Dokument (filmový žánr)

Nejhorší práce v Česku? Lidé jsou pyšní, že to vydrží. Vzbouřit se nemají energii, říká Rychlíková

Nejhorší práce v Česku? Lidé jsou pyšní, že to vydrží. Vzbouřit se nemají energii, říká Rychlíková

Lidé pracující na nejhůře placených pozicích jsou hluboce rezignovaní a nemají čas a motivaci svou situaci řešit, ani nevědí, na koho se obrátit, říká Apolena Rychlíková, režisérka dokumentu Hranice práce, na kterém spolupracovala s novinářkou Sašou Uhlovou. Dodává, že nechápe, proč by například v třídírnách odpadu měli lidé pracovat v noci, kdyby je ale zaměstnavatel dostatečně zaplatil, smrad by to prý neulehčilo, ale cítili by se aspoň víc sebevědomě.

Zemřela Drahomíra Vihanová, bylo jí 87 let. Pracovala s Vláčilem i Vávrou, točila také dokumenty

Ve věku 87 let zemřela česká režisérka a scenáristka Drahomíra Vihanová. Do filmového světa vstoupila v roce 1969 snímkem Zabitá neděle, který tehdejší komunistický režim zakázal. V době normalizace se pak věnovala dokumentární tvorbě. Působila také jako pedagožka na pražské FAMU.

Láska k cizímu dítěti nejde zaplatit, pěstouni si děti neberou pro peníze, říká Špátová

Láska k cizímu dítěti nejde zaplatit, pěstouni si děti neberou pro peníze, říká Špátová

Že si pěstouni berou děti pro peníze, mě vždycky strašně rozčílí, lze si vydělat snáz, o cizí dítě se nedá pečovat pro peníze, hlavní motivací lidí je pomoct a naplnit svoje biologické touhy, říká autorka cyklu Rodiče napořád, dokumentaristka Olga Špátová. Dodává, že nebylo snadné rodiny najít, většina dětí v pěstounské péči je nějak ošetřena zákonem. V cyklu vystupuje například rodina, která vychovává osm romských dětí.

Jeďte do Varnsdorfu a zjistíte, proč volby dopadly, jak dopadly, říkají autoři filmu Nic jako dřív

Životní partneři Lukáš Kokeš a Klára Tasovská patří mezi přední české dokumentaristy. Mezinárodní pozornosti se dostalo už jejich Pevnosti o situaci v Podněstří, nyní připravili tříletý časosběr Nic jako dřív, v němž sledují čtveřici lidí z Varnsdorfu na prahu dospělosti, kteří se snaží chopit odpovědnosti a vystoupit z koloběhu těžkého života v českém pohraničí. Filmový štáb je součástí české delegace Institutu dokumentárního filmu na nejprestižnějším festivalu dokumentů v Amsterdamu.

Miloš Jakeš si skutečně myslí, že přinášel lidem dobro, říká Pavel Křemen, režisér dokumentu Milda

Jak snímek Milda režiséra Pavla Křemena dokazuje, Miloš Jakeš zůstává i tři dekády po pádu sebe i komunistického režimu kontroverzní osobnost. Filmu, který na jihlavském festivalu vyhrál cenu studentské poroty, jedni vytýkají, že je moc měkký, jiní, že je příliš vysměvačný. Všichni jsou ale dál fascinovaní osobností přesvědčeného bolševika, která skrze dokument k divákům promlouvá. "Studenti pochopili, že Jakeš ze svého přesvědčení neustoupil ani o kousek a ve filmu vystupuje jednak jako ideologický fanatik, jednak jako přívětivý soused Milda. Z této kombinace pak vyplývá podoba politického zla s lidskou tváří," říká Křemen v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Nejstarší zemědělci i sebevražední atentátníci. Termiti mě fascinuj, líčí vědec

"Termiti se dokážou rozhodnout k sebeobětování a spáchají cílenou sebevraždu tak, aby ochránili své příbuzné. Stává se to pouze v bezvýchodné situaci, kdy již není šance na vlastní přežití," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz entomolog Jan Šobotník, mezinárodně uznávaný odborník na stavbu a funkci hmyzího těla.

Česká radost pro všechny. Nejlepší dokumenty z jihlavského festivalu jdou do kin po celé republice

Reprezentativní výběr Česká radost v tuzemských kinech představí osm filmů ze soutěžních sekcí letošní Ji.hlavy. Diváci v kinech zhlédnou třeba film o Miloši Jakešovi Milda nebo brněnský snímek Robina Kvapila Všechno bude fajn. „České dokumentární filmy už dávno nevznikají jen pro televizní obrazovky. Jsou to díla, která si zaslouží velké plátno, dobrý zvuk a soustředěné diváky,“ říká ředitel jihlavského festivalu Marek Hovorka. „Chtěli jsme, aby byl výběr tematicky i formálně co nejrozmanitější. Aby oslovil co nejširší publikum,“ dodává vedoucí projektu Tereza Schwadoschová. Filmy z České radosti je zároveň možné vidět za nízký poplatek na webu Dafilms.cz.

