Syrské město Madája bylo šest měsíců obklíčené syrskou armádou a lidé v něm zanecháni bez přístupu k potravinám. V pátek syrský prezident Bašár Asad svolil, že zpřístupní město konvoji s humanitární pomocí, který v pondělí z Damašku vyslaly organizace Červený kříž, Červený půlměsíc a OSN. Pomoc míří i do dalších měst obklíčených povstalci na severu země.
Zhruba sedmdesát procent z 5000 náletů, které Rusko provedlo od zářijového zahájení ofenzivy, mířilo na povstalce, kteří stojí proti syrskému prezidentovi Basharu Asadovi. Podle vysokého amerického představitele jsou nálety navíc značně nepřesné a nutí tak obyvatelstvo k útěku, čímž Rusové podporují evropskou uprchlickou krizi. Moskva tvrzení odmítá.
V posledních dnech se začalo hovořit o situaci desetitisíců lidí v syrském městě Madája, které se armáda Bašára Asada pokouší vyhladovět. OSN sice ve čtvrtek odpoledne oznámila, že syrská vláda souhlasila s dodávkami pomoci do obléhaného města, podobných případů je ale v zemi zmítané občanskou válkou více. A humanitární katastrofy se odehrávají "v tichosti". Málokdo se o nich dozví.
Íránská vláda obvinila Saúdskou Arábii, že její letadla záměrně bombardovala velvyslanectví Íránu v jemenské metropoli Saná. Na budovu dopadly ve středu večer bomby, tvrdí Íránci. Saúdové jsou vedoucí silou arabské koalice, jež v Jemenu bojuje na straně prezidenta Abdarrahmána Hádího proti šíitským povstalcům, podporovaným Íránem. Podle svědků byly dnešní letecké údery nejsilnější od vstupu arabské koalice do války loni v březnu. Agentura AP však s odvoláním na svědky napsala, že areál velvyslanectví se zdá být nepoškozen. Vztahy mezi Íránem a Saúdskou Arábií vyostřila poprava šíitského duchovního Nimra Bákira al-Nimra v Rijádu a následný útok demonstrantů na saúdskou ambasádu v Teheránu.
V libyjských přístavech As-Sidr a Rás Lanúf, v nichž od začátku týdne pokračují ozbrojené střety mezi strážci ropných terminálů z řad milicí a radikály z hnutí Islámský stát, hoří už pět zásobníků s ropou. Dvě nádrže začaly hořet po ostřelování islamistů, pak se oheň rozšířil ještě na další tři zásobníky, uvedla agentura Reuters. Každá z nádrží obsahuje asi 420 000 až 460 000 barelů ropy. Ofenziva bojovníků Islámského státu, který má svou baštu v nedalekém městě Syrta, začala v pondělí. Radikálové útočí na kontrolní stanoviště v okolí přístavů, která střeží východolibyjské milice vedené Ibrahímem Džasránem. Džasránovy milice podporují mezinárodně uznávanou vládu, která sídlí v Tobrúku.
Kuvajt se připojil k zemím, jež omezují vztahy s Íránem kvůli čerstvé regionální krizi. V úterý odvolal svého velvyslance z Teheránu. Neshody vyvolaly útoky na zastupitelství Saúdské Arábie v Íránu, které následovaly po popravě šíitského duchovního. Vztahy s Íránem v neděli přerušila Saúdská Arábie a v pondělí ji následovaly Súdán a Bahrajn. Na úroveň chargé d´affaires vztahy snížily Spojené arabské emiráty. Podle zatím nepotvrzených zpráv hodlá vztahy omezit také východoafrické Džibutsko. Saúdská Arábie v sobotu popravila 47 lidí za terorismus a jedním z odsouzenců byl šajch Nimr Bákir Nimr.
Rozepře mezi Saúdskou Arábií a Íránem hýbe (nejen) Blízkým východem. Personál iránského velvyslanectví v Rijádu byl vyhoštěn ze země, diplomatické vztahy obou zemí se octily na bodu mrazu. Saúdové navíc oznámili, že s Íránem přerušují i veškerou hospodářskou spolupráci. Šíitští duchovní vyzývají své následovníky k protestům a demonstracím. Rostoucí napětí v regionu s obavami sledují politici i mezinárodní organizace.
Islámský stát zveřejnil nové video s hrozbami adresovanými Velké Británii. Na videozáznamu anglicky hovoří maskovaný muž a také malý, asi šestiletý chlapec. Dospělý džihádista navíc s britským přízvukem. Vyšetřovatelé teď provedou hlasovou analýzu a prověří chaty na sociálních sítích. Podle britských médií je ale pravděpodobné, že mužem, o němž se mluví jako o novém "Džihád Johnovi", je někdo ze zhruba tří stovek Britů, kteří v Sýrii a Iráku bojují za IS. Chlapec by pak podle spekulací médií mohl být synem jedné z britských islamistek, která odjela do Sýrie, aby se tam provdala.
Úřady jihojemenské provincie Aden vyhlásily kvůli pokračujícím bojům zákaz nočního vycházení ve stejnojmenném provinčním středisku. Platit bude počínaje pondělím mezi 18:00 a 6:00 hodinou SEČ. Důvodem jsou pokračující boje v jednom z adenských přístavů Mualle. V neděli při nich přišlo o život 17 lidí, mezi nimiž bylo devět vládních vojáků a osm radikálů. Podle serveru sabanews.net ozbrojení muži přístav obklíčili a snažili se z něj vytlačit bezpečnostní síly. Bitva podle jemenských zdrojů trvala několik hodin.
