Kinosály už několik týdnů plní temný film Joker, který ukazuje, jak se z ukřivděného asociála stává vraždící mstitel. Jak věrně se filmařům podařilo zachytit duši zločince a proč jsou ty nejvýstižnější popkulturní portréty temných stránek lidstva současně ty nejnebezpečnější? I na tyto otázky odpovídá v rozhovoru pro Aktuálně.cz psychopatolog Andrej Drbohlav, který se věnuje mnohonásobným vrahům.
Deprese, úzkosti a další duševní onemocnění už dávno nejsou tabu. Stále se ale o nich ve společnosti dostatečně nemluví. A o to hůř, když čím dál častěji postihují mladé lidi, třeba už na základní škole. Je těžké v Česku vyhledat odbornou pomoc a jakým mýtům ohledně duševního zdraví pořád věříme? O tom v dalším díle Fenoménu mluvila Marie Salomonová, spoluzakladatelka organizace Nevypusť duši.
Být normální znamená umět zvládat těžší situace, čtvrtina lidí se v průběhu života setká s duševní nemocí, byť přechodnou. Polovina lidí s depresí nevyhledá pomoc, u poruch spojených s užíváním alkoholu je to až 90 procent, říká Martin Hollý, ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice. Podle něj je důležité zkusit si digitální detox, dlouhý by měl být dny. Alkoholik taky nezjistí, že nemá problém s alkoholem, když jeden den nepije. Je dobré si uvědomit, kolik času najednou mám a kolik uspokojení musím odložit, jako něco vyfotit a hned sdílet na sociálních sítích, dodává. Rozhovor byl natočen v rámci festivalu Mezi ploty.
Zlínští zastupitelé i přes námitky některých obyvatel i opozice výstavbu bytů pro duševně nemocné schválili.
Duševní onemocnění postihne v České republice během života zhruba každého čtvrtého člověka. Mezi nejčastější psychiatrické diagnózy patří úzkosti či deprese. S panickými atakami nebo myšlenkami na sebevraždu by nově mohla lidem pomoci mobilní aplikace Nepanikař. Tu vymysleli studenti Vysokého učení technického v Brně a za jejím vznikem stojí mimo jiné i osobní boj s psychickými potížemi spoluautorky aplikace.
Orientace na výkon, odosobnění, zahlcení informacemi a narůstající agrese mají za následek depresi nebo psychické trauma. Současné léky zmírňují příznaky, ale neřeší příčinu. Psychofarmakologie je v krizi. Reformovat psychiatrii znamená především změnit přístup k léčbě duševních onemocnění. Podpořme vznik specializovaných psychedelických klinik. Dejme naší společnosti naději v léčbě duševních onemocnění, říká neurovědec Filip Tylš.
Přestože mají čeští pacienti snadný přístup k lékům na duševní onemocnění, ve srovnání s ostatními zeměmi je v zemi vysoká míra skryté "podléčenosti" pacientů. A to přesto, že spotřeba psychofarmak i zde stále stoupá. Shodují se na tom odborníci v oboru napříč profesemi.
To, že člověk trpí duševní poruchou, nic neznamená, zkoumá se příčetnost. Schizofrenie není omezena věkem. U trestního řízení jsem se setkal s mnohými simulacemi duševních poruch, lékaři mají tendenci pacienty omlouvat, ale omluven z trestního řízení je ten, kdo nechápe jeho smysl, to se může týkat schizofrenika v akutní fázi. Nejčastější projevy schizofrenie jsou bludy a halucinace, naši pacienti si často myslí, že byli uneseni, říká Jiří Švarc, psychiatr a primář Psychiatrické nemocnice Bohnice. Podle něj je neetické natáčet duševně nemocné lidi skrytou kamerou.
Člověk s duševním onemocněním může žít naplněný a plnohodnotný život. Může studovat, pracovat, mít děti i rodinu. V žádném případě nemusí být každý člověk s duševním onemocněním brán jako někdo, kdo by měl být omezen na svéprávnosti, říká neurovědkyně Marie Salomonová z organizace Nevypusť duši v DVTV Apel.
Irská zpěvačka Sinéad O'Connorová minulý týden na Twitteru oznámila, že se už nikdy nechce stýkat s "bílými lidmi", tedy těmi, kteří nejsou stoupenci islámu. Krátce nato sdílela video, ve kterém svůj příspěvek ospravedlňuje. Umělkyně, která si po konvertování k islámu změnila jméno na Šuhadá Davittová, sdílí na sociálních sítích své názory o náboženství pravidelně. Podle doktorů trpí bipolární afektivní poruchou.
Psychické problémy ještě neznamenají, že je někdo nedotknutelný a musí se "nechat na pokoji".
