Mladá žena stojí uprostřed potemnělého bytu. Je lehce po jedné hodině ráno a v okně za jejími zády se kdesi na obzoru náhle objeví jasný záblesk světla. Nenápadný, skoro krásný. Přitom jde o sílu, s jakou se lidstvo na této planetě dosud nepotýkalo.
Velký lesní požár vypukl v třicetikilometrové ochranné zóně okolo odstavené jaderné elektrárny Černobyl na severu Ukrajiny. Ukrajinské úřady žádné zvýšení radioaktivity nezaznamenaly. Premiér Volodymyr Hrojsman uklidňoval obyvatelstvo, že není důvod se znepokojovat. S plameny podle agentury Interfax bojuje 126 hasičů s 29 kusy techniky, včetně dvou letadel a vrtulníku. Požár podle ministerstva ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů zuří na ploše deseti hektarů v zóně, zřízené po explozi čtvrtého reaktoru v roce 1986, představující nejhorší jadernou havárii na světě. Z okolí se museli vystěhovat lidé, ochranná zóna je nadále oficiálně neobývaná.
Před 32 lety, 26. dubna 1986 v 01:23 místního času, explodoval čtvrtý blok jaderné elektrárny v Černobylu na severu Ukrajiny. Šlo o největší jadernou katastrofu na světě. Údaje o počtu obětí se liší, pohybují se od jednotek tisíc až po téměř 170 tisíc mrtvých. Kolem místa tragédie vznikla třicetikilometrová neobyvatelná zóna, v níž však stále žije několik stovek lidí. Agentura Reuters nyní přinesla sérii fotografií, které vznikly většinou uvnitř třetího reaktoru.
Výtvarnice Kateřina Šedá, která letos získala ocenění Architekt roku, se vydala vlakem z Prahy do Drážďan. V rámci společného projektu s Národní galerií a s čertem, Mikulášem a andělem po ruce zkusila cestující ponouknout k upřímné komunikaci nejen s blízkými, ale i s úplně cizími lidmi. "Když v pět odpoledne skřípou brzdy, aby vlak zastavil v cílové destinaci, domlouvají se někteří účastníci zájezdu, že si společně dopřejí něco horkého na drážďanských trzích," píše v reportáži Tomáš Maca, který cestu s Kateřinou Šedou absolvoval.
Raisa Karnijenková žije na území zamořeném radioaktivním spadem po havárii jaderné elektrárny Černobyl. Běloruska sbírá a prodává lidem houby, které najde v místních lesích.
V černobylské zóně nesmíte kouřit, sedat si do trávy ani se něčeho dotýkat, někteří lidé tam ale jezdí vyloženě ničit a brát si věci domů, říká tamní jediná česká průvodkyně Kateřina Vršanská. Pro ní je radioaktivní zóna dechberoucím místem, které člověk nekazí. Ale i ji ochranka několikrát zadržela. Dodává, že Ukrajina by byla ráda, kdyby nic takového neexistovalo, pro Ukrajinu je to prý stigma, stalo se to za dob SSSR, po rozdělení na to Ukrajinci zůstali sami. Běžná návštěva elektrárny prý nebezpečná není, dávka záření za dva dny v Černobylu odpovídá rentgenu zubu.
V zóně havarované jaderné elektrárny v Černobylu začaly přípravy ke stavbě železniční tratě, která poslouží pro odvoz jaderného odpadu. Stavba by měla být dokončena v dubnu roku 2018. Nová trať povede mezi dosluhující tratí Vylča-Janiv a centrálním úložištěm jaderného paliva, které se v současnosti staví v ochranné černobylské zóně. Ukrajina se tak snaží ušetřit za zpracování vyhořelého jaderného paliva. Podle Enerhoatomu, státního podniku provozující ukrajinské jaderné elektrárny, utratí nyní stát 200 milionů dolarů (asi pět miliard Kč) ročně za služby ruské firmy Rosatom, která jaderný odpad na Ukrajině zpracovává. Po havárii v roce 1986 je možný vstup lidí do zóny pouze na povolení.
Za výbuch v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011 může energetická firma Tepco a japonská vláda. Za viníky je označil tamní soud. Někteří lidé, kteří museli tehdy kvůli jaderné havárii opustit své domovy, žádali u soudu odškodnění za psychickou újmu. Kompenzaci škod japonské soudy přiznávaly obětem již dříve, nikdy ale neoznačily viníky. Výbuch ve Fukušimě následoval po silné vlně tsunami, která si vyžádala více než 15 000 obětí.
Bizonům u Černobylu se překvapivě daří dobře, přestože se pohybují v zóně radioaktivního spadu u bývalé jaderné elektrárny. Dlouhodobé účinky radiace na populaci těchto savců zatím nejsou prozkoumané. Ale na první pohled se zdá, že zvířata jsou zdravá a plná sil.
