateřiny. K útoku se přihlásilo teroristické hnutí Islámský stát (IS). Napadené policejní stanoviště slouží k ostraze kláštera. Prohlášení IS, který se k činu přihlásil, zveřejnila agentura Amak, kterou islamisté ke komunikaci se světem používají. Klášter svaté Kateřiny byl postaven na místě, kde podle tradice Mojžíš spatřil boha v podobě hořícího keře. Objekt, který je na seznamu světového dědictví UNESCO, každoročně navštíví desetitisíce turistů.
Syrský prezident Bašár Asad řekl ve čtvrtečním rozhovoru pro agenturu AFP, že žádné chemické zbraně nemá a odmítá vinu za nedávný incident v syrském městě Chán Šajchún, ovládaném rebely. Po chemickém útoku tam zahynulo nejméně 87 lidí. Prezidenta Asada v jeho postoji podpořili i jeho nejvlivnější vojenští spojenci Rusové. Nepřímých důkazů, že v Chán Šajchúnu útočila Asadova letadla ale přibývá. Američané navíc tvrdí, že mají z inkriminovaného útoku odposlechy syrských vojáků. Přinášíme přehledné shrnutí nejdůležitějších faktů v otázkách a odpovědích.
Egyptští policisté v přestřelce zabili sedm lidí, kteří byli zřejmě členy tzv. Islámského státu. Policie je zastihla při schůzce, na které se podle ministerstva vnitra připravoval další útok na egyptské křesťany, informovala agentura Reuters. Na místě se našly zbraně, munice a publikace Islámského státu. Při dvou atentátech na koptské kostely, spáchaných radikály v neděli, zahynulo přes 40 lidí. Následně vláda schválila v zemi výjimečný stav. Ten má bezpečnostním složkám umožnit rychlejší zásahy proti podezřelým. V Asijútu je podle Reuters početná křesťanská komunita.
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí zavede po nedělních atentátech na dva křesťanské kostely na tři měsíce výjimečný stav. Při explozi v křesťanském kostele na severu Egypta zemřelo 27 lidí a další desítky lidí jsou zraněny. Druhý smrtelný útok přišel krátce poté v Alexandrii. K oběma útokům se přihlásila radikální organizace Islámský stát.
Ve čtvrtek dorazí na dvoudenní návštěvu USA čínský prezident Si-Ťin Pching. Půjde o jeho první osobní setkání s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten ho přivítá v uvolněné atmosféře svého floridského letoviska Mar-a-Lago v Palm Beach. Samotná jednání budou ale pravděpodobně ostřejší. Podle Trumpa je v sázce hodně a Si-Ťin Pchingovi poslal po Twitteru veřejný vzkaz: "Není možné mít takový tržní deficit a ztrácet pracovní místa. Americké firmy musejí být připraveny hledat jiné alternativy." Svůj postoj ale nový americký prezident v posledních týdnech mírní.
Egyptská justice propustila na svobodu bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka. Šest let byl ve vazbě nebo v domácím vězení. V roce 2011 jej armáda donutila odstoupit po masových protestech. Odmítl odejít do exilu a později byl souzen kvůli střelbě do demonstrantů v egyptských městech. Když se ale v roce 2013 dostal k moci díky převratu generál Abdal Fattáh Sísí, dal najevo, že Mubarak se dříve či později dostane na svobodu. Bývalému prezidentovi je 88 let. Před soudem stanuli i jeho dva synové Alá a Gamál, také však vyvázli bez trestu.
V bojích s islamisty zemřelo na Sinajském poloostrově deset egyptských vojáků. Vládní jednotky zabily 15 extremistů a sedm lidí zadržely. Zničily také velké množství výbušnin a zmocnily se zbraní a vybavení vzbouřenců. S odvoláním na armádu o tom ve čtvrtek informovala agentura AP. Na severu Sinajského poloostrova platí nejméně do konce dubna výjimečný stav. Islamisté se snaží svrhnout vládu prezidenta Abdal Fattáha Sísího. Útoky znásobili v roce 2013 po sesazení tehdejší hlavy státu Muhammada Mursího, jenž byl zvolen za islamistické Muslimské bratrstvo. Na Sinajském poloostrově působí v pozorovatelské misi OSN i čeští vojáci. Úkolem mise je podpora plnění izraelsko-egyptské mírové dohody.
Socha objevená nedávno v Káhiře není zpodobením faraona Ramesse II., jak se původně uvádělo, ale zřejmě panovníka Psammetika I., který vládl 600 let po Ramessovi. Oznámil to egyptský ministr pro památky Chálid Ananí. I tak je podle něj ale nález unikátní. K tomu, že by mohlo jít o Ramessovu sochu, odborníky vedl fakt, že se našla poblíž místa, kde stával Ramessovi zasvěcený chrám. Na původně devítimetrové soše, která je rozlomená na velké kusy, se ale našly vyryté nápisy a mezi nimi jméno jedné z Psammetikových manželek. "Je-li to socha tohoto krále, pak jde o největší sochu z Pozdního období, jaká kdy byla v Egyptě objevena," řekl Ananí k nálezu egyptsko-německého týmu.
Podle agentury Reuters operuje na egyptském území nedaleko libyjských hranic 22 ruských vojáků. Zprávu však oficiální úřady v Moskvě ani v Káhiře nepotvrdily. Panují ale obavy, že se Rusko snaží podpořit generála Chalífu Haftara. Ten stojí proti oficiální vládě v Tripolisu, kterou podporuje OSN. Rusko by tak mohlo podle některých médií navázat na mocenské postavení, které měl tehdejší Sovětský svaz za vlády Muammara Kaddáfího.
Bývalý egyptský prezident Husní Mubarak, který byl svržen v roce 2011 během takzvaného arabského jara, bude propuštěn z domácího vězení ve vojenské nemocnici. S odkazem na soudní zdroje o tom informovala agentura Reuters. Mubarak byl v roce 2012 odsouzen k doživotnímu vězení za podíl na vraždách demonstrantů v roce 2011. Tehdejší revolta v rámci takzvaného arabského jara ukončila Mubarakovu 30 let trvající vládu v zemi. Začátkem měsíce ho ale odvolací soud tohoto obvinění zprostil. "Vrátí se domů na předměstí Káhiry," řekl agentuře Reuters Mubarakův právní zástupce Faríd Díb.
Hlavní město Egypta se potýká s přelidněním. Jen letos vzroste počet jeho obyvatel o půl milionu. Může za to především migrace z chudších zemí. Egyptské úřady už označily 351 káhirských slumů za nevhodné pro život. V některých z nich chybí tekoucí voda a kanalizace. Odhaduje se, že v těchto slumech žije asi 850 000 lidí.
