Tento týden uplynulo dvacet let od smrti hudebníka a zakládajícího člena kapely The Plastic People of the Universe Milana "Mejly" Hlavsy. Aktuálně.cz připravilo galerii unikátních snímků, které zachycují úryvky ze života této významné osobnosti českého undergroundu a disentu.
Navzdory své plachosti patří Ladislav Heryán mezi nejpopulárnější české kněze. Sympatie si získává liberálními názory, občanskou angažovaností i zálibou v rockové hudbě. Přesto říká, že nechce nikoho na křesťanství obracet. Ve vánočním rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, proč podle něj Česko není zemí ateistů a že víra nestojí jen na několika svátečních dnech, ale formuje se celý život.
Okresní soud v Trutnově ve čtvrtek povolil obnovu řízení s disidentem Pavlem Wonkou, které se týkalo údajného neoprávněného vniknutí do bytu tchyně. Trutnovský soud jej za to v roce 1981 odsoudil. O obnovu řízení usiluje Jiří Wonka, který se roky snaží očistit bratrovo jméno. Pavel Wonka je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.
V době, kdy se ve světě strhávaly sochy politiků, vstupil do českých kin film o Václavu Havlovi. Drama nazvané jednoduše Havel však nejznámějšímu československému disidentovi a prvnímu polistopadovému prezidentovi žádný mramorově neživotný pomník nestaví ani ho neboří. Česká televize ho zvolila pro připomínku výročí srpnové okupace.
Se spisovatelkou a jednou z mluvčích Charty 77 Zdenou Tominovou, která v neděli zemřela ve věku 79 let, hovořil historik Adam Hradilek o životě v normalizačním Československu s policií za dveřmi, „mluvčování“, ztrátě vlasti a ochotě „do toho jít“. Rozhovor vyšel roku 2011 v revue Paměť a dějiny, kterou vydává Ústav pro studium totalitních režimů.
Po publicistické knize nazvané 100 x TGM se Pavel Kosatík stejným způsobem rozhodl zpracovat osobnost Václava Havla. Vybral stovku výroků, nad nimiž se zamýšlí. Nutná stručnost úvah je však tentokrát spíš na škodu. Každý máme svého Havla – a ten Kosatíkův je plný krásných paradoxů.
Cyril Höschl byl tak sprostý, že donášel na svoje přátele. Ti lidé mu v zoufalství svěřili svoje problémy, nechápu, jak to mohl udělat, říká režisérka a někdejší disidentka Monika Le Fay na adresu známého psychiatra. Ten na žádost o rozhovor nereagoval. Je legitimní se o tom bavit, Höschl je veřejně činný člověk. I já jsem ve 20 letech věděla, že si s StB nesmím zahrávat, vyhrožovali mi, dodává.
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Je třeba přemýšlet o hodnověrnosti jednotlivých informací, jimiž jsme zavaleni," říká katolický biskup a bývalý disident Václav Malý (*1950).
Týdeník Respekt si v pondělí večer v pražské Lucerně připomíná 30 let od svého založení. Současný šéfredaktor Erik Tabery se v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz ohlédl za třemi dekádami historie tohoto média.
Příběh chartistů Chnápkových je jen těžko uvěřitelný. Ukazuje, že některých koutů Česka se revoluce v listopadu 1989 a návrat demokracie nijak nedotkly a vše zůstalo takřka při starém - komunističtí vládci, soudci i úředníci jsou stále na svých místech a rodina Chnápkova s nimi řeší problémy doteď.
Policejní brutalita při výsleších nakonec Vladimíra Hučína přiměla k ještě většímu "tlaku na pilu": Výbušninami vyhazoval do povětří vitríny KSČ, Lidových milicí či Svazu Československo-sovětského přátelství. V novém seriálu Tváře vzdoru ´89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.
Moskva se v úterý rozloučila s ruskou obhájkyní lidských práv Ljudmilou Alexejevovou, která v sobotu zemřela ve věku 91 let. Rozloučit se přišli nejen někdejší kolegové z disentu a z hnutí na obranu lidských práv, ale i prezident Vladimir Putin, předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin či opoziční politik Alexej Navalnyj, pokládaný za Putinova hlavního oponenta.
Francouzský prezident François Mitterrand posnídal v roce 1988 na francouzském velvyslanectví s představiteli československého disentu v čele s Václavem Havlem.
V roce 1979 byli oba rodiče půl roku ve vězení, snažili jsme se fungovat dál, hodně lidí se přihlásilo a nabízelo pomoc. Učitelky se ptaly, jestli nám nemají přijít třeba uvařit, vzpomíná syn disidentů Dany a Jiřího Němcových Ondřej na dobu po Chartě 77, kdy se jejich byt stal centrem undergroundu a disentu. Žili prý docela normální život. Lidé údajně často z výslechů chodili rovnou k nim domů, naprosto rozklepaní, někteří na sebe i řekli, že je donutili to podepsat. Na to prý Dana Němcová reagovala tak, že by se měli stáhnout, aby nemohli být vydíratelní a nebezpeční pro ostatní signatáře Charty.
Karel Srp odvedl v Jazzové sekci spoustu práce, byla platformou pro mnoho lidí, co nechtěli vstoupit do disentu a undergroundu, ale za cenu toho pravděpodobného závazku, říká fotograf Ondřej Němec, syn disidentů Dany a Jiřího Němcových. Dodává, že pokud má člověk takový škraloup, nemá v etické komisi co dělat.
S Danielem Kroupou o tom, jak se angažovat v post-faktuálním světě, nedostatku demokratů a Marxových zajatcích.
Ruské hackery využívá Kreml k mnoha účelům, ať už je to špionáž nebo narušování životně důležité infrastruktury. Jde taky o skvělou metodu získávání informací i relativně snadný způsob, jak šířit dezinformace. Oblíbenou taktikou Moskvy je tvrzení, že oponenti Kremlu jsou sexuálně úchylné osoby a pedofilové. První část reportáže deníku The New York Times.
Václav Havel chybí Česku víc než světu. Nepřál by si to tak, chtěl totiž, aby lidé přemýšleli vlastním mozkem a v nové době ho už nepotřebovali, říká bývalý disident, politik a spolupracovník Václava Havla Jan Ruml. Havla podle něj dnes lidé viní za svá nenaplněná očekávání, že to tu není jako ve Švýcarsku. Za jeho negativní vnímání ale prý můžou i Václav Klaus a Miloš Zeman, kteří jsou úplným opakem toho, o co se snažil. Ruml tvrdí, že Havel se po příchodu na Hrad choval jako král a nerespektoval parlament. Osobně ale prý ručil za všechno, co udělal. A v lidech vyvolával frustraci z toho, že nejsou jako on.
Redaktorka Aktuálně.cz vzpomíná na osobní setkání a na jednu povedenou, i když neplánovanou bakalářskou práci.
Dana Vargová převzala Cenu Paměti národa, kterou každoročně uděluje organizace Post Bellum mapující výpovědi svědků zlomových okamžiků českých dějin.
