


Daily Stormer jako Der Stürmer. Žádní frustrovaní bílí muži, ale praví američtí neonacisté
National Socialist Movement má ve znaku americkou vlajku s hákovým křížem a členové organizace na své srazy standardně chodí v uniformách SA.



National Socialist Movement má ve znaku americkou vlajku s hákovým křížem a členové organizace na své srazy standardně chodí v uniformách SA.



Nejméně tři lidé zemřeli a dalších 35 utrpělo zranění poté, co do protirasistické demonstrace ve městě Charlottesville v americké Virginii najel neznámý útočník s osobním vozem. Informovala o tom agentura AP. Ve městě došlo ke střetům mezi ultrapravicovými extremisty a jejich odpůrci. Virginia vyhlásila mimořádný stav, prezident Donald Trump násilnosti odsoudil.



Armáda, která tvoří hlavní oporu režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a částečně se podílí na vládě v zemi, se po částech tříští. Maduro má sice neochvějnou podporu u armádních generálů, kteří svou loajalitu vyměnili za moc, beztrestnost a privilegia, vzpoura ovšem probíhá u řadových vojáků, kteří musí demonstrace potlačovat. Jejich rodiny totiž trápí stejné problémy jako protestující - chybí jim především jídlo a léky.



Prezidentské volby v Keni se ani letos neobešly bez nepokojů. Napjatá atmosféra, která provázela hlasování, vyústila během sčítání hlasů v pouliční střety. Do ulic vyšli voliči opozičního lídra Raila Odingy, který podle průběžných výsledků ztrácí na stávajícího prezidenta Uhuru Kenyatta. V hlavním městě Nairobi musela pořádková policie použít slzný plyn, v ulicích hoří barikády a pneumatiky. Oprávnění volit mělo přes 19 milionů Keňanů a účast byla podle pozorovatelů vysoká. Volební komise má týden na vyhlášení výsledků. Po uplynutí této doby se tedy bude vědět, zda se bude konat druhé kolo.



Jeden z kritiků ruského prezidenta Vladimira Putina opustil vězení. Opoziční politik Sergej Udalcov tam strávil 4,5 roku za organizování demonstrací v Moskvě v roce 2012. Tehdy se podílel na masových protestech proti znovuzvolení Putina prezidentem. Podle soudu byl prý zaplacen gruzínským politikem Givim Targamadzem.



Venezuelský Nejvyšší soud poslal do vězení dalšího starostu kvůli protivládním protestům, které od dubna zmítají zemí. Informoval o tom v úterý deník El Nacional. Starosta města Chacao Ramón Muchacho dostal trest 15 měsíců vězení za to, že nezabránil barikádám na ulicích při demonstracích. Starosta Chacaa, které je součástí metropolitní oblasti Caracasu, byl souzen v nepřítomnosti. Jeho advokáti ho omluvili ze zdravotních důvodů. Úřady nicméně na Muchacha vydaly zatykač. Kvůli letošním protivládním protestům už bylo ve Venezuele postaveno před soud několik starostů, někteří z nich uprchli ze země nebo se skrývají ve své vlasti.



López byl zadržen poté, co vyzýval k demonstracím proti autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi v souvislosti s široce kritizovanou volbou Ústavodárného shromáždění. Tím porušil podmínky domácího vězení, tvrdil nejvyšší soud nakloněný socialistické hlavě státu. Tajná služba disidenta odvedla z jeho domu do vojenské věznice v úterý. Stalo se tak dva dny po kontroverzních volbách do Ústavodárného shromáždění, které opozice ani svět neuznává.



Několik set žen v sobotu v Ankaře demonstrovalo za právo nosit na sobě, co chtějí. Reagovaly tak na několik útoků na ženy z posledních týdnů za jejich údajně nevhodné oblečení. Pochod prošel tureckým hlavním městem pod dohledem tureckých bezpečnostních složek, uvedla agentura AFP. "Jsme tady pro naši budoucnost, pro naše děti. Od teď nás budete vídat v ulicích stále víc," řekla jedna z demonstrantek. Ženy všech generací, některé se zahalenými vlasy, jiné v tílku, nesly hesla "Nepleťte se mi do mého oblečení". Podobný protest se konal minulý týden v Istanbulu a Izmiru. Jeho podnětem byl incident v istanbulském parku, z něhož ochranka vypověděla ženu kvůli tomu, že je "nevhodně oblečená".



Venezuelské Ústavodárné shromáždění, které vzniklo z nedávných kontroverzních voleb, odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou. Ta to ale odmítla úřad opustit a své dovolání označila za převrat. Odvolání Ortegové následovalo poté, co bezpečnostní složky v sobotu obklíčily její sídlo. Ortegová je jednou z hlavních odpůrkyň režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Kritizuje zejména právě Ústavodárné shromáždění, které bylo podle ní zvoleno podvodně.



Bývalého starostu Caracasu zadržela tajná služba v úterý v noci, kdy ho v pyžamu odvezla na neznámé místo. V pátek se opoziční lídr vrátil zpět do domácího vězení. Informovala o tom jeho manželka na sociální síti Twitter. Podle venezuelských médií bylo propuštění bývalého starosty metropole Caracasu překvapivé vzhledem k tomu, že riziko protirežimních protestů v zemi nepominulo.



