Dánský výrobce stavebnic Lego zvýšil v loňském roce provozní zisk o deset procent na rekordních 18,7 miliardy dánských korun, v přepočtu zhruba 62,6 miliardy českých korun. Rekordní byly i tržby. O nákup barevných stavebnic z plastových kostek má zájem stále více zákazníků a firma uvedla, že se jí daří zvyšovat podíl na trhu na úkor konkurentů.
Poslanecká sněmovna nyní projednává nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který implementuje evropskou bezpečnostní směrnici NIS2. Rozsah regulovaných odvětví a služeb směrnice výrazně rozšiřuje, nový zákon se tak dotkne nejen velkých, ale nově i středních a malých podniků včetně jejich subdodavatelů. „Zákon už měl být přijat v říjnu loňského roku, musí se ale vypořádat s řadou připomínek.
Tlak na firmy, aby snižovaly uhlíkovou stopu, neustále roste. Nejde však jen o regulaci, hlavní motivací jsou peníze. První kroky k účinnému šetření energií mohou být ve firmách překvapivě jednoduché. „Začít můžete výměnou žárovek, minimalizací noční spotřeby nebo lepším časováním náročnějších procesů,“ říká v úvodu debaty HN o energetické efektivitě firem Ivo Apfel z Tesla Energy Group.
Tlak na nižší vypouštění skleníkových plynů do ovzduší nutí k přechodům na jiné zdroje tepla. Teplárny tak z uhlí přechází na biomasu a zemní plyn. Významnou část těchto nových zdrojů postaví energetická společnost ČEZ, a to i v regionech, které byly tradičně uhelné, jako je Moravskoslezský nebo Ústecký kraj.
Nedostatek lidí na pracovním trhu trápí většinu českých firem. Flexi novela může situaci trochu zlepšit, zaměstnavatelé se ale nadále budou potýkat s limity zákoníku práce, který je pro ně brzdou. Podle odborníků na HR budou mít v nadcházejících letech náskok společnosti, které se zaměří na osobní přístup k zaměstnancům a nabídnou jim podporu nejen v pracovním, ale i osobním životě.
Fotovoltaická elektrárna dokáže v rodinném domě ušetřit minimálně 50 procent nákladů za elektřinu. Pokud chce ale člověk dosáhnout maximálních úspor, měl by energie v domě řídit chytře. Slouží k tomu systémy, které dokáží zkoordinovat fotovoltaiku s baterií, tepelným čerpadlem, wallboxem na dobíjení elektromobilu a třeba se systémem ohřevu vody. Běžně se tak dá ušetřit i 13 nebo 14 tisíc korun.
Ten, kdo zvažuje koupi bytu jako investici, pravděpodobně plánuje držet tuto nemovitost i desítky let. Zároveň zpravidla jde o velkou finanční zátěž, proto je důležité se už na začátku strategicky dobře rozhodnout, a to i z pohledu trendů, které do Česka přichází a budou zesilovat. Z diskuse Hospodářských novin vyplynulo, že se v Česku zásadně promění způsob, jak lidé kombinují práci a bydlení.
Šetrný člověk, který má rád své jisté, vydělané peníze nerad dává všanc riziku. A když už přece investuje, tak velmi konzervativně. Tak vypadá dlouhodobý obrázek typického českého investora.
Evropská unie vyrazila do boje proti kybernetickým útokům a chystá se uvést do praxe sérii nařízení zaměřených na digitální bezpečnost firem, úřadů a institucí. Poslanci právě projednávají implementaci směrnice NIS 2, která má novelizovat a rozšířit stávající zákon o kybernetické bezpečnosti. Kterých firem se nová pravidla budou týkat? A jak se na tuto legislativu mají připravit?
Když český investor přemýšlí nad tím, z čeho postavit konzervativnější část portfolia, budou na jeho seznamu potenciálních investic jistě nemovitostní fondy. Klesají úrokové sazby, rostou nájmy, jinak řečeno přichází pro tyto fondy příhodné období. Jenže podle čeho takový fond vybrat? Co všechno má vliv na výnos a riziko a kdo vůbec určuje, jakou hodnotu mají budovy, které fondy drží?