Helena Třeštíková: Můj ideál je podat svědectví o naší době, proto musím zůstat nenápadná

Časosběrné filmy nejvýraznější české dokumentaristky Heleny Třeštíkové strhávají pozornost po celém světě, zatímco mladí čeští dokumentaristé se vůči její metodě často vymezují. “Nesleduju trendy ohledně délek záběrů ani komplexní práce s kamerou, nezačala jsem používat drony jen proto, že se dostaly do módy. Nemám ambice jako třeba Vít Klusák, který v Daliborkovi hodně pracuje s formou a obrazem. Mým záměrem zůstává vždy co nejpřesněji zaznamenat dobu,” řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz, který s ní Martin Svoboda vedl na jihlavském festivalu dokumentárních filmů. V Jihlavě se promítala i nová, třetí série jejích slavných Manželských etud.

Apolena Rychlíková přebírá cenu na Ji.hlavě za Hranice práce

Ji.hlava zná vítěze. Nejlepší dokument je Hranice práce od Apoleny Rychlíkové

Nejlepším filmem 21. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava jsou Hranice práce Apoleny Rychlíkové. Spolu s novinářkou Sašou Uhlovou natočila snímek o lidech, kteří pracují za minimální peníze v otřesných podmínkách. Cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Zeď ruského filmaře Dmitryho Bogolubova. Festival letos představil 342 snímků.

Mečiar ví o únosu Kováčova syna něco, co my ne, věřil, že je spasitelem Slovenska, říká Nvotová

Recenze: Dokument o Mečiarovi neobjevuje nic nového. Komentář autorky ale dokáže do filmu vtáhnout

Jihlavský festival dokumentárních filmů otevírá snímkem Mečiar absolventky FAMU Terezy Nvotové. V dobrém i zlém reprezentuje vše, co si dnes pod českým (a slovenským) mainstreamovým dokumentem představit. Špetku autorského narcismu, cit pro výběr atraktivního tématu a důraz na emoce. "Nvotová má schopnost namixovat výpovědi tak, aby děj odsýpal, což značí, že si spolu se střihačem Josefem Krajbichem s pořízeným materiálem vyhrála. Má také cit pro vyprávění, její cynický komentář netahá za uši a dokáže vtáhnout," píše v recenzi Martin Svoboda.

Žít s nízkým příjmem je tíživé, politici by to dávno měli vědět, říká dokumentaristka Rychlíková

Jedním z vyhlížených filmů jihlavského festivalu dokumentárních filmů je díl Českého žurnálu s podtitulem Hranice práce od Apoleny Rychlíkové. Vznikl ve spolupráci s novinářkou A2larmu Sašou Uhlovou, která si v utajení vyzkoušela některé nejhůř placené pozice v Česku a následně o nich podala zprávu v sérii psaných reportáží. Dokument Rychlíkové nadto přináší příběh samotné Uhlové. "Když Lubomír Zaorálek v DVTV řekl, že reportáže četl a byly pro něj zdrojem nových informací, divila jsem se, že se sociálnědemokratický politik o těchto věcech musí dozvědět z textu na internetu," říká dokumentaristka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Film z koncertu Major Lazar má být portrétem kubánské mládeže

Film z koncertu Major Lazar má být portrétem kubánské mládeže

Americká skupina hrající elektronickou hudbu Major Lazer na platformě Apple Music 17. listopadu zveřejní dokumentární film Give Me Future. Ten zachycuje jejich loňský historický koncert v hlavním městě Kuby. Skupina vloni na jaře uspořádala gratis vystoupení před americkým velvyslanectvím v Havaně krátce poté, co tehdejší prezident Barack Obama obnovil diplomatické styky mezi USA a Kubou. Koncertní film Major Lazer má zároveň sloužit jako portrét kubánské mládeže, avizují producenti.

Ji.hlavu zakončí dokument o francouzském prezidentovi Macronovi. Měli by ho vidět i naši kandidáti

Letošní 21. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava zakončí světová premiéra filmu Kandidát: Vzestup Emmanuela Macrona. Natočil ho dokumentarista Yann L'Héronet. Snímek popisuje přípravu kandidatury současného francouzského prezidenta. "Režisér se štábem s ním strávil osm měsíců a bezprostředním způsobem ukazují, jak kampaň vypadala a co stálo za úspěchem," řekl ředitel festivalu Marek Hovorka. Film by podle něj měli vidět všichni kandidáti na českého prezidenta. "Mohl by je v mnohém inspirovat," dodal Hovorka. Jihlavská přehlídka letos potrvá od 24. do 29. října. Zahájí ji snímek Mečiar od režisérky Terezy Nvotové.

