Z vrcholných politiků lidé nejvíce věří předsedovi ANO Andreji Babišovi, v průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z přelomu loňského a letošního roku mu důvěru vyslovilo 45 procent dotázaných. Druhým nejdůvěryhodnějším je šéf SPD Tomio Okamura, kterému věří 43 procent lidí. Následuje prezident Miloš Zeman s 35 procenty a premiér Petr Fiala (ODS) s 34 procenty.
Obavy z nějaké hrozby pociťovalo na konci loňského roku 60 procent Čechů. Nejčastěji se báli války, odpověděla tak téměř třetina lidí. Následují zdražování a zhoršení životní úrovně. Naopak covidu-19 se už obávalo pouhé jedno procento dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Životní prostředí v okolí svého bydliště i v celém Česku lidé hodnotí nejlépe za uplynulých 20 let. Spokojenější jsou se stavem v místě svého bydliště než s tím celkovým. O životním prostředím v okolí domova se kladně vyjádřilo 84 procent lidí, o stavu přírody v celé Česku 75 procent. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Pro lidi v Česku je při nakupování potravin jednoznačně nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál. Význam ceny přitom proti loňsku výrazně vzrostl, zřejmě kvůli inflaci. Vyplývá to z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění.
Zhoršení materiálních podmínek své domácnosti očekává v letošním roce polovina Čechů. Je to nejvyšší podíl od ledna 2012. Zároveň 51 procent dotázaných hodnotí životní podmínky svých domácností jako dobré, což je stejný podíl jako před rokem, vyplývá z nového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Začlenění Ukrajiny do Evropské unie podporuje 58 procent Čechů, více než čtvrtina je proti. V otázce členství v Severoatlantické alianci je společnost rozdělená víc, pro zapojení Ukrajiny do NATO se vyslovilo 41 procent lidí, stejná část s ním nesouhlasí. Vyplývá to z průzkumu, který od konce března do začátku května provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Z osobností světové politiky Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, naopak nejvyšší nedůvěru mají vládci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko. Vyplývá to z průzkumu, který Centrum pro výzkum veřejného mínění provedlo od letošního března do května.
Obavy Čechů z různých hrozeb se zvýšily. Na konci loňského roku je pociťovalo 64 procent občanů, což je o deset procentních bodů více než v roce 2019. Nejčastějším důvodem byl koronavirus, následovaly obavy o vlastní zdraví, ze zdražování či války. Při pohledu na budoucnost vlastní a blízkých ale mezi lidmi dál převažuje optimismus. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Z osobností světové politiky důvěřují Češi nejvíce slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, věří jí 64 procent lidí. Následuje francouzský prezident Emmanuel Macron se 41 procenty. Naopak nejvyšší nedůvěru má ruský prezident Vladimir Putin, nedůvěřuje mu 70 procent dotázaných. Za ním skončili severokorejský vůdce Kim Čong-un a bývalý americký prezident Donald Trump.
Češi se neshodnou na tom, zda je možné nahradit výrobu elektřiny z klasických zdrojů, jako jsou tepelné elektrárny spalující uhlí nebo plyn, jaderné elektrárny či velké přehradní vodní elektrárny, větrnou energií, slunečním zářením nebo spalováním biomasy. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Většina seniorů se chystá dle průzkumů hlasovat pro stejnou stranu jako v minulých volbách. Starší lidé mají tradičně také nejvyšší účast, k volbám chce letos jít 70 procent z nich. Právě na seniory nejvíce spoléhá hnutí ANO, lidé nad 65 let tvoří přes 40 procent jeho voličů. Opoziční koalice, které chtějí Babiše porazit, by je proto neměly opomíjet, ale dělají to, říkají odborníci na marketing.
Většina Čechů má důvěru v Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad či ombudsmana. Nejvyššímu státnímu zastupitelství, Bezpečnostní informační službě a Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost pak věří méně než polovina lidí. Vyplývá to z průzkumu, který se konal na přelomu června a července, tedy předtím, než prezident Miloš Zeman obvinil BIS, že odposlouchává jeho spolupracovníky.
Za nejpalčivější problém současnosti považují lidé v Česku stav veřejných financí a také zdravotnictví a pandemii koronaviru. Řešení těchto otázek je velmi naléhavé podle víc než poloviny dotázaných v červencovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Ubylo zájmu lidí o korupci a zejména o migraci, kterou nyní za velmi naléhavý problém k řešení vidí jen třetina účastníků průzkumu.
Z čelných představitelů státu věří lidé nejvíc ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (za ANO), jemuž důvěřuje 46 procent Čechů. Na druhém místě je s 39 procenty předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Nejvyšší nedůvěru mají premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Miloš Zeman. Vyplývá to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Se svými příjmy snadno vychází 58 procent Čechů. Problémy naopak přiznává 40 procent lidí. Hodnocení ekonomické situace vlastní domácnosti je tak nejlepší od roku 2002, kdy Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) s tímto průzkumem začalo. Za chudou považuje svou domácnost pětina lidí, což je dosud nejméně. Hodnocení ekonomické situace vlastní domácnosti se stabilně zlepšuje od roku 2013.
Volby by nyní vyhrálo hnutí ANO se ziskem 24,5 procenta hlasů. Piráti a STAN by měli 22,5 procenta, pro koalici Spolu by se rozhodlo 19,5 procenta voličů. Do sněmovny by se dostaly také SPD, KSČM a ČSSD. Vyplývá to z červnového volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle něj není rozdíl mezi ANO a koalicí Pirátů se STAN statisticky významný.
Volby do Poslanecké sněmovny by v září s velkým náskokem vyhrálo hnutí ANO, které by podle volebního modelu Centra pro výzkum veřejného mínění získalo 31,5 procenta hlasů. Druhým Pirátům by nyní dalo hlas 16 procent a třetí ODS by volilo 12,5 procenta lidí. Sociální demokracii přisoudil model 10,5 procenta hlasů a komunistům o procento méně.
Důvěra v prezidenta v červenci klesla o jeden procentní bod. Nyní mu věří 43 procent lidí, což je stále nejméně od léta 2017. Hlava státu je zároveň jedinou ústavní institucí, která si v červenci ve srovnání s předchozím měsícem pohoršila. Nejvyšší důvěru veřejnosti si udržela obecní zastupitelstva a starostové. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
