I kdyby vláda už nic dalšího neprosadila, její přínos bude větší než v případě předchozích dvou kabinetů, řekl na sobotní ideové konferenci občanských demokratů v Praze předseda strany a premiér Petr Fiala. Za priority do budoucna označil posílení české energetiky a bezpečnosti, rozvoj dopravní sítě, snížení byrokracie či reformu vzdělávání.
Součástí vládního balíčku, jenž má snížit státní dluh, bude nečekaně zavedení nulové sazby na knihy. Ve čtvrtek to oznámila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09. "Vzdělaná společnost je předpokladem pro prosperitu země, která je navíc vždy odolnější také vůči dezinformacím. Nejen proto jsme považovali za důležité takto knižní průmysl podpořit," zdůvodnila.
Jednání pěti stran vládní koalice o nezbytném snížení vysokého deficitu státního rozpočtu se dál táhnou. I když někteří koaliční politici tvrdí, že už jsou strany blízko dohodě, v mnoha názorech na to, kde uspořit a kde vzít peníze, se výrazně liší. Aktuálně.cz přináší přehled, s jakými návrhy šly jednotlivé vládní strany do jednání.
Návrh ministerstva financí na úpravu daně z přidané hodnoty nekritizuje jen opozice a část koaličních politiků, ale také členové Národní ekonomické rady vlády. Podle nich zvyšování DPH není v období krize správným krokem. Experti však připouští, že u některých položek jsou momentálně nižší daně, i když k tomu není žádný důvod.
Z reformy veřejných financí se stává gejzír více či méně absurdních nápadů. Premiér Petr Fiala by si měl kabinet srovnat, pokud chce, aby jeho ekonomické kroky ještě vůbec někdo bral vážně. A pokud chce přežít.
Nejvýraznější zdražování potravin od 90. let neustává. Obchody, potravináři a zemědělci jej odůvodňují cenami energií, krmiv i obalů. Ministr zemědělství je ale přesvědčený, že někdo v dodavatelském řetězci nehraje fér. A chce prověřit, kdo na zdražování nejvíc vydělává. Aktuálně.cz přináší srovnání toho, které zboží nejvíce zdražilo u zemědělců, zpracovatelů a prodejců.
S přední českou ekonomkou o tom, jak se stát propadá do dluhů, o neudržitelných důchodech, inflaci i o čekání na kanalizaci.
Asi tisícovka odborářů dorazila v pondělí do pražského Fóra Karlín, kde se konalo shromáždění proti chudobě. Akce, kterou vedl šéf odborů a kandidát na prezidenta Josef Středula, odstartovala laserovou show s tanečním vystoupením. Pak už Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) představila svoje požadavky na vládu. Chce zvýšení minimální mzdy, snížení DPH nebo růst sociálních dávek.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nařídil na základě vnějšího podnětu přezkoumat rozhodnutí předchozí ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), které se týkalo prominutí DPH u plynu a elektřiny za listopad a prosinec. Cílem přezkumu je zejména ověření zákonnosti toho, zda šlo objektivně o mimořádnou událost, která je ze zákona nezbytná k vydání generálního pardonu ministra financí.
Největší fastfoodový řetězec v Česku McDonald's řeší, že kvůli nárůstu objednávek jídla s sebou přichází o tržby. Na takovou objednávku se totiž vztahuje patnáctiprocentní DPH, zatímco u občerstvení na místě jde o daň ve výši jen deseti procent. Firma se tak spolu s dalšími podniky obrátila na politiky. S koncem pandemie, kdy se lidé vrací do restaurací, však věc zatím přestala aktivně řešit.
Ještě loni v září termín stagflace ekonomické laiky prakticky nezajímal. Už od října ho ale Češi začali do vyhledávače zadávat stále častěji, ukazují data Googlu. A není se čemu divit - o stagflaci, tedy spojení stagnace a inflace, totiž mluví ekonomové i bankéři kvůli prudkému zdražování víc a víc. Jenže ne vždy musí ekonomický strašák na konkrétní situaci sedět úplně přesně.
Česko by nemělo spadnout do falešného dilematu, zda pomáhat více českým, či ukrajinským obyvatelům. O stát se potřebují nyní notně opřít jak uprchlíci, tak chudší české domácnosti.
Když koncem loňského roku začaly klesat ceny pohonných hmot v Česku, někteří analytici varovali, ať se řidiči předčasně neradují. Odhadovali, že letos by ceny mohly vystoupat na historicky rekordní úroveň. To se nyní stalo. Čerpací stanice nabízí naftu a benzin za ceny nad 40 korun za litr. Vláda kvůli tomu zvažuje zastropování cen nebo snížení spotřební daně. Jaké možnosti se vlastně nabízejí?
