Děti se do školy vrací v pondělí. Výdaje, které za ně rodiče utratí, se mohou vyšplhat do tisíců. Obchodní řetězce v Česku nyní zlevnily téměř 60 procent školních pomůcek. Průměrná sleva činí 16 procent. Nejdráž vyjde školní taška, vyplývá z analýzy slevových letáků. Oproti loňsku se celková cena sledovaných položek navzdory inflaci zvýšila pouze o 50 korun na 2434 korun.
Učí se střílet a spí na betonových podlahách bez polštářů. Dvanáctiletý Nikita Stetsenko a jeho spolužák Artěm Zarhyok z ukrajinské Charkovské oblasti poskytli novinářům ojedinělá svědectví. Několik měsíců strávili v ruském táboře, který slouží k politické převýchově ukrajinských dětí. "V hodinách jsme se učili, jak si například obléknout neprůstřelnou vestu," líčí jeden z chlapců.
Příslušníci kmene Kichwa žili ve východní části Ekvádoru kolem řeky Napa odpradávna v souladu s přírodou. Poslední roky však jejich komunity ničí těžařské společnosti, a proto jich čím dál více odchází do měst. To má dopad i na jejich děti, které zapomínají svou rodnou řeč i kulturu. Agustin Allpa Grefa chce společně se svou českou ženou Michaelou tento vývoj zvrátit.
Léto bylo v době první republiky i za komunismu obdobím plození dětí. Češky tak v minulosti otěhotněly mnohem častěji mezi červnem a srpnem než v jiných měsících v roce. Ukazují to data Českého statistického úřadu. Počínaje novým tisíciletím je nejvíce dětí počato v říjnu. Vliv má větší plánování dětí i antikoncepce.
Vojenský výcvik se zbraní v ruce – tak vypadají "letní tábory" v ruském stylu. Institut pro studium války (ISW) upozornil, že ruské úřady pokračují v deportaci dětí a teenagerů z okupovaných ukrajinských území. Dospívající chlapce v ruském polním výcvikovém táboře "V Army" v Kostromské oblasti v Rusku má ukazovat i propagandistické video zveřejněné ruskými novináři.
Desetina ukrajinských uprchlíků neví, jestli jejich děti nastoupí po prázdninách do školy. Ukázal to nejnovější průzkum odborníků, kteří rodiny usazené v Česku sledují už od loňska. Tentokrát se společnost PAQ Research a Sociologický ústav Akademie věd zaměřily právě na vzdělávání. Spoluautorka Martina Kavanová pro Aktuálně.cz popsala, jaké problémy české školy v nadcházejícím roce čekají.
"Začátek strašlivé budoucnosti." Německá reklamní kampaň využívá deepfake video, aby varovala rodiče před sdílením fotografií a videí svých dětí na sociálních sítích. Reklama se díky temnému varování stala virálním hitem na sociálních sítích.
Ovocné bonbony v barevných obalech, které se po rozžvýkání lepí na zuby. Cukrovinky Maoam se v Česku prodávají pod reklamním sloganem "šibalsky ovocné žvýkací bonbony". A až do roku 2002 šibalské doopravdy byly. Řada lidí tehdy upozornila na jejich nevhodné obaly. Ty měly zobrazovat ovoce, které se oddává sexuálním hrátkám. Podívejte se na nový retropořad Zpátečka.
Po roce 2011 nechtěli Norové ani vyslovit jméno Anderse Breivika. Jako kdyby zlo existovalo kdesi mimo nás. „Já ale trvám na tom, že zlo vždy pácháme my lidé,“ říká norská novinářka Åsne Seierstad, která svou knihu o tamním masovém vrahovi představila tento měsíc na festivalu Měsíc autorského čtení.
"Na naší zahradě přistála raketa. Výbuch rozbil okna," říká ukrajinský sirotek Denis, který byl společně se sourozenci Janou a Hannou evakuován z rodné vesnice do Kyjeva. Při evakuaci využili speciálně vyrobené neprůstřelné vesty, které mají ochránit děti ve věku od 4 do 14 let.
