"Dneska je téměř každý vysokoškolák. To za mých časů nebylo," posteskl si mimo jiné Andrej Babiš v projevu k odborářům, když si stěžoval na nedostatek řemeslníků. Na volebním sjezdu byl poté znovu vybrán Josef Středula předsedou. Odbory požadují mimo jiné zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně a zvýšení minimální mzdy z 12 200 korun na 13 700 korun.
Podle odborů je s přijetím eura vhodné počkat kvůli pokračujícímu přibližování české životní úrovně zemím EU. Odbory očekávají, že kurz koruny bude posilovat.
Zaměstnavatelé zastoupení Hospodářskou komorou s dalším výrazným zvýšením nesouhlasí, požadují místo toho snížení odvodů.
České ekonomice se daří a lidem díky tomu stoupají i mzdy. Bez tlaku odborů by to však podniky v tak velké míře nedělaly, je přesvědčen šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Lidé musí být odvážní a bojovat o růst mezd sami. "Chytat hada cizíma ruka" podle Středuly, který byl hostem pátečního on-line rozhovoru Aktuálně.cz, nefunguje.
V budově, která vznikla za první republiky jako Všeobecný penzijní ústav, využívají odbory pouhých asi 20 procent kancelářské plochy.
Nové odborové organizace vznikly například v Amazonu, Karlovarských minerálních vodách nebo řetězcích H&M, Marks & Spencer či Uni Hobby.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula moderoval ze čtyřstranného pódia manifestační mítink odborářů. V hale Areny Sparty se sešlo zhruba na patnáct set odborářů, aby si poslechli, že chtějí zvýšit mzdy o osm až deset procent. Podívejte se, jak sjezd vypadal.
S financováním penzí by měly víc než dosud pomoci firmy, říkají odbory. Jejich plán by ale zvedl už tak vysoké zdanění práce v Česku.
V zemích, kde není centrálně stanovená mzda, mají menší nezaměstnanost, veškeré zásahy státu na trhu práce situaci zhoršují, říká expert pro ekonomiku a finance ODS Jan Skopeček. Sníženy by ale měly být daňové odvody. Podle bývalého předsedy ČMKOS Jaroslava Zavadila nemá minimální mzda na nezaměstnanost vliv, snížení odvodů by podle něj nejvíce zaplatili nízkopříjmoví zaměstnanci.
Odbory v úterý vyzvali vládu, aby neprosazovala novelu se snížením sociálních odvodů rodičů dvou a více dětí. Podle návrhu by sazby mohly klesnout podle počtu potomků z nynějších 6,5 procenta na nulu. Podle místopředsedy odborové centrály Víta Samka změnu ale odmítají odbory i zaměstnavatelé. Ministerstvo práce si naopak slibuje větší porodnost. Snížení sazby má podle autorů "ocenit zásluhy" rodičů na výchově dalších plátců odvodů.
Odbory chystají na polovinu září velké shromáždění kvůli růstu mezd, které se podle odborářského předáka Středuly "uskuteční v kontextu voleb do Poslanecké sněmovny". Akce, která se má konat 14. září, je součástí odborářské kampaně Konec levné práce.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka se sešel s vedením odborů kvůli českým mzdám, které zůstávají za průměrem Evropské unie. Cestu k nápravě vidí ve zvyšování minimální mzdy, tlaku na růst průměrné mzdy a zvyšování platů státním zaměstnancům.
Intenzita kvality práce je mnohdy větší u nás než v mateřských společnostech koncernů, vytváříme stejnou hodnotu, přinášíme obrovský zisk, rozdíl mezi cenou práce u nás a v zahraničí se promítne logicky ve větším zisku firmy, z toho pohledu je nespokojenost zaměstnanců s nedoceněním jejich práce velmi oprávněná, říká odborář a předseda ČMKOS Josef Středula a dodává, že problémem jsou i případy lidí, kteří pracují a jsou pod hranicí chudoby. Premiér Sobotka údajně dělá dobře, když jako v případu Ahold vyjednává o mzdách českých zaměstnanců.
Dlouhodobá nemocenská by se měla zvýšit. Shodli se na tom zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Z jednání tripartity vzešly dva návrhy, které teď projedná vládní koalice. Navýšení chce premiér prosadit ještě do konce jejich funkčního období.
Dlouhodobě nemocní zaměstnanci se možná dočkají vyšších dávek nemocenské. O možných dvou variantách růstu bude tripartita jednat v pondělí. První z nich hovoří o růstu ve dvou krocích, a to nejdříve po třicátém a následně šedesátém dni nemoci. Druhá počítá se změnou až po 60 dnech, ovšem částka nárůstu bude vyšší. V závislosti na výběru formy by tak stát v příštím roce vydal až o 2,8 miliardy více.
Pod heslem Konec levné práce se dnes odboráři znovu sešli na „manifestačním mítinku“. Podle Středuly je růst reálných mezd nezbytný pro lepší výkonnost naší ekonomiky.
Ministerstvo životního prostředí plánuje zvýšit poplatek za odběr podzemních vod do roku 2022 na trojnásobek. Chce postupně sjednotit výši poplatků za odběr podzemní a povrchové vody – ta je teď dražší než vzácnější podzemní. Podle odborářů by novela zákona zvýšila poplatky pro pětičlennou rodinu až o 1700 korun ročně. Chtějí proto chystaný zákon změnit. S návrhem nesouhlasí ani ČSSD.
Odborářská centrála po roce opět svolává zástupce zaměstnanců do jedné z pražských sportovních hal. Ekonomika roste, firmy by proto měly lidem přidat výrazněji, tvrdí. Mezi další aktuální témata patří také růst minimální mzdy a změny v zákoníku práce.
O návrhu má jednat tripartita 25. července. Premiér Bohuslav Sobotka již dříve oznámil, že ministerstvo práce připravuje návrh zvýšení minimální mzdy ze současných 9900 na 11 000 korun. Podle zaměstnavatelů je reálné zvýšení o 600 nebo 700 korun.
Přispívat na internet, telefon nebo elektřinu budou muset firmy jen těm lidem, kteří pracují z domova trvale. Kromě zaměstnavatelů vyhovuje toto pravidlo i odborářům. Podrobnější pravidla jsou součástí návrhu novely zákoníku práce, kterým se nyní bude zabývat vláda.
