Na první pohled vypadá Whittier na Aljašce jako nudné a ospalé městečko. Přesto jde o jedno z nejzajímavějších míst Spojených států. Proč? Téměř všichni místní obyvatelé žijí v jediné budově, kde najdete byty, poštu, kliniku i třeba kostel. A dostanete se sem lodí nebo jediným jednopruhovým tunelem, který vede skrz hory.
Když Radka s Honzou mluví o svém podniku Kytky pod komínem, je v jejich hlase slyšet zvláštní směs nadšení a únavy. Příběh jejich kavárny a malého ubytování ve stylu bed&breakfast - postel a snídaně - je totiž výsledkem nejen fyzické práce, ale i velké životní odvahy: a to pustit se znovu do něčeho, co už jednou museli uzavřít. Jak hodnotí své více než roční působení mezi Děčínem a Podmokly?
Když se řekne Donald Trump, většině se vybaví blyštivé mrakodrapy. Prezidentovy začátky se ale vážou k nenápadnému cihlovému domu v newyorském Queensu, kde se v roce 1946 narodil. Právě tato nemovitost je nyní znovu na prodej a její osud po Trumpově zvolení se proměnil v bizarní příběh. Dům sloužil jako muzeum, hotel, terč protestů a v jednu chvíli ho dokonce obsadila kolonie toulavých koček.
Vila ve Vraném nad Vltavou, kterou si na počátku 90. let nechal postavit tehdy nepříliš známý Petr Kellner, znovu poutá pozornost veřejnosti. Architekt Josef Pleskot dlouho netušil, kdo je tajemným klientem, pro něhož navrhoval symbol porevoluční architektury. A dnes vzpomíná na úzkou spolupráci se zesnulým nejbohatším Čechem i na paradox, proč miliardář v domě nenašel vytoužený klid.
Jedna z nejvýraznějších českých vil 90. let, kterou navrhl renomovaný architekt Josef Pleskot společně s Radkem Lampou, hledá nového majitele. Rodinné sídlo Petra Kellnera ve Vraném nad Vltavou je nyní k mání – a nabízí ojedinělou možnost vlastnit kus české architektonické historie.
Kdyby vás Marjolein Jonkerová pozvala do svého malého domku v nizozemském Olstu, nečekal by vás jen pohled do útulného interiéru o rozloze 24 metrů čtverečních. Vstoupili byste do světa, kde je každý detail promyšlený, každý centimetr má své opodstatnění — a kde méně znamená více.
V Bukurešti v pátek při výbuchu v osmipatrové budově zemřely tři osoby, píše místní server Digi24. Záchranná služba převezla do nemocnic dalších 13 zraněných včetně dvou dětí. Rumunské ministerstvo zdravotnictví informuje, že většina z nich je ve vážném stavu. Někteří obyvatelé čtvrti podle serveru informovali, že od čtvrtka cítili v sousedství plyn.
Jedno páteční ráno, které začalo radostí z očekávaných podzimních prázdnin – a skončilo smutkem celé vesnice. V říjnu 1966 se na velšský Aberfan zřítila obrovská masa uhelného odpadu a pohřbila školu plnou dětí. 144 mrtvých. Zděšená veřejnost, trauma přeživších – a královna, která přišla pozdě. Jedna z největších katastrof v dějinách Spojeného království navíc zůstala bez trestu.
Na náměstí v Kamenici nad Lipou stojí zdánlivě tuctový měšťanský dům. Šedivá fasáda s průjezdem by nezasvěceného nechala klidným – ale jen do chvíle, než se projde dovnitř. Za původními zdmi se skrývá komplexní rodinná vize: ze staré stáje se stala nová přístavba s moderními byty, zatímco historická část ožila útulnou kavárnou a jógovým studiem. A také silný příběh rodinného úsilí a vize.
