Rusko viní Ukrajinu z masivního ostřelování povstalecké bašty v Doněcku na východě Ukrajiny, při kterém v noci zemřeli dva civilisté a dalších 13 utrpělo zranění. Moskva mluví o neospravedlnitelné akci a porušení všech morálních norem. Podle Kyjeva jde ale o zjevnou ruskou provokaci se záměrem vyvolat paniku.
V Doněcku, hlavní baště proruských separatistů na východě Ukrajiny, zahřměl dnes večer silný výbuch, který rozbil okna v několika čtvrtích. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda. Síla výbuchu prý připomínala explozi muničního skladu na počátku loňského prosince. Výbuch, který podle separatistů způsobilo nejspíše ukrajinské ostřelování, si podle ruské agentury Interfax vyžádal dva mrtvé a 13 zraněných. Separatisté tvrdí, že ukrajinská armáda ostřeluje Doněck taktickými raketami Uragan; tento sovětský zbraňový systém představuje raketomet se šestnácti raketami ráže 220 milimetrů, z nichž každá dopravuje na cíl ve vzdálenosti až 35 kilometrů bojovou hlavici o váze až 100 kilogramů.
Do Avdějevky, vzdálené deset kilometrů od východoukrajinského Doněcka, se vrátila nejhorší doba války. V bytech mají lidé zimu a tmu, ulicemi zní střelba. Úřady zvažují evakuaci tisíců obyvatel.
Navzdory oficiálnímu příměří pokračují na východě Ukrajiny násilnosti. V bojích mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty přišlo za poslední dva dny o život 11 lidí. Boje se od neděle soustřeďují především na Avdijivku a sousední obec Piski. Z porušování příměří se vzájemně obviňují obě strany. Ukrajinský prezident Petro Porošenko chce, aby se Rusko vrátilo k jednacímu stolu. V opačném případě žádá prodloužení nebo zpřísnění protiruských sankcí. Znepokojení z aktuálního vývoje na východě Ukrajiny vyjádřilo také Německo.
Bývalá vězeňkyně v Rusku a nyní politička Nadija Savčenková v Praze představila vlastní hnutí Runa. To si založila poté, co odešla z poslanecké frakce bývalé premiérky Julije Tymošenkové. Savčenkové na Ukrajině klesla popularita kvůli ochotě jednat se separatisty o propuštění zajatců z konfliktu na Donbasu. Otázku zbývajících ukrajinských vězňů v Rusku a na separatistických územích si vzala za hlavní úkol poté, co se sama dostala na svobodu v květnu 2016.
Ve východoukrajinském Donbasu ovládaném proruskými separatisty dnes žije několik desítek Čechů a Slováků, kteří bojují za svou novou vlast – mezinárodně neuznanou Doněckou lidovou republiku. "Stačil rok nebo dva a stali se z nich až na pár výjimek modeloví a loajální občané vojenské diktatury. Je to jejich jediný společný rys, přestože jinak se vymykají černobílým hodnocením. Mnozí z nich jsou přátelští a velkomyslní, za své přesvědčení bojují stejně upřímně a s nasazením života jako jejich nepřátelé na druhé straně fronty," píše slovenský novinář Tomáš Forró v druhé části své exkluzivní reportáže z ukrajinského Donbasu.
Zprávy o Slovácích a Češích, kteří odešli bojovat na východ Ukrajiny a přidali se tam k proruským separatistům, se objevily už krátce po vypuknutí tamního konfliktu na jaře 2014. Slovenský reportér Tomáš Forró se s některými z nich spojil a začátkem letošního podzimu je navštívil. V Donbasu a okolí s nimi strávil víc než dva týdny. Snažil se dozvědět, co vedlo české a slovenské žoldnéře k rozhodnutí zabíjet ve válce, která se jich netýkala. A riskantně balancovat na hraně zákona. První díl reportáže z Donbasu.
Podle Kyjeva povstalecké jednotky zahájily mohutnou dělostřelbu jen několik kilometrů severozápadně od Debalceve. Podle separatistů s útokem začala ukrajinská armáda. Debalceve se nachází na trase mezi Doněckem a Luhanskem. Loni v únoru se u něj odehrála jedna z největší bitev donbaské války. Město nyní ovládají separatisté.
Reportér Tomáš Forró strávil víc než dva týdny se Slováky a Čechy, kteří odešli bojovat na východ Ukrajiny a přidali se k proruským separatistům. Chtěl se dozvědět, proč odešli zabíjet do války, která se jich netýkala. Také měl šanci načerpat atmosféru kdysi téměř milionového města Doněck, které dnes kvůli ukrajinskému konflitku zeje prázdnotou.
Reportér Tomáš Forró strávil víc než dva týdny se Slováky a Čechy, kteří odešli bojovat na východ Ukrajiny a přidali se k proruským separatistům. Chtěl se dozvědět, proč odešli zabíjet do války, která se jich netýkala.