Jako malá si Tereza Nvotová hrála na Mečiara, teď o něm natočila dokument. Film zahájí Ji.hlavu

Přesně za týden (a tři dny po volbách do Poslanecké sněmovny) začne 21. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Zahájí ho film Mečiar devětadvacetileté Terezy Nvotové, přehlídka ale slibuje i další šťavnatý materiál: snímek Milda o bývalém pohlavárovi Miloušovi Jakešovi, hojně diskutovanou Hranici práce od Apoleny Rychlíkové nebo hraný snímek o Brně Všechno bude fajn od režiséra a bývalého zastupitele Robina Kvapila. Festival podle ředitele Marka Hovorky nabídne i řadu novinek v podobě nových tematických sekcí.

Jak vypadá showbyznys? Pojďte se podívat, láká Ewa Farna na dokument o své osobě

Do kin jde v listopadu dokument Ewa Farna 10: Neznámá známá, který vznikl u příležitosti Ewina desetiletého výročí fungování na tuzemské a polské scéně. Dokument se měl původně natáčet kolem loňského narozeninového koncertu ve Foru Karlín. V tomto období se ale Farna nečekaně rozešla se svým managementem, film se tedy dotýká i této zkušenosti. „Dokumentem chci přiblížit, jak vypadá fungování ve světě showbyznysu, jaké emoce člověka doprovázejí, když stráví dospívání před zraky veřejnosti a pod tlakem médií. Chci ukázat, v čem spočívá práce zpěvačky, a co předchází tomu, než vyjdu na pódium,” říká Farna s tím, že k rozhovoru přesvědčila i oba rodiče. Film uvidí jak české, tak polské publikum.

Mečiar ví o únosu Kováčova syna něco, co my ne, věřil, že je spasitelem Slovenska, říká Nvotová

Mečiar později cítil, že ho národ odkopnul, tvrdí Tereza Nvotová, režisérka dokumentu o slovenském expremiérovi, který vstupuje do slovenských kin a v sobotu bude uveden na HBO. To, kam jsme se dnes dostali, není dobré. Abychom dnešek změnili, musíme se podívat do minulosti, vysvětluje motivaci, která ji vedla k natočení filmu.

Bývalí agenti dnes mluví, lidi přestávají mít pocit, že za normalizace dělali něco špatně, říká Drda

Bývalí agenti dnes mluví, lidi přestávají mít pocit, že za normalizace dělali něco špatně, říká Drda

Normalizace bylo pusté období opřené o strach, lidé si zvykli v režimu pracovat, báli se ztráty výhod, retro a nostalgie bohužel převládla, nastupuje takový ideologický pohled, říká scenárista Příběhů 20. století Adam Drda. Dodává, že hodně novinářů v té době psalo propagandu, jako třeba Martin Komárek nebo Mirka Spáčilová. Diví se, kolik lidí je dnes ochotných pracovat v Babišových médiích, obhajoba toho podle jeho názoru normalizační chování velmi připomíná. Normalizace prý byla nejhorší období komunismu.

Dokument o Soně Červené získal hlavní cenu na televizním festivalu Zlatá Praha

Hlavní cenu na Mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha si odnesl dokument Olgy Sommerové Červená o operní pěvkyni Soně Červené. Porota vyzdvihla fakt, že Červená je film, který mistrovsky propojuje filmové archivy o Evropě dvacátého století s emocionálním a někdy až humorným kontrastem mezi zpěvaččinou vřelostí a traumatickými situacemi, v nichž se ocitla.

Tradiční definice rodiny už neplatí. Lidé si mohou vyzkoušet více možností, říká socioložka

Ve čtvrtek měl premiéru další film české dokumentaristky Jany Počtové, s názvem Nerodič. Zabývá se v něm otázkami, kolik podob dnešní rodina může mít a jakou ji vlastně chceme. Na příkladu šesti příběhů ukazuje slasti a strasti střídavé péče, homosexuálních svazků, rodiny pospojované z vlastních a nevlastních dětí a rodičů (tzv. patchworkové) i matky samoživitelky. Socioložka z Akademie věd Romana Marková Voleníčková tvrdí, že trend různých rodinných forem ovlivnila sametová revoluce i legislativní změny. V rozhovoru pro Aktuálně.cz uvádí, že se koncept rodiny nerozpadá, ale reaguje na podmínky, které společnost dává.

Česká televize stopla film Selský rozum o Andreji Babišovi. Odvysílá ho až po volbách

Dokumentární film Selský rozum o předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi uvidí diváci na obrazovkách České televize až po volbách, pravděpodobně v listopadu. Kvůli snímku se ČT dostala do sporu se Stranou zelených, která chtěla Selský rozum promítat v předvolební kampani. Veškeré kopie filmu, které je možné vidět na internetu, jsou podle generálního ředitele ČT Petra Dvořáka ilegální.