Pandemie covidu-19 znamenala psychickou zátěž pro celou populaci, u učitelů se ale potíže projevují ve větší míře, upozorňuje jeden z autorů výzkumu PAQ Research a Kalibro Daniel Prokop. "V průběhu pandemie se středně těžké příznaky úzkostí a depresí projevily až u 19 procent Čechů, u učitelů je to až 38 procent," uvádí sociolog. Už před pandemií přitom více než polovina trpěla syndromem vyhoření.
U bohatších obyvatel se objevuje pocit, že je ekologové obviňují, chtějí jim něco vzít, ale nic jim za to nedávají. Někteří tíhnou k jakémusi new konzervatismu, který je antiekologický, eko-uvažování je považováno za nebezpečný „progresivismus“.
Země bývalého východního bloku zvládly pandemii covidu-19 podle počtu mrtvých na milion obyvatel nejhůře na světě. V první desítce zemí s nejvíce úmrtími je Česko, Maďarsko nebo Slovensko. Podle sociologa Daniela Prokopa za tím mohou stát sociální aspekty typické pro země východní Evropy. "Myslím si, že jsme hodně podcenili, na kolik je epidemie problém společenský," říká Prokop pro Aktuálně.cz.
Těsně předtím, než budou poslanci řešit reformu exekucí, která může rozbít byznys velkých vymahačů, vydala agentura STEM/MARK průzkum veřejného mínění. Plyne z něj, že Češi takovou reformu odmítají. Průzkum platila Česká asociace věřitelů. Část expertů upozorňuje, že výsledky průzkumu ovlivnily návodné otázky. Jeho vydání před sněmovním jednáním označuje za nátlakové i profesní organizace SIMAR.
Vláda zvažuje omezení pohybu či zavření škol. Ve hře naopak není uzavření velkých podniků. Odborníci upozorňují, že uzavření země by bylo nákladné, mohlo by vyjít minimálně na čtyři miliardy denně. Podle vědců by však mohlo přispět k tomu, aby se v dubnu mohly vrátit všechny děti do škol nebo aby se mohly otevřít obchody.
Výrazné omezení volného pohybu nebo zavření většiny obchodů a služeb. Vláda ve středu zásadně zpřísnila protiepidemická opatření, protože při těch dosavadních se lidé střetávali více, než je pro potlačení šíření nákazy potřebné. Data ukazují, že největší prostor pro snížení rizikového setkávání je ve firmách.
Obavy lidí až v poslední době stouply k dubnovým číslům. Podzim se liší tím, že za obavami zaostávají dobrovolná opatření a omezování kontaktů, říká sociolog Daniel Prokop, který se podílí na výzkumu Život během pandemie. Lidé, kteří by nejraději nechali koronavirus projít společností, podceňují rozsah problému a nedokážou si představit exponenciální růst. Nevyužitou šancí je home office, dodává.
Se sociologem Danielem Prokopem o bezstarostnosti, za niž teď platíme, o možnostech, které jsme nechali ležet ladem, a o našich slepých skvrnách.
Když ve své nedávno vydané knize Slepé skvrny sociolog Daniel Prokop odsuzuje metafory jako mor politiky, má do jisté míry pravdu: spousta přirovnání klame. Název Slepé skvrny vyjadřuje, že veřejná diskuse v Česku se vyhýbá tématům, vůči nimž jako bychom byli slepí – tak, jako lidské oko nevnímá část zorného pole.
Tým sociologa Daniela Prokopa sledoval dopad koronavirové krize na české domácnosti a to, jak na nečekané problémy reagují. Půlce domácností klesl příjem a 28 procent dotazovaných se obává o ztrátu práce, zejména v segmentu obchodu a služeb. Šestina lidí již má problém splácet své pravidelné výdaje, a dokonce zvažuje půjčku či prodej majetku. Podívejte se na výsledky průzkumu podrobněji.
Ne, toto není text o koronaviru. Je o problému, který nám zadělává na chroničtější problémy než nemoc, jež momentálně ovládla mysli většiny lidí. Jak neveselá budoucnost nás může čekat, připomněl na sklonku minulého týdne evropský report o stavu Česka.
Nestačí jen vykřikovat „vyhrajeme“, když má strana poloviční či třetinové preference oproti ANO. Jako ideální se jeví spojení návodu expředsedy Senátu Petra Pitharta a sociologa Daniela Prokopa.
Politikům chybí odvaha, neodhodlali jsme se ke změně zdanění, jsme extrémně zaměření na práci, nedaníme majetek a nesnižujeme nerovnosti, říká sociolog Daniel Prokop, který vydal knihu Slepé skvrny. Vzdělání je hodně závislé na tom, kde se narodíte, ve školství chybí ročně 40 miliard, ztrácíme talenty. V Česku je 140 škol, kde je většina Romů, i v Praze je segregovaných škol pět, upozorňuje.
Neduhů ve školství napočítáme moc. Nejhorší je fakt, že nebudujeme školství pro budoucnost, mnohem spíš nás udržuje v minulosti. Český vzdělávací systém neodstraňuje sociální rozdíly, pomáhá je prohlubovat.
Nedostatek peněz a učitelů, ale také nedotažená inkluze, segregace dětí na školách nebo výrazné regionální rozdíly jsou podle sociologa Daniela Prokopa hlavními důvody zaostávání českého školství. "Jiné evropské země dokážou pomocí školky a školy úspěšně stírat sociální rozdíly mezi dětmi, my je naopak prohlubujeme," varuje v rozhovoru pro projekt Chytré Česko.
Český premiér není žádný lumen, doma to vidíme bolestně a plasticky, ale zdaleka ne ve všem selhává a rozhodně se snaží pro Česko něco dělat.
Nejsme evropským epicentrem běsnění džihádistů, ale kvůli své poloze a lhostejnosti ke krajině, v níž žijeme, jsme se stali evropským epicentrem sucha.
Babiše kauza jeho syna neoslabila, naopak posílila, ztratil část voličů, ale nabral nové mezi voliči levice, kteří cítí, že je Babiš napadán médii. Voliči levice ho mají rádi, ČSSD a KSČM tratí na jeho kauzách nejvíc. Pro Andreje Babiše je hodně důležité dobře působit na dvou komerčních televizích, hnutí ANO je stranou voličů nad 65 let, říká sociolog Daniel Prokop. Babiš si přivlastňuje úspěchy ČSSD jako obědy zdarma a rostou mu preference mezi seniory. ODS se podle něj nyní opět stává stranou pro lidi s vyššími příjmy.
Měnovou unii podle průzkumu Evropského parlamentu podporuje sedmdesát sedm procent obyvatel eurozóny, což je nejvíc od začátku měření. Tuzemská bilance je opačná - tři čtvrtiny občanů Česka jsou proti euru. Příčiny českého odporu popisuje v rozhovoru sociolog Daniel Prokop.
Hnutí ANO se etablovalo mezi voliči, kterým na trestním stíhání nezáleží a zajímají se víc o efektivitu vládnutí. ČSSD dnes nemá skupinu voličů, ve které by měla podporu víc než 10 procent. Například mezi nízkopříjmovými voliči má momentálně větší podporu Andrej Babiš a Tomio Okamura, říká sociolog ze společnosti Median Daniel Prokop k výsledkům dat, která Median o voličích politických strana nasbíral mezi lety 2014 až 2018. Dodává, že byla od zbytku stran chyba z voleb udělat referendum o Andreji Babišovi.