Maso ulovených divokých prasat ze Šumavy obsahovalo radioaktivní izotop Cesium 137. Jde o dědictví po havárii černobylské jaderné elektrárny.
Nová kovová kopule v odstavené jaderné elektrárně v Černobylu zakryla havarovaný čtvrtý reaktor. Nový sarkofág by měl vydržet 100 let a měl by zabezpečit, že do atmosféry nebudou unikat radioaktivní látky ze starého sarkofágu z roku 1986. Kritici ale tvrdí, že konstrukce neřeší problém zbytků radioaktivního paliva v původním úkrytu. To tam mezitím reaguje a nikdo neví, v jakém je stavu.
Havarovaný blok jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu v úterý kolem poledne zakryje nový bezpečnostní sarkofág. Místo největší katastrofy v dějinách jaderné energetiky má zabezpečit na dalších 100 let. Obyvatel okolí černobylské jaderné elektrárny jako by se ale netýkal. "Zlé jazyky tvrdí, že nový sarkofág problém neřeší, jen ho zakryje," řekl Aktuálně.cz český fotograf Václav Vašků, který do okolí Černobylu jezdí pravidelně.
Ukrajinští inženýři začali zakrývat zničený reaktor černobylské jaderné elektrárny 31 000 tun vážícím ocelovým krytem. Pod ním se schová reaktor i bortící se betonový sarkofág, vybudovaný krátce po černobylském neštěstí v roce 1986. Ukrajinská redakce Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda získala exkluzivní přístup k místům uvnitř kontaminované bývalé jaderné elektrárny.
Vietnamci žijící v Česku v pátek odpoledne demonstrovali proti čínské politice. Vadí jim militarizace Jihočínského moře a jeho znečištění, které údajně způsobila ocelárna Formosa pronajímající si část vietnamského území. Tvrdí, že kvůli znečištění umírají mořské ryby a ptáci. Lidem pak konzumace otrávených ryb způsobuje zdravotní potíže.
Kolem Černobylu vznikla zakázaná zóna, kam se dlouho nedostal nikdo nepovolaný. Podívejte se na videa, která letos pořídil fotograf Václav Vašků.
Ruský prezident Vladimir Putin při příležitosti 30. výročí katastrofy v Černobylu ocenil odvahu a obětavost sovětských záchranářů při likvidaci exploze v jaderné elektrárně. "Mnozí z nich obětovali vlastní životy pro záchranu ostatních," napsal prezident v prohlášení. Na množství obětí havárie z dubna 1986 se odborníci dodnes neshodují. Bezprostředně po explozi reaktoru zahynulo několik desítek lidí. Celkové počty obětí se pohybují od jednotek tisíc až po 125 000 mrtvých. Ukrajinská agentura Unian dokonce uvedla, že zahynulo 167 653 lidí, z nich 2929 osob se bezprostředně účastnilo likvidace následků.
Třicet let po černobylské jaderné katastrofě už v Bělorusku v oblastech nejvíce postižených radioaktivním spadem žije jen velmi málo lidí. Četné vesnice byly po katastrofě evakuovány a dnes jsou z velké části prázdné. V Krasnapolském okresu na východě země zůstává přesto několik odvážlivců, a někteří se sem dokonce přistěhovali.
Pod budovanou konstrukci, která má zakrýt havarovaný černobylský reaktor a původní sarkofág, by se vešla socha Svobody. Nový kryt se montuje v radioaktivně zamořeném uzavřeném pásmu, později bude muset urazit vzdálenost 250 metrů. Čtvrý blok jaderné elektrárny Černobyl bude brzy zahalen do nového hávu. Před několika dny odstartovala složitá operace přeusunu nového krytu o váze 36 000 tun nad havarovaný energoblok, jehož exploze v roce 1986 vyvolala největší katastrofu v dějinách jaderné energetiky. Kryt Úkryt-2 (v ukrajinštině Arka) Nový bezpečný confinement
Následky havárie jaderné elektrárny v Černobylu před 30 lety o sobě nadále dávají vědět v sousedním Bělorusku. Prodává a zpracovává se tam mléko, ve kterém radioaktivní látky desetinásobně překračují množství, jež místní normy považují za přípustné. Firma Milkavita odmítla jako "nemožné" uznat, že zpracovává radioaktivní mléko, a tvrdila, že její vlastní testy prokazují, že stopy radioaktivních izotopů v dodávkách jsou hluboko pod normou.
Černobyl je jedinou havárií, kdy výbuch nastal přímo v reaktoru. Ve Fukušimě zůstaly před pěti lety reaktory nedotčené, tsunami porušila pouze chladicí systémy reaktorů. Ve Three Miles se v roce 1979 jeden reaktor částečně roztavil. V Rudém lese, krátce po výbuchu reaktoru extrémně zamořené oblasti, dnes žijí zvířata.
