Ministr školství Vladimír Balaš schválil zadání, podle kterého se změní výuka na základních školách. Teď je řada na expertech Národního pedagogického institutu, aby připravili jeho přesnou podobu. Zadání ale dostali o půl roku později, než bylo původně v plánu. Zmizel nápad rozdělit učivo na jádrové a rozvíjející. Žáci místo toho dostanou víc prostoru věnovat se tomu, co jim jde a co je baví.
Jedním z nejdůležitějších úkolů nového ministra školství bude dokončení revize rámcového vzdělávacího programu. Reforma počítá mimo jiné s rozdělením učiva na základní a rozvíjející. "Jádrový obsah budou muset zvládnout všichni, zároveň budou školy žákům povinně nabízet rozvíjející vzdělávací obsah," vysvětluje ředitel odboru základního vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství Michal Černý.
Připravuje se změna výuky na základních školách. Revize takzvaného rámcového vzdělávacího programu má přinést zmenšení objemu učiva, jeho rozdělení na základní a rozvíjející či pravidelné testování znalostí žáků. Proč je potřeba měnit výuku a co dalšího revize přinese? Na dotazy čtenářů Aktuálně.cz odpovídal analytik společnosti EDUin Jan Zeman.
Žáci na základních školách by se znovu mohli povinně učit jen jeden cizí jazyk a druhý jen v případě, že by chtěli. Ministerstvo školství tuto změnu navrhuje, aby ulehčilo dětem, které druhý jazyk nezvládají, stresuje je, a navíc zdržují spolužáky, kteří jsou nadanější. Učitelská sdružení by tento krok uvítala, učitelé jazyků se však zcela neshodnou.
Téměř čtyři tisíce připomínek přišly k navrženým změnám výuky na základních školách, takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu. Odborníci se zatím neshodují například na navrženém rozdělení učiva na dvě úrovně - jádrovou a rozvíjející. Ani na tom, zda je potřeba znalosti dětí ve vybraných ročnících testovat. Podle nového dokumentu mají školy začít povinně učit od září 2025.
Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.
Cyril Brom vede Laboratoř pokročilého multimediálního vzdělávání na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Zkoumá zde vliv moderních technologií na výuku. Ověřil si například to, že skvělá grafika a zábavný obsah nemusí nutně vést k lepším výsledkům. Důležité jsou hlavně kvalitní učitel a kvalitní obsah.
Klimatické změny, moderní technologie, polarizace společnosti, relativizace hodnot. Vyznat se ve světě bude bez kritického myšlení stále obtížnější. Kdo nedokáže správně analyzovat kvanta informací dostupných jedním kliknutím, neuspěje. V tom je možná nejpalčivější problém českého vzdělávání. Školy musí přestat učit postaru, aby mohly do praxe posílat absolventy schopné řešit mezioborové úkoly.