Pod alternativními investicemi si laik představí často známky, mince nebo víno. Když o nich mluví profesionál, má na mysli spíše investice do soukromých firem nebo třeba jejich dluhu. Jaké mají tyto pravé alternativy výhody? Umí často nabídnout lepší výnosy než akciové trhy. Kdo si chce sáhnout na dvouciferné výnosy, musí se ale připravit na dodržení řady pravidel.
Firmy i státní instituce čelí palbě kybernetických útoků, které jsou kvůli zapojení umělé inteligence stále sofistikovanější a častější. Za získání svých odcizených dat zpět nezřídka zaplatí milionové částky. Ve hře jsou ale i geopolitické hrozby, kterým se Evropská unie snaží čelit mimo jiné pomocí nové směrnice NIS2.
Jen v prvním pololetí letošního roku bylo zprovozněno na 24 tisíc nových solárních elektráren. Jde sice o meziroční pokles téměř na polovinu, ale stále je to hodně. Drtivá většina fotovoltaik je na střechách rodinných domů, solární boom se letos ale přesouvá na střechy firem, shodli se dodavatelé elektráren v říjnové debatě Hospodářských novin.
Přibývá lidí, kteří i v důchodovém věku chtějí zůstat alespoň jednou nohou v práci. Vyplatí se to nejen jim samotným, ale také jejich zaměstnavatelům a státu. Vzhledem k demografickému vývoji bude pro firmy stále důležitější umět si udržet motivované zaměstnance 55+ a nabízet jim optimální pracovní podmínky, například zkrácené úvazky a podporu v používání nových technologií.
Čím dříve firmy začnou zavádět umělou inteligenci, tím rychleji mohou získat náskok před konkurencí. Z každé investované koruny přitom mohou očekávat návratnost dvě až pět korun. Musí se ale připravit na to, že největší překážkou při zavádění umělé inteligence nebudou její případné halucinace, ale obavy zaměstnanců, že kvůli ní přijdou o práci, vyplývá z debaty HN.
Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců téměř ve všech odvětvích, tradičně nízká ochota Čechů měnit práci a rostoucí tlak na zvyšování mezd kvůli vysoké inflaci z předchozích let, která vedla k poklesu životní úrovně řady lidí. To je kombinace, s níž si musí na tuzemském pracovním trhu poradit všichni profesionálové, kteří mají co do činění s náborem zaměstnanců a také následnou péčí o ně.
V Polsku je deset měst, které mají více než 300 tisíc obyvatel a 87 měst s více než 50 tisíci obyvateli. V Česku první hranici překračují jen Praha a Brno a druhou jen osmnáct tuzemských měst. Jde o výřečnou ilustraci, proč je pro české firmy polský trh tolik lákavý. Nejde jen o jeho velikost, ale také třeba pružný trh práce nebo i rychlejší stavební povolovací procesy.
V roce 1991 se v Česku začalo s odstraňováním starých ekologických zátěží. Ani po 33 letech není hotovo. Přestože měly být už dávno zlikvidované, jejich sanace se stále jen oddalují. Pro stát to není priorita. Počítá s tím, že je bude řešit nejméně do roku 2042. Podle odborníků ale i tento letopočet zůstane jen číslem na papíře a toxickými látkami znečištěné lokality budou Česko trápit ještě déle.
Populace stárne, kapacity lékařů jsou omezené. České zdravotnictví stojí před novými výzvami a jednou z cest, jak jim čelit, je telemedicína. O tom, jaký je její potenciál a co přinese její chystané ukotvení v zákoně, diskutují v debatě HN zástupci poskytovatelů telemedicínských služeb, pojišťoven, Aliance pro digitalizaci zdravotnictví i zdravotnických firem.
Silná generace Husákových dětí míří do důchodu a české zdravotnictví se jen velmi pomalu připravuje na nápor, který to přinese do oblasti péče o stárnoucí pacienty. Jedním z plánovaných opatření je transformace lůžkového fondu v nemocnicích. Ta má zajistit více míst pro dlouhodobě nemocné pacienty a využít k tomu méně využívaná akutní lůžka.
