Čeští senioři měli loni v průměru 42,9 procenta průměrné mzdy. Ta loni činila 27.575 korun. Na Slovensku byl poměr vyšší, odpovídal 45,77 procenta průměrného výdělku. Ten dosahoval 912 eur (23.307 korun).
Výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR ukázal, že jednou z možných cest pro důchodovou reformu je zavedení takzvané zpětné hypotéky.
V programech pro nadcházející volby nenabízejí politické strany žádnou promyšlenou reformu důchodů. Penzijní systém je přitom v deficitu i v časech hospodářského růstu, nepříznivě vypadá i demografický vývoj. Návrhy českých politických stran ohledně penzijní reformy zmapoval týdeník Ekonom.
On-line rozhovor s ekonomem Jiřím Šatavou, který se na penze zaměřuje.
Důchodová komise pod vedením Martina Potůčka skončila. Její šéf v bilančním projevu pokáral politiky za přístup k penzijní reformě. Kolaps systému, před kterým varují někteří ekonomové nebo pravicoví politici, označil za mýtus.
Politika by měla být konečně upřímná a lidem říct: Doba, po kterou lidi pracují, se bude muset dále prodlužovat, jsou přesvědčeni odborníci ekonomického institutu DIW.
Věk pro odchod do penze dostane opět svůj strop, má to ale háček. Projděte si změny, které v roce 2017 přijala vláda vedená Bohuslavem Sobotkou.
Důchodový věk by v budoucnu neměl růst tak rychle jako podle současných pravidel. Poslanci sice schválili strop na úrovni 65 let, ale bude pohyblivý a očekává se, že poroste směrem nahoru. Vláda zároveň prosadila také rychlejší zvyšování důchodů, když prosadila změnu ve výpočtu valorizace. Změny nyní podepsal prezident.
Speciálně před volbami mají politici výslovně zakázáno říkat "letos chybí deset miliard korun na důchody". Naopak musí tvrdit, že situace je nadmíru výtečná, tak jako teď Sobotka.
Vláda i přes nesouhlas ministra financí schválila návrh, který doporučila takzvaná důchodová komise. Zavádí odstupňování sazeb sociálního pojištění. Rodiče, kteří vychovávají více dětí, získají slevu na pojistném, aniž by si tím snížili budoucí důchod.
Chcete vyšší výnos, který by mohl překonat rostoucí inflaci? Pak se musíte vzdát jistoty v penzijním připojištění a přestoupit do fondu, který investuje do akcií. Srovnání za dosavadní působení obou typů fondů na trhu ukazuje, že výrazně úspěšnější jsou zatím nové fondy.
Česko stále nemá penzijní reformu, která by reagovala na pravděpodobný pokles státních důchodů. K tomu podle ekonomů dojde, protože v příštích desítkách let bude výrazně více důchodců než lidí, kteří pracují a na důchody jim tak vydělávají. Proto je důležité zajistit, aby se každý zabezpečil na vlastní důchod částečně sám. Dokážete to? Rozumíte tomu, jak investovat peníze směrem k penzi? Otestujte se.
Předseda opoziční TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek navrhuje snížit DPH a zrušit takzvanou solidární daň pro lidi s nadprůměrnými příjmy. Vyšší DPH měla podle něj financovat důchodovou reformu, kterou ale současná vláda zrušila. Solidární daň zase měla být jen přechodným úsporným opatřením. Současné vládě vyčítá, že zvýšení daní v minulosti kritizovala, sazby ale nesnížila a peníze si ponechává.
Už téměř čtyři roky fungují nové fondy doplňkového penzijního spoření, které místo jistoty inzerují šanci na vyšší výnosy. Jak se jim vede a jak si mezi nimi vybrat? Detailní porovnání připravil Aleš Tůma, investiční analytik společnosti Partners.
Do konce září se lidé mohli rozhodnout, jak naloží s úsporami ve zrušeném druhém pilíři důchodového systému. Nejčastěji volili převod na účet nebo výplatu složenkou, do třetího pilíře si nechalo naspořené peníze převést 7,5 procenta účastníků. Ti, kteří se vůbec neozvali, se teď musí přihlásit u finančního úřadu.
Koalice obnoví věkový strop pro odchod do důchodu. Růst se v roce 2030 zastaví na 65 letech – alespoň dočasně. Shodla se na tom vládní koalice. Návrh sociálních demokratů podpořili lidovci a nakonec také hnutí ANO. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) byl až do minulého týdne proti, nakonec oznámil, že se vůli koaličních partnerů přizpůsobí. Změny se však projeví nejdříve za 14 let a mají být jen dočasné.
Andrej Babiš návrat stropu na růst důchodového věku odmítá, i přes to, že ho od roku 2017 slíbila koaliční smlouva současné vlády. Důchodový věk má podle současných pravidel do budoucna stále růst, takže dnes narozené děti by měly chodit do důchodu v 73 letech. Neomezený růst důchodového věku chce ministerstvo práce nahradit vlastními pravidly, která částečně vycházejí z návrhu důchodové komise.
Růst důchodového věku v Česku má dostat alespoň dočasný strop na 65 nebo 67 letech. Vláda vedená Bohuslavem Sobotkou na konci srpna projedná změnu současných pravidel prosazených v roce 2011 vládou Petra Nečase, podle nichž se důchodový věk nadále automaticky zvyšuje bez horní hranice – znamená to, že dnes narozené děti by šly do důchodu až po 72. roku života. Přestože důchodový věk zvyšují i ostatní země, s neomezeným růstem je Česko v Evropě ojedinělé, jak potvrzuje mapa porovnávající jednotlivé země EU. Zdrojem dat je Evropská komise a Finnish Centre for Pensions.
Německá centrální banka radí vládě, aby v budoucnu zvedala důchodový věk, jinak podle banky nebude moci udržet úroveň vyplácených důchodů na slíbené úrovni. Šéf sociálních demokratů a vicekancléř Sigmar Gabriel ale bankéřům do Frankfurtu vzkázal, že jejich nápad je bláznivý a vychází z jiné reality, než v jaké žijí běžní lidé. Dodejme, že za rok čekají Německo volby.
Pravidelný žebříček nejbezpečnějších důchodových systémů světa připravuje investiční společnost Natixis. Česká republika se umístila na 18. místě, což je zlepšení o dvě příčky oproti předchozímu roku.
