Odevzdání Doněcké a Luhanské oblastit a Krymu, omezení ukrajinské armády, nerozšiřování NATO či opětovná integrace Ruska do globální ekonomiky. Tak vypadají některé z 28 bodů mírového plánu, kterým chce Donald Trump ukončit válku na Ukrajině. Plán měli údajně vypracovat Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) končí v pátek se svým působením v Maďarsku. Stanice to uvedla na svých webových stránkách. Aktivity zastavuje na pokyn Agentury Spojených států pro globální média (USAGM), která rozhlasovou stanici s hlavní redakcí v Praze financuje. Krok americká vláda oznámila při návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě na začátku listopadu.
Federální soudkyně dnes nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa ukončit nasazení příslušníků Národní gardy ve Washingtonu, píše agentura AP. Soudkyně Jia Cobbová nicméně podle agentury Reuters pozastavila platnost svého příkazu do 11. prosince, aby administrativě umožnila odvolat se.
Britská BBC je nejslavnějším zpravodajským domem na světe a vzorem i pro česká veřejnoprávní média. Teď se ale její pověst otřásá v základech.
Tento víkend se v Jihoafrické republice koná summit skupiny velkých světových ekonomik G20, jehož se letos nezúčastní Spojené státy. Jihoafrický ministr zahraničí Ronald Lamola to ale označil za příležitost vyslat jasný signál, že svět se může posunout dál i bez USA, napsala agentura Reuters.
Neobvyklý diplomatický přešlap se odehrál na sociální síti X, kde Steve Witkoff, hlavní vyjednavač prezidenta Donalda Trumpa, omylem zveřejnil zprávu, která patrně prozradila krytí zdroje exkluzivního článku serveru Axios o novém americkém návrhu mírového řešení ruské války na Ukrajině.
Ten plán je šílený. Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat i dosud neokupovanou část Donbasu a souhlasit s redukcí své armády. Přesně to nabízí Kyjevu americký mírový plán. Jedinou nadějí Ukrajinců je nyní paradoxně Vladimir Putin, který může jako vždy hrát stylem: "Tohle mi nestačí, chci ještě víc."
Už od úterý se hovoří o novém mírovém plánu pro Ukrajinu, jako první informaci s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele přinesl server Axios. Návrh má mít údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou. Jenže Kyjev se na vzniku dokumentu nepodílel a evropští lídři jej kritizují.
Prezident Trump přivítal v úterý saúdského korunního prince bin Salmána, s nímž podepsal několik strategických obchodních dohod. S kauzou vraždy exilového novináře Džamála Chášukdžího, za níž podle tajných služeb stál právě Trumpův host, se šéf Bílého domu vyrovnal žádostí, ať ho novináři "nepřivádějí do rozpaků". Návštěvu završila okázalá večeře za účasti Elona Muska a dalších hostů.
Americký prezident Donald Trump podepsal zákon, který ministerstvu spravedlnosti USA nařizuje zveřejnit spisy k případu odsouzeného a zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V noci na čtvrtek o tom informovala agentura AP s tím, že Trump ustoupil politickému tlaku v této kauze. Návrh zákona v úterý schválily Sněmovna reprezentantů a Senát.
Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout rámcový plán z dílny USA pro ukončení války s Ruskem, na jehož základě by se Ukrajina měla mimo jiné vzdát části svého území a některých zbraní. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje.
Americké imigrační úřady deportovaly ze Spojených států nejméně padesátku Ukrajinců. Jedná se o největší deportovanou skupinu od začátku ruské agrese. Důvodem mělo být porušení amerických zákonů. Zda jde o konečný počet, zatím není jasné, média nicméně původně spekulovala až o 80 ukrajinských občanech, kterým vyhoštění hrozilo.
Administrativa Donalda Trumpa ve spolupráci s Moskvou tajně připravuje nový mírový plán pro Ukrajinu. Dokument s 28 body má kromě ukončení války řešit i bezpečnostní záruky či budoucí vztahy zemí. Evropský pohled na možnosti příměří nastínil jen několik dní předtím finský prezident Alexander Stubb.
Americký prezident Donald Trump už několik měsíců vede válku se zahraničními výrobci automobilů kvůli dovozním clům. Trh je nejistý a některé automobilky včetně Porsche nebo Land Roveru počítají výrazné ztráty. Kontroverzní vlnu tak v závěru minulého týdne vyvolal předseda představenstva Toyoty Akio Toyoda. Ten totiž na akci v japonském Fuji vypadal jako skalní Trumpův fanoušek.
Blíží se přelomové rozhodnutí? Mezinárodní olympijský výbor (MOV) vážně uvažuje o implementaci plošného zákazu účasti transgender osob v ženských sportovních kategoriích. Ke kroku má dojít před olympijskými hrami v Los Angeles 2028. Jde mimo jiné o reakci na politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho takzvanou "válku proti transgenderu ve sportu".
Sněmovna reprezentantů Spojených států v úterý drtivou většinou 427 hlasů podpořila návrh zákona, který by přinutil americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnit spisy k případu odsouzeného a zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Návrh nyní ještě musí posoudit Senát, kde je jeho osud podle amerických médií nejasný.
Americký prezident Donald Trump přivítal pondělní schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN počítající s vysláním mezinárodních sil do Pásma Gazy a s možností budoucí cesty ke vzniku palestinskému státu. Za nutný první krok na dlouhé cestě k míru ji pak podle agentury Reuters označila palestinská ministryně zahraničí Vársan Šahínová. Schválení návrhu přivítal podle agentury AFP i Izrael.
Soud v americkém státě Tennessee v pondělí zablokoval nasazení Národní gardy ve městě Memphis, kam ji po výzvě prezidenta Donalda Trumpa vyslal k boji s kriminalitou republikánský guvernér Bill Lee. Státní soud konstatoval, že na základě zákonů Tennessee může o nasazení gardistů rozhodnout jen místní parlament.
Tlak na Venezuelu v posledních týdnech stále sílí. Zatímco americký prezident Donald Trump mluví o boji proti drogovým kartelům, venezuelský diktátor Nicolás Maduro varuje před snahou svrhnout jeho režim. Pokud by se Spojené státy k takovému kroku skutečně uchýlily, znamenalo by to zásadní otřes na světovém trhu s ropou a podle deníku The Telegraph i zničení Putinova Ruska.
Styl vyjednávání současného ruského ministra zahraničí byl jedním z důvodů, proč nedošlo k summitu prezidentů USA a Ruska v Budapešti. Sergej Lavrov se podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy řídil tvrdou školou sovětského šéfa diplomacie Andreje Gromyka, které ale Američané nepodlehli.
