Lidstvo vede nesmyslnou a sebevražednou válku proti přírodě, která způsobuje lidské utrpení, ohromné ekonomické ztráty a zároveň urychluje zkázu života na Zemi. Prohlásil to ve čtvrtek generální tajemník OSN António Guterres.
Když se teď na severu Evropy i jinde ve světě schyluje ke genocidě chovných norků, působí to jako výjimečná zběsilost. Ve skutečnosti jde ale o daň za náš životní styl.
Kočky jsou velcí predátoři, jsou zodpovědné za vyhubení nejméně 14 druhů zvířat. Některé invazní druhy ohrožují i člověka, nejzásadnější je jejich dopad na biodiverzitu, zcela přetvoří části krajiny. Velký vliv na jejich šíření má člověk, šíření druhů přestává být přirozený proces, říká biolog Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty UK.
Čelíme masivnímu vymírání živočišných druhů a naše zemědělství by se mělo od základů proměnit. Abychom životní prostředí dostatečně uchránili, maso a mléko by v obchodech mělo stát výrazně víc, tvrdí ve své analýze vědci z německé Akademie věd Leopoldina.
Ekosystémy v Austrálii mají přirozenou požárovou dynamiku, bez ohně by nefungovaly, ale ne v takhle velkém rozsahu, vysvětluje biolog David Storch. Podobných katastrof bylo hodně a v přírodě je to normální. Větší problém je přímý vliv lidské populace, který plíživě snižuje biologickou rozmanitost. Požáry jsou mimořádné, ale to, co se děje jinde ve světě, například kácení pralesů, je horší, dodává.
Česko se potýká s dlouhotrvajícím suchem. V posledních pěti letech byly i proto schváleny stovky projektů v hodnotě miliard korun. Jejich úkolem je pomoci zadržovat vodu v krajině a posílit lokální vodní ekosystémy. Patří mezi ně například čištění a revitalizace rybníků napříč všemi kraji nebo obnovování mokřadů a rašelinišť.
Internet propojil celý svět do globální vesnice, ve které na lidi proudí tolik podnětů, že je nestíhají vstřebávat. Proto se čas od času potřebují od všeho povyku odpojit, sbalit si krosnu a zmizet do míst, kde lišky dávají dobrou noc. Proč lidské mysli útěky do divočiny tak prospívají a proč Češi nedělají víc, aby přírodu chránili, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholog Jan Krajhanzl.
Jednomu z osmi milionů druhů živočichů a rostlin hrozí vyhynutí, řada z nich může zmizet už v příštích desetiletích. Upozorňuje na to rozsáhlá zpráva, kterou v pondělí v Paříži zveřejnil mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Studie takového významu vyšla naposledy v roce 2005.
Milionu druhů živočichů a rostlin hrozí vyhynutí. Mnoho z nich navíc může vymizet už v příštích desetiletích, varoval v rozsáhlé zprávě mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Ve svém globálním hodnocení odborníci podle agentury AFP uvedli, že pomoci s obnovou poškozených ekosystémů může jen reforma zemědělsko-potravinářského průmyslu a hluboké změny ve způsobu výroby a konzumace.
Přehrada v Indonésii ohrožuje vzácný druh orangutana, kterého vědci popsali teprve před dvěma lety. Vzniká v rámci čínské iniciativy Pás a stezka a kvůli ní může většina populace těchto lidoopů uhynout.
Následující generace může být tou poslední, která na vlastní oči uvidí slony nebo nosorožce. Obří savci vymírají a může za to člověk, tvrdí nová studie.
Až polovina ptáků a savců v Africe by mohla vyhynout do konce 21. století. Na vině jsou hlavně pytláci.
Pořádající Japonsko se obává, že se zopakuje jednací fiasko z Kodaně.
V Nagoji začne summit OSN o ochraně biodiverzity
Ze čtrnácti tisíc evropských rostlin je šest tisíc nepůvodních
Evropa si dala cíl zastavit letos úbytek druhů. Úkol nesplní
Lesy ČR nejspíš přijdou o milionovou dotaci z Bruselu
Vyplývá to z nové zprávy ministerstva životního prostředí
Z krajiny mizí vlaštovky, koroptve, vrány nebo vrabci
