Ta oblast má rozlohu pouhých 65 kilometrů čtverečních. Nyní se v ní odehrávají jedny z nejkrutějších bojů na Ukrajině. Ruský agresor na území o velikosti Havlíčkova Brodu vrhl dvě armády a další brigády a pluky. Jeho vojáci se mísí s Ukrajinci a všude panuje velký chaos. Jde o výběžek, který by umožnil Rusům více utáhnout smyčku kolem města Pokrovsk.
Bydlí ve Slovjansku na Donbase v paneláku, odkud odjíždí každé dva tři dny "do práce" - na pozice, kde je vždy několik dní. Hlavu si čistí jízdou na kole, už ji u toho honil nepřátelský dron. Stará se o nalezené kočky a přítele - vojáka. Má přezdívku Radouch, v civilu trávila půlku roku v Alpách, vydělávala si na výškových pracích a dodělávala si doktorát.
Případ, kdy anonym v pátek nahlásil drony na pražském letišti, policie vyšetřuje jako šíření poplašné zprávy. Právní kvalifikace se ale ještě může změnit. Policie to uvedla na síti X. Žádné drony policie nezaznamenala, kvůli výhrůžce policie večer zasahovala na letišti. Jeho provoz ale nebyl omezen.
Německá spolková policie v sobotu potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu zastavilo provoz, ale v sobotu v 07:00 jej opět obnovilo. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil agentuře DPA mluvčí letiště. Desítky letů byly ovšem zrušeny či odkloněny na jiná letiště. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících.
Policie v noci nezaznamenala na pražském letišti žádné drony, které v pátek avizovala anonymní výhrůžka. Bezpečnostní opatření na letišti pokračují, ale relevance hrozby s každou další hodinou klesá, uvedla policie na síti X. Osoba, která o blížících se dronech informovala, podle ní v noci ještě volala. Policisté po ní pátrají. Provoz na letišti zůstal neomezen.
Mnichovské letiště ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v okolí i areálu letiště. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících, kteří zůstali na letišti. Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na pátek tiskové agentury s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Letiště ráno obnovilo provoz.
Ukrajina varuje Západ, že se na jeho území chystají proniknout ruské a běloruské sabotážní a průzkumné jednotky. Ty by mohly po úspěšné infiltraci zaútočit na kritickou infrastrukturu v Polsku, přes které proudí největší část pomoci pro napadenou zemi.
Už několik desítek hodin se vyšetřovatelé Vojenské policie zabývají citlivým incidentem mezi dvěma příslušníky českých ozbrojených sil. Jak popsal deník Aktuálně.cz, pořezaný - generál Roman Hyťha - v pátek nad ránem skončil na operačním sále. Nejde o první podobnou kauzu, Vojenská policie vysoce postavené osobnosti generálního štábu či ministerstva obrany řešila už v minulosti.
V noci na pátek byl již podruhé uzavřen vzdušný prostor nad dánským letištěm u Aalborgu kvůli podezření na aktivitu neznámých bezpilotních letounů. Dánský deník Ekstra Bladet zároveň upozornil na přítomnost ruské výsadkové lodi s vypnutým sledovacím systémem v blízkosti dánských výsostných vod. Moskva ovšem již dříve jakoukoli účast na incidentech s drony popřela.
Rusové přišli s novou strategií a od léta útočí na dodávky západních zbraní, které míří k ukrajinským vojákům na frontu. Zaměřují se na hlavní železniční uzly, elektrické rozvodny, depa s lokomotivami a nádraží, na kterých čekají na spoj i civilisté.
Záhadné drony již podruhé v posledních třech dnech uzavřely nebe nad Dánskem. Úřady severské země zdůraznily, že incidenty odpovídají práci profesionálního aktéra a označily je za „hybridní hrozbu“. Podle Roberta Vacka, provozního ředitele českého výrobce dronů U&C UAS, je cílem útočníka odhalit neschopnost státu reagovat na hrozbu a vyvolat nervozitu a obavy mezi obyčejnými lidmi.
Úřady uzavřely letiště v severodánském městě Aalborg kvůli dronům v jeho vzdušném prostoru, informovala v noci na čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na policii. Výskyt bezpilotních letounů byl později hlášen i v okolí letišť ve městech Esbjerg, Sönderborg a Skrydstrup, která ale uzavřena nebyla. Kvůli přeletu dronů bylo už v pondělí večer uzavřeno letiště v hlavním městě Kodani.
Protivník zkouší reakci NATO, tvrdí o vletu ruských dronů do vzdušného prostoru Polska nebo Rumunska Robert Vacek, provozní ředitel společnosti U&C UAS, která se zabývá výrobou dronů. "Vyhodnocují reakční dobu – kam až doletí, než dojde k jeho sestřelení. To je prostě eskalace nebo příprava na nějaký konflikt."
Komisař pro obranu Andrius Kubilius svolal na pátek jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina. Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže.
Dánská policie nemá indicie, že by spolu souvisely dronové incidenty z úterní noci na letištích v Kodani a Oslu. V Kodani drony, zřejmě ovládané kýmsi s dostatečnými zkušenostmi, přiletěly z různých směrů, uvedli podle agentury Reuters v úterý ráno představitelé dánské policie.
Ruský televizní moderátor Vladimir Solovjov nevědomky poskytl veřejnosti stopy k odhalení jedné z nejutajenějších jednotek ruské armády. Během svého vysílání zveřejnil záběry, které investigativcům umožnily lokalizovat jednu ze základen ruské elitní dronové jednotky "Rubicon". Na odhalení upozornilo Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL).
Evropa se musí rychle poučit ze zkušeností Ukrajinců. Západ po nedávných vpádech ruských dronů do Polska a Rumunska riskuje, že za agresivními Rusy zaostane, varuje Ukrajina. Země je připravena vycvičit NATO v jejich sestřelování.
Po nedávném incidentu, kdy Polsko a spojenecké síly sestřelily několik ruských dronů narušujících jeho vzdušný prostor, spustil Kreml rozsáhlou propagandistickou kampaň. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov prohlásil, že „NATO je ve válce s Ruskem“, a zopakoval tak oblíbenou tezi Moskvy, že podpora Ukrajiny ze strany Západu znamená přímou účast ve válce.
