divočina

Foto: Knihou roku LN jsou šumavští samotáři od Aleše Palána. Podívejte se, jak žijí

Vítězem tradiční ankety Lidových novin o Knihu roku se letos stal publicista Aleš Palán s publikací "Raději zešílet v divočině" (nakladatelství Prostor, 2018). Několik měsíců navštěvoval s fotografem Janem Šibíkem šumavské poustevníky, kteří žijí uprostřed divočiny mimo oficiální osady či cesty. V primitivních podmínkách, často bez elektřiny a vody. Jsou však svobodní a volní, nestresují je hypotéky, starají se především o své přežití. Aktuálně.cz snímky z výpravy dokumentující život poustevníků na Šumavě přineslo letos v březnu, nyní si je můžete prohlédnout znovu.

V šumavské divočině žijí poustevníci. Bez elektřiny i vody, pro stát neexistují, říká publicista

"Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte," praví se v anotaci knihy Raději zešílet v divočině: Setkání s šumavskými samotáři. Autor Aleš Palán upozorňuje, že před jejich životními pravdami je někdy těžké obhájit si názor, že náš život v "systému" je ten správný. "Když jsem se vracel z rozhovorů z šumavské divočiny, vždy jsem si musel položit otázku, proč se vlastně vracím a zda má smysl se snažit o práci, peníze a vztahy," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Test: Jak správně dřepět? Je dobré si hvízdat? Skauting slaví 110 let. Znáte rady jeho otce?

Před 110 lety Robert Baden-Powell uspořádal 1. srpna na ostrově Brownsea první skautský tábor na světě. Dnes je díky němu skautek a skautů ve světě 50 milionů. V roce 1907 si Baden-Powell vybral 20 chlapců z různých sociálních vrstev a připravil pro ně tábor do té doby nezvyklý. Po úspěchu prvního tábora vychází jeho kniha Scouting for Boys, která pomohla rozšířit skauting do téměř všech zemí světa. Vybrali jsme pro vás některé spíše kuriózní rady z knihy. Jak obstojíte v jejich plnění?

Stavební zákon: Občan ať drží hubu a krok. Spolky v Česku zápasí se státem

Dusba spolků, občanské společnosti je riskantní omyl, vede k pasivitě většiny, která pak umí tak leda poslouchat povely vůdců.

Čech se na Aljašku dostal jako student. Dnes tam přednáší a postavil nejtěsnější dům na světě

V zálivu Bristol Bay v jižní části Aljašky se na necelých sto kilometrech čtverečních rozléhá město Dillingham, do kterého se dá dostat letadlem nebo v létě lodí. Jedním z 2500 obyvatel je také Čech Tomáš Maršík. Odborník na ekologii a udržitelnou energii se do Aljašky zamiloval jako student. Dnes zde učí na místní univerzitě, jeho dům je zapsán u World Record Academy (Akademie světových rekordů) a svoji dceru pojmenoval Denali podle nejvyšší hory severoamerického kontinentu. Aktuálně.cz vyprávěl o životě uprostřed divoké přírody i setkání s bývalým americkým prezidentem Barackem Obamou.

Zeman se ve sněmovně opřel do aktivistů. Šumavu ničí zelení fanatici, řekl poslancům

Zeman myslí jako komunistický tankista Zbytek. Odmítá šumavskou divočinu, uráží zelené

Doufejme, že nevyhrají projekty plukovníka a jeho politika, ale vize zeleně myslících občanů, kteří se chtějí uskrovnit a udělat místo přírodě.

Česko špatně pečuje o Národní park Šumava, komerčních projektů je moc

Světový kongres Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) přijal rezoluci, v níž vyzval Českou republiku k nápravě péče o Národní park Šumava. Informoval o tom profesor Pavel Kindlmann, který se kongresu na Havajských ostrovech účastní. Kongres IUCN v rezoluci vyzval ke konkrétním krokům, které je třeba udělat, aby Šumava mohla zůstat národním parkem i podle mezinárodních kritérií.

Foto: Co dokáže příroda? Přesvědčte se, jak se bez člověka vypořádala s katastrofami na Šumavě

Vichřice, kůrovec, blokáda, dřevorubci. Jen některé z "katastrof", které potkaly Národní park Šumava za krátkou dobu jeho existence. Podívejte se sami, jak se s nimi příroda vypořádala tam, kde jí do toho nezasahovali lidé.

Po 70 letech v divočině se střetla s civilizací. Utíkala před Stalinem, teď musí do nemocnice

Ruska prožila celý svůj život v sibiřské divočině, kam utekla její rodina před náboženskou perzekucí Sovětského svazu. Vyrůstala v usedlosti na úpatí hor a znala jen svou rodinu a okolní lesy. Rodiče ani sourozenci se nikdy nedozvěděli například o tom, že probíhala druhá světová válka a nedonesly se jim ani zprávy o politické situaci v Rusku. Přestože se o ni v posledních letech začala zajímat média, neměla potřebu změnit způsob života ani tehdy, kdy zůstala v divočině úplně sama. Teď ale začala mít zdravotní problémy, které ji donutily vyhledat lékařskou pomoc. V současné době leží v sibiřské nemocnici, odkud se hodlá vrátit zpět na samotu.