Chilští poslanci povolili ve třech výjimečných případech umělé přerušení těhotenství. Do té doby v zemi dosud platil absolutní zákaz interrupcí. Nyní návrh čeká na to, až jej potvrdí prezidentka Michelle Bacheletová, která změnu sama iniciovala. Podle nového zákona by interrupce měla přestat být trestná ve třech případech - pokud bude ohrožen život ženy, jestliže plod nebude mít naději na přežití, anebo pokud těhotenství vzniklo ze znásilnění.



Proti venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi existuje v zemi silná opozice. Jedním z jejích nejvýraznějších hlasů je momentálně generální prokurátorka Luisa Ortegová. Ta Madura označuje za diktátora a hovoří o "státním terorismu". Ortegová patří mezi obdivovatele Madurova mentora, Huga Cháveze. Ten by podle ní Madurovu představu Venezuely nikdy nechtěl. V jihoamerické zemi nyní pokračují demonstrace. Ty zesílily o víkendu, kdy se volilo do Ústavodárného shromáždění. Ředitel firmy, která poskytla technologii k počítání hlasů, ve středu připustil, že hlasování bylo částečně pozměněné.



Venezuelská tajná služba odvedla během úterní noci Leopolda Lópeze a Antonia Ledezmu, dva přední opoziční vůdce a kritiky prezidenta Nicoláse Madura. Oba muži byli převezeni na neznámé místo. López byl předloni odsouzen ke 13 letům vězení a Ledezma je již třetím rokem vězněn bez soudu za údajnou snahu o svržení prezidenta. Oba muži byli ze zdravotních důvodů v domácím vězení. Americký prezident Donald Trump v prohlášení uvedl, že jeho venezuelský protějšek Nicolás Maduro je v očích USA osobně odpovědný za jejich zdraví a bezpečnost. K zadržení došlo dva dny po kontroverzních volbách Ústavodárného shromáždění, kvůli jehož ustavení chystá opozice velké protesty.



Podle volební komise přišlo k nedělním volbám do Ústavodárného shromáždění 41,53 procenta voličů a až osm milionů se vyslovilo pro to, aby se v rukách socialistického prezidenta Nicoláse Madura koncentrovala téměř veškerá moc. Opozice a experti naproti tomu soudí, že svůj hlas odevzdaly jen dva až tři miliony lidí. Opozice volby označila za nedemokratickou snahu o upevnění režimu prezidenta Madura a vyzvala k demonstracím proti ustavení nového Ústavodárného shromáždění. Při střetech mezi demonstranty a policií v den voleb zemřelo 10 lidí.



Venezuelský ministr vnitra Néstor Reverol vyhlásil zákaz jakýchkoli demonstrací. V pátek do ulic Caracasu vyšla jenom hrtska lidí, v minulých měsících to přitom byly statisíce. Maduro v ulicích metropole rozmístil vojáky a policisty, aby odstranili barikády a chránili nedělní hlasování. Vznik Ústavodárného shromáždění má podle režimu ukončit mocenský boj v opozicí kontrolovaném Národním shromáždění, jemuž Maduro dává za vinu neustále se zhoršující venezuelskou politickou, ekonomickou a sociální krizi.



Venezuelský prezident Nicolás Maduro svolal na neděli volby do ústavodárného shromáždění, které by mělo vypracovat novou ústavu. Ta mu pomůže upevnit moc v zemi. Opozice ale hlasování bojkotuje a už několik měsíců svolává demonstrace. Velké protesty se dají očekávat i po zákazu demonstrací, který vyhlásila venezuelská vláda skrze ministra vnitra Néstora Reverola. Maduro podle opozice postupně zavádí diktaturu. Shromáždění může hned po hlasování nahradit venezuelský parlament, který od podzimu 2015 ovládá demokraticky zvolená opozice.



Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že vetuje návrhy zákonů o nejvyšším soudu a o nejvyšší radě soudnictví. Vyslyšel tak žádosti opozice i demonstrantů, kteří v minulých dnech vyšli kvůli reformě do polských ulic. "Návrhy zákonů musí být upraveny tak, aby byly přijatelné pro každého,” vysvětlil své rozhodnutí Duda. Podle agentury Reuters jde o nečekaný krok, Duda byl dříve členem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).



V bouřlivé atmosféře velkých protestů schválil v noci na sobotu polský senát spornou soudní reformu. Pro to, aby zákon, který kritizuje opozice i Evropská komise vstoupil v platnost, stačí už jen podpis prezidenta Andrzeje Dudy. Novelu připravila vládnoucí strana Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského, opozice i demonstrující varují, že jejím přijetím v Polsku zmizí poslední zbytky právního státu. Tisíce lidí ve Varšavě v ulicích skandovali: "Zrádci, zrádci, zrádci!" Podívejte se na bouřlivou polskou noc obrazem.



Také horní komora polského parlamentu Senát přijala spornou reformu nejvyššího soudu, kvůli které Polsko čelí mezinárodní kritice, že otupuje principy právního státu v zemi. Aby zákon vstoupil v platnost, musí jej ještě podepsat polský prezident Andrzej Duda. Ve varšavských ulicích skandují davy: Zrádci, zrádci, zrádci!



Při potyčkách během generální stávky ve Venezuele přišli o život nejméně dva mladíci. Policie podle obranců lidských práv zatkla více než 170 lidí. Venezuelská opozice ve čtvrtek zahájila čtyřiadvacetihodinovou celostátní stávku proti vládě prezidenta Nicoláse Madura a jejímu záměru zbavit se parlamentu, který má od loňského ledna pod kontrolou opozice. Násilnosti, provázející demonstrace proti Madurovi, si během čtyř měsíců vyžádaly už 99 životů.