Českoslovenští reformní komunisté se cítili být přáteli SSSR, říká historik a někdejší dlouholetý ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma. I proto podle něj důvěřovali, že poklidné provedení reforem Sověty k invazi nepřiměje.
Československá reforma měla nadčasový smysl jako příklad toho, jak se společnost dokáže obnovit po těžké krizi.
Před padesáti lety vrcholilo v socialistickém Československu období uvolnění politických poměrů. Sice dál vládla komunistická strana a na hranicích stála železná opona - ale společnost v rámci možností začala svobodně dýchat. Československý "socialismus s lidskou tváří" ukončila vojenská invaze z 21. srpna 1968.
Autorem snímků je legendární český fotograf Vladimír Lammer, první obrazový redaktor v historii československé žurnalistiky.
Dějiny jsou složitější než projevy, které se tak pečlivě monitorují v Kremlu.
Podle českého prezidenta Miloše Zemana patřil Alexander Dubček mezi ty, kteří se v roce 1968 "podělali hrůzou".
Komiksová série Češi se věnuje českým dějinám a vznikla podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka. Devět knih kopíruje cyklus Roberta Sedláčka České století, který vysílala před třemi lety Česká televize. Několik z devíti titulů dostalo tuzemskou cenu za nejlepší komiks Muriel. "Nemá smysl předstírat, že politika je akce, kde lítá někdo s plamenometem," říká k politicko-historickému komiksu Pavel Kosatík. "Já taky umím z Gottwalda a jeho tlusté Marty udělat voly a vím, že hodně lidí pobaví, když se to udělá. Ale neuleví se mně a nevyřeší se nic," prohlásil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Podívejte se na ukázky z devítidílné komiksové série Češi, která vznikla na základě Sedláčkova a Kosatíkova televizního seriálu České století. Série je společným projektem České televize a nakladatelství Mladá fronta.
Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) chtějí přispět projektem Socialism Realised k větším znalostem evropských studentů o událostech v Československu, včetně srpna 1968. Například Dubčeka zná málokdo, ale nejde o to, znát jména, říká historička Karina Hoření.
Před osmačtyřiceti lety, 21. srpna 1968, potlačila spojenecká vojska pražské jaro. Větším traumatem než samotná intervence však pro lidi byla totální kapitulace československého vedení. "Naprostá většina obyvatelstva se za ně postavila, riskovala a oni vzdor tomu neobstáli," připomíná v rozhovoru s Aktuálně.cz Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). A dodává: Rusko je dnes opět – tak jako kdysi zaniklý Sovětský svaz – autoritativním a populistickým režimem.
Slovenský list své obvinění opírá o archivní dokumenty a svědky, kteří vypovídali v 90. letech minulého století.
Václav Havel byl před 25 lety nakonec jediným kandidátem na prezidenta. Ale v zákulisí to tak dlouho nevypadalo.
Při příležitosti komunistického "Vítězného února" proběhne několik pietních akcí
Rozhovor s historičkou Jitkou Vondrovou o bádání v ruských archív na téma srpen 1968.
Zemřela jedna z nejvýraznějších postav britské politiky 20. století
Rozhovor s historikem a autorem knihy Rozdělení Československa Janem Rychlíkem
Východoněmecké vedení dlouho udržovalo mýtus o tom, že se invaze účastnila i NDR
Před definitivním odchodem podepsal "pendrekový" zákon
Původním kandidátem Moskvy byl "reformátor" Černík