Dále se zhoršující kondice čínského průmyslu, oslabování jüanu i napětí na Blízkém východě stojí za propadem na čínských akciových trzích. Číňané tak hned na začátku roku 2016 poprvé použili nový mechanismus pro přerušení obchodů na burze.
Vzhledem k extrémně horkému počasí je nepravděpodobné, že by velká ofenzíva začala v létě, tedy v období mezi květnem a zářím. Rozhodující bitvu tak lze očekávat spíše na podzim, pokud se Iráčanům a Kurdům podaří Mosul obklíčit.
Hrozba, kterou představuje džihádistické hnutí Islámský stát, v roce 2016 nezmizí, předpovídají experti. Ideologicky se ale posune, pravděpodobně změní i taktiku, hlavně směrem k mezinárodnímu terorismu. Přibývat bude i jeho virtuálních sympatizantů. Na Západě v reakci na to posílí protiislámské nálady, což povede k další radikalizaci v komunitách druhých a třetích generací přistěhovalců.
Vlna protivládních demonstrací v Tunisku v prosinci roku 2010 spustila vlnu protestů, která vstoupila v povědomí pod názvem "arabské jaro". Zatímco Tunisané dosáhli v některých ohledech kýžených změn, Sýrie se už čtvrtý rok potýká s občanskou válkou a ani v řadě dalších zemí výsledky neodpovídají očekávání. V grafice si projděte osudy vybraných zemí, které arabské jaro zasáhlo.
Účinnější a koordinovanější má být spolupráce USA a Ruska při řešení syrské krize. Jednání Kerryho s Putinem, plánované na hodinu, trvalo víc než trojnásobně dlouho. "Dobrá diskuse" se dnes podle Kerryho rozvinula také kolem řešení ukrajinského konfliktu.
Čtrnáct lidí bylo zraněno, když do nich odpoledne u autobusové zastávky v Jeruzalémě najel zatím neznámý útočník svým automobilem. Podle zdravotníků byla většina obětí zraněna lehce, jen zhruba 65letá žena a osmnáctiměsíční dítě utrpěly vážnější poranění. Řidič vozu, údajně Arab, byl zastřelen. Jak poznamenala agentura Reuters, útok vypadá jako další z řady násilností, které trvají od konce září a mají na kontě životy více než 120 lidí. Při útocích, při nichž Palestinci použili hlavně nože a auta, přišlo o život 19 Izraelců. Mezi nejméně 112 palestinskými oběťmi je 75 lidí přistižených při útocích. Podle Palestinců za násilí může dlouhodobě zoufalá situace.
Světové mocnosti v neděli v Římě jednaly o situaci v Libyi a podpořily vznik vlády národní jednoty. Představitelé OSN, USA a Itálie doufají, že oba soupeřící libyjské kabinety ve středu podepíší dohodu o jejím vytvoření. Úkolem konference, které se účastnily skoro dvě desítky zemí a řada zástupců libyjských frakcí, bylo přimět soupeřící libyjské skupiny uzavřít dohodu o společném vládnutí a stabilizovat zemi. Za chaotického prostředí, které následovalo po pádu diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, totiž trpí zejména civilisté a naopak z něj těží džihádisté. Baštou organizace Islámský stát v Libyi je město Syrta. Jednotná vláda bude moct mocnosti požádat o pomoc v boji proti teroristům.
Protirakety Arrow jsou navrženy tak, aby se od nich po vypálení oddělily ve velké výšce hlavice s náloží, které se změní na útočné satelity, jež vyhledají a zasáhnou zaměřené útočící objekty. Arrow 3 vyvíjí izraelská státní společnost Israel Aerospace Industries s pomocí amerického výrobce letecké techniky Boeing.
Kvůli změně klimatu v posledních šesti letech přesídlilo kolem 30 milionů lidí, hlavně z Afriky a Blízkého východu. Domovy je nutí opouštět hlavně nedostatek vody. Množství lidí se má v blízké době ještě zvýšit. Sucho a nedostatek vody mají podle aktuální studie NASA a OSN vyhnat z domovů až 120 milionů lidí z Afriky a Blízkého východu.
Islámský stát disponuje značným vojenským arzenálem. Teroristické organizaci nechybí granátomety, děla, nebo dokonce v Americe vyrobené tanky Abrams. Sháňka je ale po munici, které denně islamisté vystřílejí desetitisíce, a také po součástkách pro výrobu výbušných zařízení. Část výzbroje IS získává při potyčkách se svými protivníky, další odebírá od svých sponzorů a velké množství kupuje na černém trhu. Odborníci v této souvislosti varují před propustností několikasetkilometrové hranice mezi Tureckem a Sýrií. Rusko obviňuje Turecko, že spolupracuje s teroristy. Údajně od nich odebírá ropu a nebrání ani obchodu se zbraněmi.
Za necelé dva týdny se bude vedení Poslanecké sněmovny zabývat tím, kam poslanci příští rok zamíří v rámci zahraničních cest. Řada výborů reaguje na aktuální uprchlickou situaci, a chtějí tak navštívit balkánské státy, ale i Turecko nebo Alžírsko. Nechybí ovšem ani exotičtější destinace jako Kuba, Vietnam nebo Senegal. Původně chtěli poslanci jet i do Íránu, z cesty ale nakonec sešlo kvůli už uskutečněné návštěvě íránského ministra financí v Praze.
