Skupina teroristů se zbraněmi a výbušninami pronikla v pátek do mešity v Egyptě na severu Sinajského poloostrova. Zemřelo nejméně 235 lidí, zraněných je přes 130. Ozbrojenci napadli mešitu v době poledních modliteb. Armáda v sobotu několik teroristů zabila.
Výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens přesune zřejmě své sídlo z Lucemburska do Česka. Záměr schválilo představenstvo, bude jej ještě řešit valná hromada, sdělila firma. Mimořádnou valnou hromadu chystá na 18. prosince. V návrhu je i její přeměna na akciovou společnost podle českého práva. Znojemská textilka, která má závody ve Znojmě, v Bučovicích a v Egyptě, zažila na podzim velké vlastnické změny. V září koupila podíl ve firmě česká investiční společnost R2G Rohan od lucemburského fondu Wood Textiles. R2G Rohan Czech se v říjnu stal většinovým vlastníkem. Společnost uvedla, že přemístění sídla má zjednodušit a zracionalizovat organizační a nákladovou strukturu firmy.
Komunistický náměstek ústeckého hejtmana Jaroslav Komínek označil na Facebooku Egypťany za opice. Svůj výrok teď nekomentuje a sdílnější není ani hejtman Oldřich Bubeníček (také KSČM), který pouze vzkázal, že se Komínek vyjádřil na soukromém profilu.
Při útoku radikálů na Sinajském poloostrově zemřelo deset lidí. S odvoláním na místní bezpečnostní činitele o tom v pátek informovala agentura AP. Ozbrojenci napojení na teroristickou organizaci Islámský stát (IS) přepadli kolonu nákladních aut s cementem a zabili osm civilistů a dva vojáky. Útok se odehrál v noci, kolona vozů vyjela z armádní továrny v centrální části poloostrova. Radikálové také ukradli zbraně posádky a podpálili sedm nákladních aut, uvedli činitelé, kteří si přáli zůstat v anonymitě. Za přepadením podle nich stojí teroristická skupina známá dříve jako Ansar Bajt al-Makdis. Ta v roce 2014 přísahala věrnost IS a přejmenovala se na Sinajská provincie.
Tým japonských a francouzských vědců objevil v Cheopsově pyramidě v Egyptě novou obří dutinu. Jde o největší objev v Gíze od 19. století. K čemu komnata slouží, ale zatím zůstává tajemstvím.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nechce "dávat lekce" o lidských právech svému egyptskému protějšku Abdal Fattáhu Sísímu. Macron se tak vyjádřil po setkání se Sísím v Elysejském paláci. "Stejně tak nepřijímám od žádného jiného představitele, aby mě poučoval o tom, jak řídit svou zemi. Věřím ve svrchovanost států," řekl dnes Macron a dodal, že nelze "udělovat lekce" bez znalosti souvislostí. "Jsem si vědom bezpečnostního kontextu. Prezident Sísí čelí výzvě," pokračoval Macron s tím, že egyptský prezident bojuje za stabilitu své země, proti teroristickým hnutím a proti násilnému náboženskému fundamentalismu. "To je kontext, v jakém musí vládnout," dodal.
Nejméně 30 policistů v pátek zemřelo při přestřelce s radikály ve střední části Egypta, informovala agentura Reuters. Podle prohlášení egyptského ministerstva vnitra bylo zabito také nespecifikované množství radikálů. Policie do úkrytu sledovala osm podezřelých příslušníků skupiny Hasm, která se v minulosti přihlásila už k několika útokům na egyptské bezpečnostní síly. Vláda jej označuje za ozbrojené křídlo hlavní islamistické organizace Muslimské bratrstvo, ta ale spojení s Hasm popírá. Podle agentury AP zatím není jasné, se kterou radikální skupinou se bezpečnostní složky střetly. Přestřelka se strhla přibližně 135 kilometrů jihozápadně do metropole Káhiry.
Podle studie organizace Thomson Reuters Foundation je nejnebezpečnější megapolí pro ženy. Odborníci pro práva žen hodnotili 19 světových měst s více než deseti miliony obyvatel, zaměřili se přitom na sexuální násilí, přístup ke zdravotní péči a vzdělání a pracovní příležitosti. Vůbec nejbezpečnější je pro ženy Londýn. Na druhém místě se umístilo Tokio a na třetím Paříž. Desítku nejhůře hodnocených měst tvoří především africké a asijské metropole, jako je konžská Kinshasa, bangladéšská Dháka nebo indické Dillí, ale i turecký Istanbul nebo peruánská Lima.
Po dvoudenním jednání v Egyptě oznámil šéf radikálního hnutí Hamás historickou dohodu se soupeřící stranou Fatah. Detaily dohody mají být v poledne ohlášeny na tiskové konferenci v egyptské metropoli. Podle tiskových zpráv z Gazy a Ramalláhu se toto kolo smírčích rozhovorů zaměřilo výhradně na administrativní a správní záležitosti, nikoli na vojenské.
Turecko a Írán ve středu znovu odmítly legitimitu referenda, v němž se Kurdové v iráckém autonomním Kurdistánu a několika dalších oblastech vyslovili pro nezávislost. Prezidenti obou zemí - Erdogan i Rúhání - prohlásili, že zajistí neměnnost stávajících hranic. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Chameneí, který Erdogana při jeho návštěvě Íránu také přijal, v souvislosti s kurdským referendem obvinil USA, že chtějí na Blízkém východě vytvořit "nový Izrael".
