Ve čtvrtek uplyne rok od nástupu demokrata Joea Bidena do Bílého domu. Zatím si však vede výrazně hůře, než si on sám předsevzal a než od něj očekávali američtí voliči, kteří mu dali přednost před republikánem Donaldem Trumpem. Ukazují to průzkumy mezi Američany a naznačují to i analytici.
Ruská invaze na Ukrajinu je podle amerických zdrojů nejpravděpodobnější za posledních sedm let - od obsazení Krymu a války na Donbase. Moskva zkouší tvrdší verzi staré známé "heavymetalové" diplomacie.
Chce-li Joe Biden "vrátit diplomacii do centra americké zahraniční politiky", mohl by začít třeba tím, že urychleně obsadí velvyslanecké posty na amerických ambasádách. V Praze ale zatím neznáme ani jméno kandidáta, který by mohl dorazit.
Před rokem nastoupil Joe Biden do Bílého domu se slibem, že potlačí pandemii koronaviru. Ještě loni v červenci věřil, že Spojené státy "nad virem vítězí", už varianta delta ale tyto ambice rozmetala. Nynější omikron a s ním spojené rekordní nárůsty nakažených nutí Bílý dům, aby v boji s pandemií zásadně přehodnotil svůj dosavadní postup.
Loni 6. ledna příznivci Donalda Trumpa zaútočili na americký Kongres. V USA mnozí odhadovali, že tím skončila jeho snaha o zvrácení výsledků prezidentských voleb z roku 2020 a že jeho vliv mezi republikány bude slábnout. Po roce je ovšem Trump silnější. Jeho voliči věří, že mu patří Bílý dům, a chtějí, aby se tam vrátil.
Do Bílého domu přišel Joe Biden s většinovou důvěrou americké veřejnosti. Řada problémů, z nichž některé převzal od svého předchůdce Donalda Trumpa, jeho pozici ale výrazně zhoršila. Rok 2022 nebude o nic lehčí. V USA pokračuje pandemie covidu a v zahraniční politice musí Biden řešit krizi s Ruskem.
Novináři nesmějí být k současnému prezidentovi shovívavější jen proto, že jeho předchůdce byl a je nebezpečný populista. Publikum pozná, když mu média něco tají. A nikdy jim to neodpustí.
V lednu se Kamala Harrisová stala první ženou v druhém nejvyšším úřadě USA a při příchodu do Bílého domu do ní demokraté vkládali naději, že by se v budoucnu mohla stát hlavou státu. Jenže její výkon po boku Joea Bidena je rozpačitý. Jako viceprezidentka zatím "hledá svůj vlastní hlas".
Před rokem se demokratický kandidát stal prezidentem, protože Američané už nechtěli Donalda Trumpa. Když společný nepřítel zmizel, měl nový šéf Bílého domu naplnit dvě přislíbená očekávání. Být zkušenou, normální hlavou státu. A porazit covid. Ani v jednom bodě zatím nepřesvědčil.
Popularita Joea Bidena se od lednového nástupu do úřadu výrazně propadla, na vině jsou jeho vlastní chyby a špatná nálada Američanů z dlouhé epidemie covidu. Teď si ovšem americký prezident připsal velký úspěch, když prosadil mohutné investice do infrastruktury. A vyhlašuje, že to je "začátek" cesty vzhůru.
Vždy platilo, že zahraniční politika USA bývá silně podmiňována zájmy na vnitropolitickém bojišti. V klimatické agendě je ale americké kyvadlo extrémně rozhoupané. Tam a zase zpět. Demokrata vystřídá v Bílém domě republikán a vše je jinak.
Prezident USA Joe Biden má za sebou nepovedené léto a jeho popularita jde výrazně dolů. Důvodem je únava Američanů z přetrvávající epidemie koronaviru, ale také sílící pocit, že prezident chybuje a mezi svými rozhádanými demokraty nedokáže prosadit vlastní agendu.
Prezident Joe Biden představil nový plán americké vlády v boji proti koronaviru. Chce v rámci něj přinutit velké zaměstnavatele v USA víc očkovat nebo testovat, zastavit šíření mutace delta a ovlivnit životy až 100 milionů Američanů.
Z pohledu na zaoceánskou politiku bolí oči. Prezident Biden si pochvaluje, jak skvěle to v Afghánistánu zvládl. Pro Trumpa a jeho republikánskou skvadru je všechno zlé dobré. Spojené státy se ale naštěstí mohou opřít o svoji občanskou společnost. O obyčejné lidi. V tom je jejich naděje a síla.
"Válka v Afghánistánu skončila," vyhlásil Joe Biden v úterním televizním projevu. Americký prezident by chtěl, aby to byla definitivní tečka za dlouhým dvacetiletým konfliktem. Jenže jeho vyústění, které se změnilo v chaotický a nebezpečný odsun, Bidena doma v USA výrazně oslabilo. A bude ho politicky pronásledovat.
Když Biden odůvodňoval odchod z Afghánistánu, uvedl, že tahle válka už nemá pro Američany ospravedlnění, že nestojí za jediný další život amerického vojáka. A také uvedl, že základních cílů bylo dosaženo, že Afghánistán už není zázemím teroristů. Teď ale teroristé v Afghánistánu zabili třináct Američanů.
Jedním z důvodů, proč se prezident Joe Biden rozhodl k rychlému odchodu z Afghánistánu, byla snaha uvolnit si ruce k řešení vnitropolitické agendy. Rychlý pád Kábulu zpět do rukou Tálibánu se ale pro něj nyní stal nejtěžší domácí krizí od nástupu do úřadu.
Je to zahanbující, šokující prohra, která poznamená hodnocení celé dvacetileté války. Stalo se vše, o čem americký prezident tvrdil, že se určitě nestane. Teď sčítá politické ztráty.
Před prezidentskými volbami Joe Biden propagoval svoji zkušenost v zahraniční politice jako základní přednost ve srovnání s Donaldem Trumpem. Po pádu Afghánistánu a jeho hlavního města Kábulu do rukou Tálibánu se ale "Biden zapíše do historie jako prezident, který způsobil zbytečný chaos a vystavil nebezpečí lidi, kteří toho tolik obětovali v naději za lepší Afghánistán".