Osada Baba nebyla jen ukázkou bílých kvádrů a střízlivého designu, ale také místem, kde se v ryze mužském světě funkcionalismu dokázaly prosadit ženy. Poznejte Hanu Kučerovou-Záveskou, jedinou ženu, která na Babě navrhla stavby, a Emilii Paličkovou, jejíž moderní krajka se stala výtvarným manifestem. Právě jejich příběhy přiblížily historičky umění v rámci Dne architektury.
Tam, kde dnes najdete fotbalové hřiště nebo novostavby, kdysi stály malinké nouzové domky označené zelenými cedulkami. Ačkoliv Hrdlořezské a hloubětínské kolonie už téměř zmizely z mapy, příběhy jejich obyvatel přetrvávají. A právě ty lidem předává třeba sociolog David Platil, autor knihy Zmizelá Praha, se kterým jsme vyrazili na procházku po okolí, kde kdysi našli svůj domov mnozí přistěhovalci.
„Nikdy jsem nebyla v synagoze, ale přitom mám spoustu přátel židovského původu. Jsem šťastná, že se tam konečně podívám – z úcty k nim,“ říká Jitka Vodňanská během naší procházky po pražských ulicích. Už teď je jasné, že tahle vycházka nebude jen o Praze Dana Browna, ale i o hlubších příbězích, které se ve městě a jeho ulicích skrývají.
Na úpatí Bílých Karpat, kde lesy pozvolna přecházejí v louky, vyrostlo stavení, které místu přineslo nový život. A rodinná firma Janošík tu otevřela své nové sídlo a showroom. Dům, kterému říkají Spoj, vzešel z rekonstrukce bývalé obilné haly z 50. let – a stal se ukázkou toho, jak lze průmyslovou stavbu přetvořit s respektem k místu i době.
V rozlehlé zahradě vyrostla ve Fulneku nová mateřská škola. Už na první pohled se vymyká běžným představám o tom, jak by měla taková školka vypadat: moderní architektura, respekt k přírodě i městské památkové zóně, důraz na dětské vnímání prostoru a nevšední spojení s krajinou – to vše tvoří unikátní místo, které je víc než jen školní budovou. Proto na ni děti asi jen tak nezapomenou.
Něco si člověk plánuje roky, něco přijde zcela nečekaně. Třeba koupě nemovitosti. Iveta s Jaroslavem hledali auto, ale místo něj nakonec zakoupili starou chaloupku z roku 1936. A tím odstartovali novou životní kapitolu. Dnes žijí přímo v srdci přírody společně s fotogenickým psem Hugem a společnost jim v noci dělají i jeleni, kteří se pasou ze doprovodu šumění lesa. Prostě pohádka.
Zatímco spoustu lidí řešilo nástup nového školního roku, probíhal soukromý živý vstup pro ty nejvěrnější fanoušky podcastu Vojty Žižky. A právě těm Žižka představil svůj první realitní crowdfunding, jehož cílem bylo vybrat 94 milionů korun na koupi činžáku v pražském Podolí. Co následovalo, nikdo nečekal. Během pouhých 49 hodin měl nashromážděno 100 milionů korun.
V srdci Nových Butovic má brzy vyrůst stavba, která změní panorama nejen celé čtvrti, ale i hlavního města. Mrakodrap Top Tower se stane nejvyšší budovou v Česku a odvážnou architektonickou dominantou. Praha schválila nutnou změnu územního plánu a spolu s tím i dohodu o příspěvcích. Stavba se tak výrazně přiblížila ke zdárnému konci. Finální slovo mají městští zastupitelé.
Beznadějná situace na českém realitním trhu se zřejmě jen tak nezmění. Kdo chce, ať doufá dál, ale kdo má takříkajíc pod čepicí, ať se radši místo po stísněných garsonkách za miliony porozhlédne po světovém trhu s nemovitostmi. Třeba ten japonský nabízí vše: od stavení jak z Mijazakiho filmů přes tradiční usedlosti až po apartmány s výhledem na moře. A v porovnání s Prahou za zlomek ceny.