Soud v Káhiře odsoudil ke tříměsíčnímu vězení za gesto "urážející společenskou morálku" právníka a prominentního egyptského opozičníka Chálida Alího, kterého mnozí pasují do role vyzyvatele prezidenta Abdala Fattáha Sísího pro volby v příštím roce. Pokud by Alí neuspěl s odvoláním, znemožnilo by mu to podle jeho právníka kandidaturu na prezidenta, napsala agentura Reuters. Gesto se vztyčeným prostředníčkem údajně Alí učinil v lednu před budovou jednoho z egyptských soudů, když uspěl ve sporu s vládou. Právník odmítá, že by k něčemu takovému došlo a v pondělním verdiktu vidí trest za protivládní práci a úmysl kandidovat proti Sísímu.
Egyptský soud v souvislosti s protesty, které nastaly v roce 2013 po sesazení islamistického prezidenta Muhammada Mursího, odsoudil k doživotnímu vězení 43 osob. Dalších 300 lidem soud v obřím procesu uložil tresty odnětí svobody v rozmezí od pěti do 15 let. Čtyřiapadesát lidí bylo zproštěno obžaloby. Obžalovaní čelili různým obviněním, včetně obvinění z vraždy a z nezákonného držení zbraní. Obžaloby byl mimo jiné zproštěn irský občan Ibrahim Halawa, kterému bylo v době zatčení 17 let. Organizace Amnesty International hromadný soud označila za vykonstruovaný proces. Ze stovek obžalovaných, kteří strávili přes čtyři roky ve vězení, měl podle organizace soud důkazy k odsouzení pouze dvou lidí.
Mursí už si odpykává dvacetiletý trest za zabíjení demonstrantů v roce 2012. Kvůli stykům s Katarem poslala justice Mursího původně za mříže na 40 let, kasační soud mu ale dnes trest snížil.
Nejméně 15 životů si v úterý vyžádala vážná dopravní nehoda v Egyptě. Informovala o tom agentura DPA. Asi 120 kilometrů jižně od egyptského hlavního města Káhiry se srazil minibus s nákladním autem. Příčiny neštěstí se zatím vyšetřují, ale nezávislý deník Al-Masrí Al-Júm napsal, že minibus jel nadměrnou rychlostí. Dopravní nehody si v Egyptě každý rok vyžádají velký počet mrtvých. Vedle špatného stavu vozovek i vozidel je má podle DPA na svědomí především bezohledné chování řidičů, kteří ohrožují nejen svůj život, ale i životy ostatních účastníků provozu. Koncem srpna zemřelo jižně od Káhiry 14 lidí, když se jejich autobus po srážce s nákladním autem zřítil z mostu.
Egypt v pondělí zažil jeden z nejtragičtějších útoků na bezpečnostní složky za poslední měsíce. O život přišlo osmnáct policistů, dalších sedm lidí se zranilo. K útoku na konvoj se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).
Egyptští archeologové objevili u města Luxor hrobku patřící královskému zlatníkovi, který žil před více než 3500 lety během vlády 18. dynastie. Hrobka se nachází na západním břehu Nilu, na hřbitově pro šlechtice a nejvyšší úředníky. Oznámilo to egyptské ministerstvo pro antické památky. Hrobka není v dobrém stavu, byly zde však nalezeny sarkofágy, mumie, šperky, dřevěná maska a další pohřební vybavení, ale také socha zlatníka a jeho manželky. V šachtě uvnitř hrobky byly nalezeny také sarkofágy z 21. a 22. dynastie. Objevení hrobky zlatníka je nejnovější z řady letošních objevů.
Egyptští a američtí vojáci po šesti letech zase začnou v Egyptě společně cvičit. Podle agentury AP to dnes oznámila egyptská armáda. Vojenskou spolupráci s Egyptem omezil bývalý americký prezident Barack Obama v reakci na svrhnutí dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka. Současná hlava Spojených států Donald Trump chválí Egypt jako klíčového spojence v boji proti terorismu, ale seškrtala Egyptu vojenskou pomoc v hodnotě 95,7 milionu dolarů (2,1 miliardy korun) a další podporu ve výši 195 milionů dolarů (4,3 miliardy korun).
Egyptská vláda se snaží zastavit rychlý růst populace, který podle prezidenta ohrožuje rozvoj země. Ministerstvo zdravotnictví tohoto nejlidnatějšího arabského státu vyšle na venkov tisíce obhájců plánovaného rodičovství, informovala dnes agentura Reuters. Káhiru nepotěšily výsledky aktuálního sčítání lidu.
Závěr vyšetřování vraždy Češky při útoku v Hurghadě se egyptské úřady snaží oddálit, myslí si česká velvyslankyně v Egyptě Veronika Kuchyňová - Šmigolová. Pokud se totiž potvrdí, že šlo o teroristický čin islamisty, mohlo by to způsobit úbytek turistů v oblasti. "Trochu tento závěr oddalují, i když také tuší, že to takto bylo," řekla velvyslankyně. Česko také od Egypta požaduje odškodné za smrt české turistky. Tamní úřady jsou tomu nakloněné, podle velvyslankyně se však obávají, aby případ nebyl považovaný za precedent a nezneužívali jej poté všichni turisté, kterým se v Egyptě něco stane.
Čtrnáct mrtvých a 42 zraněných si vyžádala nehoda autobusu na jih od egyptské metropole Káhiry. Podle agentury AFP to v úterý oznámilo egyptské ministerstvo zdravotnictví. Autobus po srážce s nákladním vozem spadl z mostu. Totožnost cestujících úřady nesdělily. Někteří ze zraněných jsou ve vážném stavu, informovala agentura DPA. Egyptský tisk uvedl, že autobus jel příliš rychle. Nehoda se stala přibližně 120 kilometrů jižně od Káhiry v provincii Baní Suvajf. Tragické dopravní havárie jsou v Egyptě poměrně časté. Příčinou bývá mnohde neudržovaná síť silnic a nezřídka i riskantní způsob jízdy, poznamenala DPA.