Téměř čtyři procenta lidí zažijí závažnou depresi, více než sedm procent prožívá úzkosti, přibližně každý patnáctý je závislý na alkoholu, ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami. Podle odborníků se neléčí u úzkostných poruch 61 procent, u poruch nálady 69 procent a u závislosti na alkoholu dokonce 93 procent lidí.
První hlas v hlavě uslyšela Majka Hodaňová ještě před nástupem do školy. Tehdy ji podporoval. Postupně byl ale čím dál kritičtější, zlostnější, panovačnější. Pak se přidal další, ještě agresivnější. Útokům žádného z hlasů se nejdřív nebránila. Částečně jim dávala za pravdu. Až po několika nevydařených pokusech o sebevraždu sebrala síly a začala svou situaci řešit. Dokument Hany Sedlákové Hlasy, které slyším koncem března získal třetí cenu na mezinárodním festivalu Prix Bohemia Radio.
Padesátiletý muž se začal po smrti své sestry převlékat za ženu, aby učinil šťastnější svou duševně nemocnou matku. Přestože čínskou veřejnost dělí příběh na dva tábory, muž přiznal, že jej názor cizích lidí zase tolik nezajímá. Respekt a péče o starší je součástí čínské kultury po staletí.
Před téměř dvěma lety se dali dohromady dobrovolníci z řad studentů a odborníků na duševní zdraví a založili organizaci Česká psychedelická společnost. Jejich cílem bylo informovat veřejnost o účincích psychedelik. Letos se na základě zkušeností ze zahraničí rozhodli na letních hudebních festivalech pomáhat lidem, kteří svůj změněný stav vědomí nezvládají. „Když si člověk vezme psychedelikum, na festivalech to nejčastěji bývá LSD, celý svět se mu změní. Vnímá jinak svět i sebe sama, cítí víc vnitřních prožitků a někdy může být kvůli této extrasenzitivitě i přehlcený. Proto potřebuje hlavně klid a bezpečný prostor,“ říká v rozhovoru jeden z členů organizace Stanislav Milotinský.
Lékař a vědec Filip Španiel z pražského Národního ústavu duševního zdraví před čtyřmi lety přišel s nápadem, že by zhoršování stavu lidí s vážnými duševními nemocemi mohl hlídat "chytrý náramek", který monitoruje denní rytmus pacienta a kvalitu spánku. Autoři si teď nechávají v Německu sepsat evropský patent na technologii, pro psychiatrickou praxi ojedinělou. Takzvanými afektivními poruchami v Evropě trpí kolem 33 milionů lidí. Firma nyní jedná se zdravotními pojišťovnami, které by byly ochotné technologii podpořit.
Kampaň Heads Together má za úkol ukázat lidem, že je normální hovořit o svých psychických problémech a pocitech. Kvůli tomuto tématu si přes FaceTime zavolala Lady Gaga s princem Williamem. Hovor probíhal ve velmi přátelském duchu. Gaga přiznala, že si procházela velmi těžkým obdobím, ale povedlo se jí ho díky přátelům a rodině překonat.
Nejmladší syn princezny Diany a prince Charlese se v minulosti proslavil svými divokými eskapádami. Tento týden se však britskému deníku svěřil s tím, že po smrti své matky prodělal četná nervová zhroucení. Řadu let si své psychické problémy nepřipouštěl. Vyhledat odbornou pomoc a promluvit o svých trápeních jej přiměl jeho bratr William.
V pražském kině Světozor se od 20. do 23. dubna koná první ročník festivalu Na hlavu. Nabídne netradiční spojení projekcí známých filmů jako Amadeus nebo Trainspotting s přednáškami, jež snímky představí v novém světle. Duševní onemocnění se týkají až čtvrtiny české populace. Netradiční filmová přehlídka se snaží bojovat se stigmatizací těchto lidí a s předsudky. Ty jsou totiž pro mnohé lidi s duševní nemocí větší problém než samotné zdravotní obtíže. "Duševní nemoc není vidět, obklopuje ji tajemství. Co je neočekávatelné, toho se lidé bojí," vysvětluje socioložka Miroslava Janoušková.
Donald Trump už v prezidentské kampani boural nejen politickou korektnost, ale i další normy. Na svém twitterovém účtu míchá důležitá programová oznámení s osobními urážkami kohokoliv, kdo se jej odváží kritizovat. Média označuje za "nepřátele" amerického lidu. Někteří psychiatři a psychologové se začínají zcela vážně ptát: Je to ještě normální? Do Trumpa se pustily desítky odborníků. Jiní ale tvrdí, že na dálku jeho chování diagnostikovat nelze.