Tábořiště jsou posekaná, stany postavené a stožáry vztyčené. Děti tak po roce mohou opět vyrazit na letní tábory. Nejčastěji zamíří na Vysočinu, do Jihočeského a Středočeského kraje. Jejich rodiče vyjde pobyt dítěte na nekomerčním táboře zhruba na necelé tři stokoruny denně.
Nadané děti se ve společnosti většinou setkávají s nepochopením. Spolek Dítě badatel je proto propojuje se stejně přemýšlivými dětmi. Na společných výletech důkladně studují různá témata, socializují se a zjišťují, že vždy nemusí být nejchytřejší ve skupině. Reportér Aktuálně.cz byl u toho, když se malí badatelé vydali do světa ornitologie.
Zpověď dětských filmových herců – to je dokument HBO Děti showbyznysu, který popisuje, jak bylo pro tehdejší děti těžké začlenit se do filmového průmyslu v Hollywoodu. Je to dokument, nad kterým se člověk trochu pohorší, trochu dojme, hodnotí filmový kritik Kamil Fila v archivním pořadu Aktuálně.cz (Za)biják Kamila Fily.
Čtveřici domorodých dětí z Kolumbie, jejichž osud sledoval celý svět, v pátek nalezli záchranáři. Postupně se objevují první informace o tom, jakým způsobem mohly přežít 40 dní v drsných podmínkách amazonské džungle - včetně toho, jaká potravina je pravděpodobně udržela naživu nebo jak dlouho po havárii ještě žila jejich matka.
Barbora Poláková už dávno není jen zpívající herečka. V hudebním světě je posledních osm let víc doma než v divadelním a časy, kdy před mikrofonem propadala trémě, má za sebou. Právě vydala novou desku ON/OFF, na které opět přirozeně balancuje mezi humorem a vážností. V rozhovoru popisuje, proč natáčení videoklipů škodí jejímu zdraví i jak ji zmeškaný let jejího expřítele přivedl ke psaní textů.
Vyrůstala jako jedináček v neúplné rodině a s matkou nikdy neměla vřelý vztah. Možná i proto vždycky toužila mít hodně dětí. Momentálně jich sedmadvacetiletá Martina vychovává hned pět a neodkládat rodičovství na později považuje ze nejlepší rozhodnutí v životě. V podcastu Co z tebe bude?! prozrazuje, jestli se nebála, že s manželem tolik potomků neuživí, i jestli na mateřské nezatoužila po změně.
Na jihu Kolumbie se po 40 dnech našly čtyři děti - sourozenci, kteří se po pádu malého letadla ztratili v amazonské džungli. Oznámil to kolumbijský prezident Gustavo Petro. Děti ve věku jeden, čtyři, devět a 13 let zachránila armáda nedaleko místa nehody, napsala agentura Reuters. Čtveřice dorazila v sobotu do hlavního města Bogoty, kde se jí věnovali lékaři.
Na sociálních sítích se objevilo video, na kterém sedmiletí chlapci pokřikují na ukrajinskou dívku: "Ukrajina je ku*va, Rusko je lepší." Na závěr videa jí jeden z kluků plivne do obličeje. Škola incident vyřešila tak, že si rodiče dětí vše vyříkali a chlapci se omluvili. Na iniciativu Hlas Ukrajiny, která video na internetu rozšířila, se ale teď obracejí i další ukrajinští rodiče.
Před dvaceti lety musel Marian Dancso opustit práci, kterou si zamiloval. Jako námořník se na nákladních lodích několik let plavil po Labi a Severním moři. „Sloužil jsem na tankerech, které převážely chemikálie, benzin, naftu. Hodně času jsem trávil i v Hamburku či Antverpách, než se mi stal při požáru na palubě vážný úraz,“ vzpomíná jednačtyřicetiletý muž.
