Rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetiku zasáhly i infrastrukturu klíčovou pro jadernou bezpečnost. Černobylská elektrárna přišla o veškeré externí napájení, výpadky se dotkly také přenosových vedení k dalším jaderným zdrojům. Situaci zhoršují silné mrazy a hrozba dalších úderů, Ukrajina žádá naléhavou pomoc v energetice i protivzdušné obraně.
Černé houby rostoucí v troskách černobylského reaktoru. Bakterie schopné během několika hodin znovu poskládat roztříštěnou DNA. A mikroskopičtí „medvídci“, kteří přežívají i kosmické záření. Příběhy organismů, jež obstály tváří v tvář jaderným katastrofám, odhalují, jak funguje evoluce v extrému - a otevírají dveře k biotechnologiím, které by před desetiletími zněly jako science fiction.
V místě, kam se ani po letech od rozsáhlé jaderné havárie nevrátili lidé, se daří organismu, který jako by vzdoroval samotné logice života. V troskách černobylského reaktoru roste nenápadná černá houba Cladosporium sphaerospermum, která podle vědců nejenže snáší extrémní dávky ionizujícího záření, ale možná jej dokonce dokáže využívat jako zdroj energie.
Málokdy oznamuje prezident Zelenskyj jmenovitě oběti ruského bombardování ukrajinských měst. Tentokrát ale udělal výjimku. Při náletu na Kyjev zahynula Natálie Choděmčuková - 73letá vdova po inženýru Valeriji Choděmčukovi. Jeho jméno zná snad každý Ukrajinec, Choděmčuk byl totiž první obětí jaderné havárie v Černobylu.
Bylo sobotní poledne 10. července 1976, když se nad severoitalským městem Seveso zvedl bílý mrak z továrny ICMESA. Nikdo tehdy netušil, že obsahuje vysoce toxický dioxin – jed, který v následujících dnech spálí zeleň, zabije zvířata a poznamená stovky lidí. Z klidného léta se stala jedna z nejhorších chemických katastrof v dějinách Evropy.
Na místě jedné z největších katastrof 20. století se objevila nová záhada. Poprvé od jaderné havárie v roce 1986 byli v zakázané zóně Černobylu spatřeni psi se silně modře zbarvenou srstí.
V září 1957 došlo v přísně utajovaném komplexu Majak k mohutné explozi nádrže s radioaktivním odpadem. Nešlo o havárii reaktoru, ale o chemický výbuch, který zamořil tisíce kilometrů čtverečních. Třetí nejhorší jaderná katastrofa v dějinách přitom zůstala desítky let mimo pozornost světa. Sověti mlčeli. CIA také. Téměř tři dekády bylo ticho. Objevte příběh apokalypsy, která není pouze minulostí.
Při pokusu na jednom z reaktorů Černobylské jaderné elektrárny došlo k jeho přehřátí, protavení a následnému výbuchu. Během samotné havárie přišlo o život 32 lidí, další tisíce zemřely na rakovinu kvůli únikům radiace. Výbuch, který 26. dubna 1986 Černobylem otřásl, představoval jednu z největších lží Sovětského svazu, jehož vedení dlouho mlžilo před světem i vlastním lidem o závažnosti situace.
Noční dronový útok vážně poškodil ochranný plášť kolem reaktoru bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině. Úroveň radiace ale zůstává v normálu. Podle agentur Reuters a Ukrinform to řekl hlavní inženýr atomové elektrárny Oleksandr Tytarčuk. Kyjev z útoku obvinil Moskvu, ta zodpovědnost za úder odmítla.
Dron v noci zasáhl sarkofág uzavřené jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině a způsobil požár. Nedostal se však přímo k reaktoru. "I kdyby byl výbuch větší a rizikovější, potenciální úniky radiace zasáhnou jen okolí Černobylu. Nemohou ohrozit sousední země," říká jaderná inženýrka Lenka Frýbortová. Obecně je ale podle ní narušování prostoru jaderných zařízení nebezpečné.
Příznaky nemoci z ozáření se projevují u ruských vojáků, kteří se loni při začátku invaze účastnili výsadku u bývalé jaderné elektrárny Černobyl. Ukrajinci, kteří v oblasti stále žijí, se snažili vojáky varovat, ti ale nereagovali. "Myslím, že rizika přebývání v oblasti chápali, ale byli prostě tupí," popsala 70letá obyvatelka Černobylu Galyna Vološňová pro deník The Times.
Když fotografa Václava Vašků zeptáte, jestli ho nemrzí, že je spojován s jedním tématem a s jedním místem, tedy s Černobylem, zakroutí hlavou. Mrzí ho jedině to, že teď, v době válečné, nemůže vyrazit na Ukrajinu fotit tamní obyvatele. K nim si za roky, kdy do oblasti jezdí, vybudoval pevné pouto. Rozhovor s ním vyšel ve speciálním čísle časopise Foto věnovaném Ukrajině. Část z něj přinášíme.
Anastasija Ruděnková tiskne v dlani zlatou medaili, kterou její manžel Viktor dostal za svou práci při likvidaci havárie Černobylské jaderné elektrárny.
Když odpoledne 24. února první ozbrojená vozidla ruské invazní armády vjela do areálu bývalé jaderné elektrárny v Černobylu, narazila na ukrajinskou jednotku, jež měla na starosti jeho obranu. Za méně než dvě hodiny 169 příslušníků ukrajinské Národní gardy bez boje složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro postup na Kyjev.
Houby v lesích jižního Německa vypadají stejně jako v Česku. Když si ale místní hledají o úrodě víc informací, zjistí, že jsou po havárii v Černobylu stopově radioaktivní. Média před kontaminací varují pravidelně i 36 let po této katastrofě. Podobná sdělení stojí za velkým německým strachem z jádra a nepřímo jsou i důvodem, proč Berlín ještě letos vypne všechny zbylé atomové reaktory.
Výbušniny, nástražné pasti reagující na dotek či miny. Ruští vojáci jadernou elektrárnu v Černobylu opustili na konci března, odstraňování následků jejich řádění ale potrvá roky.
Ukrajinci, kteří pracovali u Černobylské jaderné elektrárny, agentuře Reuters tvrdili, že ruští vojáci projížděli nebezpečnou zónou zvanou Červený les bez radiační ochrany. Podle jejich svědectví ruská obrněná vozidla při průjezdu zvedala mračna radioaktivního prachu.
S Putinem musí být navždy jednáno jako s válečným zločincem, Severoatlantická aliance by se pak měla připojit k obraně Ukrajiny. Nemůže jen přihlížet genocidě, jinak Západ přestane být Západem.
„V Černobylu je 21 tisíc palivových kazet v bazénech pod vodou, tu je třeba ochlazovat. Palivo je silně radioaktivní. Z krátkodobého hlediska to problém není, trvá li to více dnů, už to problém bude, nebagatelizujme to,” říká Miroslav Hrehor, náměstek pro jadernou bezpečnost Státního ústavu radiační ochrany. „Rusové možná chtějí ochromit výrobu energie na Ukrajině,” dodává.
Hosty jsou novinář Vojta Boháč, náměstek pro jadernou bezpečnost SÚRO Miroslav Hrehor, psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor, hudebník Igor Ochepovsky a Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace FSV UK.
Jaderná elektrárna v Černobylu obsazená ruskými vojáky je bez proudu. Pokud se jeho dodávky včas neobnoví, hrozí únik radiace, varovala ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Práci na obnovení dodávek ale znemožňují pokračující boje. Proč by případný únik radiace znamenal jen lokální problém, vysvětluje Lenka Frýbortová z katedry jaderných reaktorů na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
