Česko patří k nejhorším zemím v Evropské unii z hlediska dostupnosti internetu či úrovně elektronického provozu úřadů. Vyplývá to ze studie, která hodnotí digitální kvalitu života v 85 zemích světa a která Česko zařadila na 32. místo. Většina předních míst žebříčku patří evropským zemím, vede jej Dánsko před Švédskem a Kanadou.
Papírově i elektronicky budou Češi na jaře příštího roku opět vyplňovat dotazníky Sčítání lidu. Povinné údaje budou oproti sčítání před deseti lety zúženy téměř na polovinu, jednodušší bude i možnost vyplnit ho on-line. Statistici totiž z větší části zahrnou data od státu, využijí také rozšiřující se digitalizaci. Odhadují, že elektronickou verzi sčítání si vybere 60 procent lidí.
Stát vynaložil na přístup k elektronickým službám veřejné správy přibližně 300 milionů korun, využívá ho ale jen minimum lidí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole peněz, které ministerstvo vnitra vynaložilo v letech 2012 až 2019. Elektronickou identifikaci si nechalo u občanských průkazů aktivovat 13 procent uživatelů, do Portálu občana se přihlásilo půl procenta lidí.
Vývoj automobilu se mění. Dosavadní převaha strojařiny ustupuje rostoucímu významu digitálních funkcí. Očekává se, že 90 % inovací ve vozidlech bude právě v elektronice a softwaru. Na to jsou potřeba zkušení lidé ze zcela nových oborů, kterých se tragicky nedostává. Někteří výrobci sázejí na partnerství s IT firmami, Volkswagen volí komunitní tvorbu.
V on-line prostředí se neumí nebo nemůže pohybovat relativně velká část lidí světa. Příčinou je mnohde špatný přístup k internetu, finanční nedostupnost techniky i nedostatek dovedností. Ovlivňuje to však nejen schopnost lidí prosadit se na trhu práce, ale v konečném důsledku třeba i volební výsledky. Příchod pandemie tak dle studie technologické firmy Cisco podtrhl zrod nové sociální propasti.
Základní školu Lužec nad Vltavou vede 56letá ředitelka Pavla Kopeluková. Jelikož je ale strojní inženýrkou a učila programování na inovativní pražské průmyslovce, jde v moderních výukových trendech s dobou. Lépe řečeno ji tak trochu předbíhá. Pro technologie si navíc dokázala získat i starší učitele, kteří se novinek zpočátku obávali. Koronavirová epidemie navíc posunula jejich školu ještě dál.
Na Základní škole Boženy Němcové v Litoměřicích je ředitelem již čtvrt století. S digitalizací výuky tam začali pět let před koronavirovou epidemií, takže on-line režim pro ně nepředstavoval velký problém. Pro ředitele Václava Hanče ostatně není nic problém. Jde podle něj jen o to, obklopit se dobrým týmem.
Smíchovská střední průmyslová škola v Praze si svou digitální revoluci prožila již před deseti lety. Nyní pomáhá se zaváděním výuky na dálku a on-line nástrojů i jiným školám, které k urychlené digitalizaci donutila koronavirová epidemie a nucené uzavření tříd.
Projekt SYPO Národního pedagogického institutu ČR zahájil v půlce března sérii vzdělávacích videí pro učitele. V nich je seznamuje s možnostmi on-line výuky a komunikace. Webináře pro libovolný počet účastníků jsou zdarma a jejich součástí je možnost konzultací s lektorem. Před epidemií Covid-19 měli pedagogové o školení k digitalizaci výuky jen vlažný zájem, nyní akce mají tisíce účastníků.
Když procházíte Smíchovskou střední průmyslovou školou, připadáte si jako v budoucnosti. Budova je z roku 1901, ale zdobné římsy a vysoké klenuté stropy skrývají uvnitř asi nejmodernější a nejpokrokovější českou průmyslovou školu. Jsou tu natolik napřed, že zdejší středoškolští studenti nyní budou radit školám po celé republice, jak si poradit s výukou na dálku v době koronavirové pandemie.
Náhlé koronavirové opatření jen zvýraznilo, jak propastné rozdíly v některých ohledech mezi školami panují. Zatímco některé okamžitě najely na on-line výuku přes Google Classroom či Microsoft Teams, jinde jen učitelé poslali rodičům či dětem e-mail: Pročíst učebnici str. 38-46, přepsat do sešitu str. 42. I tito učitelé ale zjišťují, že s tím dlouho nevystačí. A tak díky koronaviru studují novinky.
Do školních tříd se dostává stále více moderních technologií, mnozí odborníci na vzdělávání volají po větší digitalizaci výuky. Dítě je podle nich motivovanější a zapojenější, když se vzdělávání odehrává v prostředí, které je mu blízké. Zároveň se tak má připravovat na budoucnost, kde ho budou počítače provázet na každém kroku. Existují ale i hlasy, které před nástupem těchto technologií varují.
Žáci už dnes nemusí mít žádné papírové učebnice nebo sešity, na vše stačí jeden program se sdílenými prezentacemi učitelů a vpisovanými poznámkami dětí. Vše si stáhnou a učí se pak v klidu doma nebo třeba při cestě vlakem. V tomto virtuálním prostředí se mohou odehrávat i písemky či úkoly. Na částečnou e-výuku přechází stále více českých škol.
Mají tu skvěle vybavené počítačové učebny, ale i řemeslné dílny. Místo tu má i klasická tužka a papír. Zásadně neprobírají teorii odtrženou od praxe. V britském Readingu věří, že každý bude brzy pracovat v technologické firmě. Technologie totiž budou všude. Deník Aktuálně.cz nahlédl do školy, z níž vycházejí pro moderní dobu tolik potřební vynálezci a inovátoři. Jen dívek je mezi nimi stále málo.
Počet platebních terminálů je v Česku pod evropským průměrem. Změnit to chce projekt zaměřený na drobné podnikatele.
Společnosti vládnou digitální technologie a jejich používání se bude dále rozšiřovat. Technologie už ve školách sice často jsou, ale nemá je kdo obsluhovat. Učitelé totiž v digitálních kompetencích mnohdy zaostávají za svými žáky. Na pedagogických fakultách se nic takového neučili a dalšího vzdělávání v této oblasti se trochu obávají - mají strach, že selžou a žáky stejně nedohoní.
Zhruba o 400 000 pracovních míst přijde do roku 2030 Česko kvůli digitalizaci, robotizaci a sdílené ekonomice. V zemi ovšem vzniknou i nová místa, jejich struktura však bude odlišná.
Lidé v Česku zřejmě získají právo řešit úřední věci se státem elektronicky. Papírová forma ale zůstane zachována, hlavně kvůli seniorům. Po občanech by měly státní úřady požadovat nezbytné údaje pouze jednou. Chybějící data by si měly zjistit z registrů. Změnu má přinést zákon o právu občanů na digitální služby, který téměř jednomyslně schválila sněmovna. Nyní předlohu posoudí Senát.