Humanitární organizace Člověk v tísni přišla o akreditaci pro působení v Doněcku. Uzavřít se musela kancelář i sklady s humanitární pomocí. Všichni zahraniční spolupracovníci Člověka v tísni museli do 24 hodin opustit území mezinárodně neuznávané Doněcké lidové republiky. Člověk v tísni na východní Ukrajině nadále působí na územích pod kontrolou Kyjeva a na povstaleckých územích ovládaných z Luhansku.
Při výbuchu bomby v Doněcku zemřel jeden z velitelů proruských separatistů Arsen Pavlov, přezdívaný Motorola. Vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko z vraždy Motoroly podle agentury Interfax otevřeně obvinil ukrajinskou stranu a slíbil odplatu. Motorola se jako velitel separatistického praporu Sparta chlubil, že osobně zastřelil 15 ukrajinských vojáků, kteří upadli do zajetí.
Pouze z jedné ze tří oblastí stáhla Ukrajina a proruští separatisté své zbraně na východě území. Zatím došlo ke stažení sil z oblasti vesnice Zolote severozápadně od povstalci drženého Luhansku. Obě strany se ale podle zářijové dohody měly stáhnout i z dalších dvou míst. Konflikt na východě Ukrajiny trvá již od dubna 2014 a vyžádal více než 9600 obětí na životech. Kyjev obviňuje Rusko z podpory donbaských povstalců, Moskva to ale popírá.
Klid zbraní, vyhlášený na východě Ukrajiny počátkem září, selhává. Ukrajinská armáda podle Kyjeva ztratila za posledních 24 hodin v Donbasu tři vojáky. Prezidentský mluvčí oznámil, že separatisté použili poprvé od vyhlášení příměří těžké zbraně, když zaútočili na armádu v Luhanské oblasti. Při čtvrthodinové přestřelce byli zabiti dva ukrajinští vojáci. Podle povstalecké agentury DAN se střílí hlavně v okolí Doněcka, který drží separatisté. Kyjev z oblasti hlásí jednoho mrtvého a jednoho pohřešovaného vojáka, o ztrátách povstalců nejsou žádné zprávy. Podle mluvčího separatistů armáda u Doněcka ztratila dokonce deset mužů. Příměří vyhlášené k zahájení školního roku bylo od jara 2014 už deváté.
Navzdory mírnému uvolnění situace ve válečné zóně v Donbasu na východě Ukrajiny proruští separatisté obvinili armádu z dělostřeleckého ostřelování Doněcka, které si vyžádalo životy jednoho povstaleckého bojovníka a civilisty. Dalších pět civilistů bylo zraněno, uvedla agentura Interfax s odvoláním na povstalecké zdroje. Armádní mluvčí kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksandr Motuzjanyk naopak obvinil separatisty, že v 71 případech porušili příměří; v tuctu případů vedli palbu i z těžkých děl. Mluvčí ale dodal, že během uplynulých 24 hodin nebyl žádný příslušník vládních sil zabit. Dva vojáci byli zraněni, ale nejsou v ohrožení života.
Na východní Ukrajině se objevily plagiáty McDonald's. Zda se proti nim bude mezinárodní síť bránit právní cestou, zatím není jisté.
Podle protiextremistického paragrafu o šíření nenávisti bylo loni odsouzeno 414 lidí, v roce 2011 jich bylo jen 137. Dalších 526 Rusů skončilo za mřížemi za činy proti ústavnímu zřízení a bezpečnosti státu. Většina nových případů souvisí s šířením extremismu po internetu a na sociálních sítích. Opoziční aktivista v Čuvašsku Dmitrij Semjonov například doplatil na to, že na sociální síti přeposlal fotografii povstaleckého starosty Doněcka Pavla Gubareva v uniformě zakázané organizace ruských nacionalistů - a to Gubarev opravdu byl jejím členem.
Ukrajinka Nadija Savčenková vězněná v Rusku už vyplnila všechny dokumenty potřebné k vydání na Ukrajinu. Novinářům to v pátek v Moskvě oznámil její advokát Nikolaj Polozov. Vše už teď podle něj bude záviset na operativnosti ruských úřadů. Savčenková byla koncem března v západoruském Doněcku odsouzena k 22 letům vězení za údajnou pomoc při ostřelování zóny ve východoukrajinském Donbasu, kde se pohybovali dva ruští novináři. Oba při minometném útoku zahynuli. Pilotka a poslankyně ukrajinského parlamentu vinu odmítá a tvrdí, že byla k soudnímu líčení do Ruska unesena.
Na východ Ukrajiny se začínají vracet lidé, kteří během posledních dvou let utíkali před válečnou vřavou. Doma je kromě opuštěných polí a domů čeká i nebezpečí v podobě nášlapných min. Podle odhadů OSN je na východě země zaminovaná oblast o rozměru zhruba 30 tisíc hektarů. Od roku 2014 už usmrtily přes 2000 lidí včetně civilistů a stovky jich zranily. Ukrajinská vláda proto zahájila komplikovanou a nákladnou operaci na odminování oblasti Donbasu. Kolik nášlapných min je třeba zlikvidovat, však nikdo neví.
Srbský odstřelovač Dejan Berić, který bojuje za proruské separatisty v Doněcku, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.tv, jak unikl z ukrajinského zajetí.
